Ziriab 
Arabské lidové písně o lásce

  
F10129   [8595017412929]   vydáno 11/2004     recenze

	přehrát album	Arabské lidové písně o lásce - Ziriab	54:04	149Kč	MP3 album	179Kč	FLAC album
1		Samra ya samra	5:24	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
2		Salamat	5:33	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
3		Afdika	2:24	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
4		Eini bitrif	5:58	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
5		Hayyamanti	3:24	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
6		Janaat	4:27	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
7		Hledání	2:16	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
8		Mili	7:06	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
9		Mayyel	6:00	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
10		´Alal aqiq	5:19	20Kč	MP3	25Kč	FLAC
11		Fogil nakhl	6:09	20Kč	MP3	25Kč	FLAC

Ziriab
Marwan Alsolaiman - arabská loutna, arabská flétna, tamburina, zpěv
Haitham Farag - zpěv, darbuka
Mouin Abu Chahine - zpěv 

  
 

Arabský hudebník Ziriab žil v 9. století v Bagdádu, kde byl žákem slavného učitele Ishaqa al-Mawsili. Ten však v obavě, že ho talentovaný žák zastíní, na něho zanevřel. Ziriab opustil Bagdád a vydal se napříč tehdejší islámskou říší až do Andalusie, dnešního Španělska. Tam jeho hudební talent dosáhl vrcholu, nejen ve virtuozitě hry na loutnu a další nástroje, ale i v teoretické rovině. Založil hudební školu a přinesl řadu úprav tehdy známých hudebních nástrojů, především arabské loutny, kterou obohatil o pátou strunu a zcela změnil její konstrukci.

O mnoho let později, konkrétně v roce 1997 zakládá několik arabských rezidentů v Praze hudební skupinu a jako název si volí jméno dávného hudebníka. Složení skupiny prošlo několika změnami a v současné době ji tvoří dva Syřané: Marwan Alsolaiman (arabská loutna "ud", arabská flétna "nai", zpěv) a Haitham Farag (zpěv, arabský buben "darbuka"), a Libanonec Mouin Abu Chahine (zpěv, arabská tamburina "daff").

Ziriab zpívá převzaté písně ve vlastní úpravě. Jsou to písně známé v celém arabském světě. Některé jsou tak staré, že nelze určit jejich původ. Jsou tedy lidové v pravém slova smyslu. Jiné mají své konkrétní autory, avšak jsou natolik staré a notoricky známé, že se vlastně lidovými staly. Třetí zdroj, z něhož Ziriab čerpá svůj repertoár, představují novější písně, které se však hlásí ke zvuku i aranžmá klasické arabské písně. Na tomto albu jsou písně ze všech tří zmíněných zdrojù. Všechny jsou, jak hlásá podtitul, o lásce, ale přece jenom každá trochu jinak.

Moris Issa

RECENZE:
Ono říct arabská hudba vyjde nastejno, jako když tradiční hudbu z Čech nazvete východoevropskou. Vyjděme proto ze skutečnosti, že dva Syřané a jeden Libanonec přes dvacet let žijící u nás zpívají a hrají hudbu, jakou lze slyšet v arabském světě, konkrétně v Egyptě, Sýrii, Iráku či Libanonu; ale také ve španělské Andalusii, což souvisí s názvem Ziriab. Tak totiž přezdívali íránského básníka, zpěváka a hráče na loutnu oud Ahmeda Bin Aliho z 9. století, který se po dlouhé cestě napříč tehdejší arabskou říší zastavil až v Andalusii, kde založil první arabskou hudební školu v Evropě. A protože prý měl hlas jako ptáček ziriab, začali mu tak jeho žáci říkat. A Syřané Marwan Alsolaiman a Haithman Farag s Libanoncem Mouin Abu Chahinem po něm pojmenovali svou skupinu.
"Náš repertoár je rozmanitý, ale dá se to definovat jako klasická arabská lidová hudba. Někdy hrajeme vážnější písničky a někdy taneční. Snažíme se uvést českému posluchači to, co považujeme za originální arabskou hudbu, která není odnikud z venku do arabského světa dovážena," vysvětlují členové Ziriab původ ryze akustické hudby hrané na tradiční arabské nástroje: loutnu oud, flétnu nai, bubínek darbouka a dvoustrannou tamburínu duff.
Přestože ještě před nedávnem Ziriab na koncertech vystupovali se zpěvačkami, na albu ženský hlas neuslyšíte. I tak má svůj půvab a lyričnost, koneckonců se jedná o milostné písně. Sympatické je, že Ziriab nespoléhají na neinformovanost českého publika, nepodceňují jeho pivní sladkobolný naturel a nekloní se mu zjednodušenými verzemi jako kdysi Keltové. Hrají, jak se to doma naučili, a tu a tam dodávají i vlastní nápady. Příjemné album.

Jiří Moravčík pro časopis Harmonie, červen 2005