Vítejte na eshopu ARTA Music cz en

VARHANY OSMI DIECÉZÍ. Vzácný poklad předků
Jaroslav Tůma

 

F10225   [8595017422522]   vyšlo 12/2017  

přehrát album Varhany osmi diecézí - Jaroslav Tůma 78:33 149Kč
MP3 album
179Kč
FLAC album
1. Toccata in F 4:08 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
2. Ciacona in d 6:54 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
3. Passacaglia in g 12:51 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
4. Chorálová předehra 2:45 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
5. Fuga 5:39 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
6. Kánon h moll, op.56, č.6 3:21 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
7. Improvizace - Interludium 2:48 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
8. Téma s variacemi cis moll 12:00 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
9. Poco allegro 2:14 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
10. Poco moderato cantabile 4:19 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
11. Allegretto 1:50 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
12. Variace I - cantus firmus in alto 1:35 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
13. Variace II - bicinium 1:30 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
14. Variace III - cantus firmus in basso 1:27 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
15. Improvizace na Vyšehrad 15:07 15Kč
MP3
20Kč
FLAC

Johann Jakob Froberger (1616 - 1667): Toccata in F
Zlatá Koruna - klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Abraham Starck 1699 (II/P20) - konzervace Vladimír Šlajch před 1989
Českobudějovická diecéze

Johann Pachelbel (1653 - 1706): Ciacona in d
Plasy - dříve konventní, nyní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Abraham Starck 1688 (II/P28) - rekonstrukce Vladimír Šlajch 2006
Plzeňská diecéze

Johann Krieger (1651 - 1735): Passacaglia in g
Doubravník - farní kostel Povýšení svatého Kříže
Jan Výmola 1760 (II/P18) - restaurování Dalibor Michek 2009-2013
Brněnská diecéze

Johannes Brahms (1833 - 1897): Chorálová předehra a fuga O Traurigkeit, o Herzeleid
Rychnov nad Kněžnou - zámecký kostel Nejsvětější Trojice
Jiří Španiel 1843 (II/P37)
Královéhradecká diecéze

Robert Schumann (1810 - 1856): Kánon h moll op. 56, č. 6
Jaroslav Tůma (1956): Improvizace - Interludium
Olomouc - katedrála sv. Václava
Rieger 1886 (III/P50)
Olomoucká arcidiecéze

Enrico Bossi (1861 - 1925): Téma s variacemi cis moll
Litoměřice - katedrála sv. Štěpána
Jehmlich 1944 (IV/P53) - generální oprava Jehmlich 2000
Litoměřická diecéze

Bohuslav Martinů (1890 - 1959): Sonáta pro cembalo / transkriboval J. Tůma
Ludgeřovice - farní kostel sv. Mikuláše
Rieger 1932 (II/P45) - generální oprava Robert Ponča 2005
Ostravsko-opavská diecéze

Jaroslav Tůma: Lidská křaplavost aneb anjelská líbeznost
(podle Adama Václava Michny)
Litoměřice - katedrála sv. Štěpána
Anonymus před 1627 - restaurování Vladimír Šlajch 1992
Litoměřická diecéze

Jaroslav Tůma: Vyšehrad - improvizace na symfonickou báseň Bedřicha Smetany
Praha - bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
bratři Paštikové 1903 (III/P49)
Pražská arcidiecéze


Milí přátelé,

nahrávka, kterou držíte v ruce, je malou degustací varhan v České republice. Ač se to nezdá, je naše země varhanní velmocí. Podle nejnovějších zjištění se totiž u nás nachází celosvětově nejvyšší počet varhan v poměru k počtu obyvatel. Hudba je mezinárodní řečí. Její krásu lze vnímat napříč jazykovými bariérami. Od raného středověku varhany sloužily jako nástroj pro liturgii. Je to proto, že hrou na ně lze sjednotit a posílit zpívající křesťanské shromáždění a bohoslužbě přidat lesk a krásu jako dar Bohu. Tato nahrávka obsahuje ukázky varhan ze všech osmi diecézí České republiky, nástroje malé i velké, staré i novější. Přál bych si, aby se pro vás stala milou vzpomínkou na jedinečná místa naší země.

Dominik kardinál Duka OP
arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference

 

Jsou lidé, kteří v každé době vidí a hodnotí vývoj společnosti ve všech jeho aspektech spíše pozitivně. Věří zkrátka neochvějně v lepší příští, i když se vše kolem zjevně hroutí. A jsou jiní, kteří i v jednotlivém selhání systému či člověka spatřují totální skázu a zoufají si. Většina z nás se přiklání k jednomu či druhému postoji v závislosti na momentálním vývoji situace či pod vlivem nejčerstvějších zpráv, oblast varhan nevyjímaje.

O stavu varhanní kultury u nás, o ochraně historických varhan i o stanoviscích Římskokatolické církve k úloze hudby v liturgii i mimo ni zaznělo mnohé v příspěvcích a diskuzích, které byly prosloveny na Konferenci pro varhany pořádané na půdě Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze v listopadu 2016. Na organizaci setkání příznivců a obdivovatelů královského nástroje se podílel také spolek PROVARHANY. Jako řečníci vystoupili např. PhDr. Petr Koukal, hlavní organolog NPÚ, P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, organolog pražské arcidiecéze Štěpán Svoboda, řada profesionálních varhaníků a mnozí další. Konference bude probíhat i v dalších letech.

