ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

Peter Graham (*1952) Der Erste

 


F10091     [8595017409127]
TT - 67:43     vyšlo 12/1998

    1. Der Erste (komorní kantáta na německý text Franze Kafky, pro ženský hlas, basovou flétnu, basklarinet, akoredon, perkuse a kontrabas), 1993
    2. Fragment II (pro violoncello a klavír), 1998
      Sextet (pro dvě smyčcová tria), 1998
    3. - I. Impatience
    4. - II. Heart
    5. MOENS aneb "Dvořákův problém" (pro flétnu, klarinet, housle, violu, violoncello, syntazátor a klavír), 1998
    6. Tichá hudba (pro tři klarinety), 1990
    7. Nebe i země pominou... (pro komorní soubor a magnetofonový pás), 1997
    8. Poslední večer básníka Si-Kchang - Secreta (pro sólovou flétnu, pro perkuse), 1973, 1995 - simultánní provedení
    9. Ave verum corpus (pro hlasy, klarinet a klavír), 1990

Ensemble Mondschein
Tereza Bystřická - zpěv (9), Zuzana Drtinová - zpěv (9), Kateřina Hradcová - akordeon (1),
Jana Lewitová - zpěv (1), Anna Matoušková - klarinet (6), Zdeňka Pelikánová - housle (3-5,7),
Hana Pokorná - zpěv (9), Lenka Šimková - flétna (5,7,8), Hana Tomešová - zpěv (9), Jitka Tóthová - zpěv (9), Hanuš Bartoň - klavír (5,7,9), Martin Čech - basová flétna (1), Kamil Doležal - klarinet (5-7,9), basklarinet (1), Radovan Heč - kontrabas (1), Jaromír Kubíček - bicí nástroje (1), Miroslav Pudlák - syntezátor (5,7), dirigent (1), Vít Reichel - klarinet (6)
Jiří Richter - viola (3-5,7), Radek Širc - violoncello (2-5,7), Peter Graham - klavír (2), bicí nástroje (8) 

Pro ty, které to zajímá:
     V hudební škole jsem byl špatným žákem. Třetí ročník jsem dokonce musel (pro nedostatek píle) opakovat. Vzápětí si mne však hudba přitáhla pomocí rock'n'rollu (Jerry Lee Lewis a Little Richard) a Šlitrových písniček. Když mi bylo dvanáct uslyšel jsem v rádiu (v pořadu, ve kterém skladatel Pavel Blatný pouštěl různé hudební kuriozity) skladbu Johna Cage Imaginary Landscape No. 4 pro dvanáct rozhlasových přijímačů. To byl zážitek, který změnil můj život. Bylo to něco naprosto odlišného od veškerých mých hudebních zkušeností a vnuklo mi to pocit, že hudba se dá dělat i jinak.
     I když jsem si ještě prošel érou "bigbítu", přitahovala mě stále více "Nová hudba" jako nejvíce otevřené pole pro fantazii, výzkumy a pokusy. V prvním období (1971 - 1976) jsem inklinoval ke grafickým partiturám a konceptům, v nichž převládal důraz na rámcové sdělení záměru, který pak mohli hráči realizovat každý svým způsobem. Později, už jako žák Aloise Piňose na JAMU (1976 - 1980), jsem obrátil pozornost více k vnitřní stavbě skladby, k propracování detailu a k vyvažování kontrastů, často odvozovaných z protikladných stylů.
     Přestože od té doby užívám častěji výhod konvenční notace, nemá charakter dogmatu, ale kerygmatu - podstatnější je pochopení smyslu než úzkostlivé lpění na zapsaných značkách. Mohl bych to přirovnat k práci herce, který také musí napřed správně pochopit situaci, aby ji mohl správně předvést. Na druhé straně si představme nějakou subtilní poezii "bezchybně" čtenou televizním hlasatelem ...
     Hluboce ctím "velkou hudební tradici" (možná víc, než mnozí její skalní přívrženci), ale přesto v ní vidím jen jednu z možností jak dělat hudbu.

Celé album je věnováno mé ženě Julii.
Peter Graham

An Hedwig Weiler (Prag, 29 August 1907)

In der abendlichen Sonne
sitzen wir gebeugten Rückens
auf den Bänken in dem Grünen.
Unsere Arme hängen nieder,
unsere Augen blinzeln traurig.
V podvečerním slunci
sedáváme s ohnutými zády
na lavičkách v zeleni.
Svěšeny jsou naše paže,
smutně hledí naše oči.
Und die Menschen gehn in Kleidern
schwankend auf dem Kies spazieren
unter diesem groĐen Himmel,
der von Hügeln in der Ferne
sich zu fernen Hügeln breitet.
A po štěrku se v oblecích
houpavě lid prochází
pod velkou nebeskou bání,
jenž se od kopců v dálce
k dalekým kopcům táhne.

Překlad: Radek Tejkal

© 2HP Production, říjen 2017
coded by rhaken.net