ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

Sefardské písně
Jana Lewitová, Rudolf Měřinský

Sefardské písně 


F10047    [8595017404726]
TT- 63:04   vyšlo 10/1993

    1. Avrix mi galanica   2:23
    2. A la nana, a la buba   2:01
    3. Aire de mujer   2:12
    4. Variace "El rey de Francia" I *   1:19
    5. Adio querida   3:49
    6. Al pasar por Casablanca   2:29
    7. Irme quiero   1:21
    8. Variace II   2:04
    9. El rey que muncho madruga   5:37
    10. Ven querida   3:26
    11. La serena   2:13
    12. Variace III   3:03
    13. Partos trocados   2:19
    14. Durme, durme   2:36
    15. Paxaro d'hermozura   1:36
    16. Variace IV   3:05
    17. Noches, noches   3:47
    18. Un lunes por la mañana   2:41
    19. Variace V   1:54
    20. Ya viene el cativo   2:11
    21. Esta montaña 5  :27
    22. Quando el rey Nimrod   4:19

      * Variace na píseň "Král francouzský"
      Autorem hudebních úprav je Rudolf Měřinský.

Inge, Hana, Pavel, Rudolf, Jana


Jana Lewitová, mezzosoprán
Rudolf Měřinský, renesanční loutny
Hana Fleková, viola da gamba
Inge Žádná, viola da gamba
Pavel Plánka, perkuse







"...vyhošťujeme všechny Židy a Židovky jakéhokoliv věku, kteří žijí a přebývají v našich královstvích a panstvích... nechť do konce měsíce července opustí naše království se svými syny a dcerami a chůvami a židovskými příbuznými, velkými i malými a nechť se neopovažují vrátit se zpět, jinak trestu smrti a konfiskaci veškerého majetku ve prospěch naší pokladny podléhají...."
v Granadě, 31. března 1492

Obsáhlým dekretem rozhodla královna Isabela o osudu španělských Židů. Lidí, jejichž předkové připlouvali na Iberský poloostrov s fénickými obchodníky již v prvním tisíciletí před naším letopočtem a kteří spolu s Araby a křesťany vytvářeli jedinečnou, tolerantní středověkou španělskou kulturu. Těžko dnes určit, jakou měrou ovlivnili Židé španělskou hudbu. Jisté je, že jejich písně, přes staleté působení odlišných kultur, nezapřou španělský původ. Naopak ve Španělsku se v polovině 16. století objevuje zpracování sefardských písní proslulého dvorního hudebníka Alonsa Mudarry. V sefardských písních na nás promlouvá historie starší pěti set let. V enklávách podél celého Středomoří si Sefardité, to jest hebrejsky Španělé, uchovali takřka dodnes svůj jazyk - španělštinu zvanou ladino, zvyklosti, písně. V nich poznáváme motivy středověkých balad nejen španělských, ale i francouzských a severských. Jako zázrakem se ocitáme u kořenů evropské hudby. Při práci na doprovodech, variacích a na celkovém charakteru písní jsme volně vycházeli ze španělské hudby patnáctého a šestnáctého století. Použili jsme oblíbené nástroje té doby - violy da gamba, loutny a nezbytné bicí nástroje.

Jana Lewitová

© 2HP Production, duben 2017
coded by rhaken.net