Jedním z důležitých faktů prezentovaných na Konferenci pro varhany byl přehled počtů varhan na počet obyvatel v různých evropských zemích. Česká republika stojí na prvním místě statistiky. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku máme v poměru k obyvatelům skutečně nejvíce varhan v Evropě. Velká většina je barokních či romantických, přesné počty ani neznáme. Udává se, že celkem je v našich kostelích, převážně katolických, okolo sedmi tisíc nástrojů. Nikdo dnes ale není schopen říci, kolik z nich je památkově chráněných. Do roku 2002 šlo o cca 850 exemplářů, poté ale došlo ke znejasnění tohoto počtu v souvislosti s výklady, podle nichž buď pojímáme varhany jako také chráněné, jsou-li pevnou součástí chráněného objektu, nebo je v těchto případech za chráněné nepovažujeme. Zmatek je tím větší, čím svévolněji si různí aktéři případných sporů vykládají platný rozsah ochrany. Je ve sporných případech chráněna pouze varhanní skříň, nebo je chráněn nástroj celý?

Je zřejmé, že varhany představují v kontextu památek velmi vyhraněnou položku. Reprezentují souhrn kvalit výtvarných, technických, hudebněhistorických a zvukových. V tomto směru jim nejsou rovny téměř žádné další památkově chráněné předměty, stavby ani urbanistické celky. Této unikátnosti jsou si lidé v mnoha zemích moc dobře vědomi, takže v pojetí a výkonu památkové ochrany zaujímají leckde varhany takovou důležitost, že hlavně kvůli nim, totiž kvůli jejich existenci v daném prostředí, jsou sanovány i sakrální stavby, jaké by jinak byly v některých případech odsouzeny k zániku. Což představuje diametrálně odlišný přístup od našich zvyklostí, kdy i běžná oprava varhan nepředstavuje mnohde vůbec žádnou prioritu. Často se taková oprava provádí až na úplně posledním místě, pokud vůbec.

Naštěstí se ale časy postupně mění, což vidíme na řadě příkladů uskutečněných restaurování či oprav varhan v minulých letech. Jiné vzácné varhany ale na svoje oživení teprve čekají. Třeba ještě docela dobře hrají, ale jejich chátrání je zřejmé a neodvratná je jejich zkáza, pokud i jim osud nenadělí větší zájem okolí a šťastnou souhru okolností. Např. i takovou, aby jejich obnovu prováděl varhanář, který starým varhanám rozumí a pomůže jim tak, jak náleží.

Zvuků varhan restaurovaných, opravených i zatím částečně chátrajících se dočkáte ve výběru mých nahrávek už dříve vydaných i ze snímků pro tuto příležitost čerstvě pořízených. Jednotlivá hudební čísla představují plejádu stylově velmi rozmanitou, slyšíme varhany mužného tónu i žensky jemných rysů, rejstříky vhodné pro polyfonické předivo hlasů i napodobující symfonický orchestr, zvuk se rozléhá v akustice komorně uměřené i katedrálně široké.

Vzácné varhany na záchranu čekající jsou hned ty úvodní, dochovaly se v bývalém cisterciáckém klášteře ve Zlaté Koruně. Na jejich zvuku se ale zatím žádné nedostatky způsobené zubem času naštěstí neprojevují. Postavil je Abraham Starck, loketský varhanář doby barokní, který je i autorem varhan v Plasích, jež byly naopak nedávno restaurovány. Mezi čerstvě zachráněné patří také varhany v Doubravníku.

Máme u nás i nástroje, jaké odolávají po zvukové stránce dílčím zásahům ne zcela odborně provedeným, takové potkáte např. v Rychnově nad Kněžnou. U jiných ani není vlastně třeba zatím uvažovat o urychleně nutném restaurování, jsou totiž pravidelně opečovávány, nebo byly nedávno kvalitně opraveny. To se týká mj. velkých varhan v dómu v Litoměřicích či varhan v Ludgeřovicích u Ostravy.

Samostatnou kapitolou jsou po staletí uskutečňované transfery nástrojů. Před několika lety se jej dočkaly i jedny z nejstarších varhan u nás. Původně se nalézaly v obci Kruh, po svém restaurování v devadesátých letech minulého stolení byly umístěny v Doksech. Pro nezájem tamního duchovního správce o jejich provoz byly nakonec převezeny do litoměřické katedrály, kde nalezly své důstojné místo na postranním kůru.

Většinové posluchačstvo má o zvuku varhan mnohdy jen velmi mlhavé představy. Každý ví, že na varhany se hraje v kostele při mších, na svatbách, o pohřbech. Repertoár takových příležitostí ale bývá ke škodě posluchačstva i varhan samotných velmi omezený. Cílem dramaturgie tohoto CD je proto představení varhanního zvuku v jeho nejširších výrazových možnostech a souvislostech. Skladbami dříve narozených autorů začínáme, romantickými kusy pokračujeme a tvorbou současnou končíme. Kromě toho představujeme širokou plejádu varhan o různých velikostech od jednomanuálových po čtyřmanuálové. Rozmanité je i jejich stylové zaměření. Období stavby varhan nám nesouhlasí vždy s datem vzniku skladby, zůstává ale v souladu s hudebním stylem daného čísla. Což platí např. u mé skladby na téma Adama Václava Michny z Otradovic. Lidská křaplavost aneb anjelská líbeznost byla zkomponována v roce 2014, je zařazena ve sbírce Svaté lásky labirynth.

Závěr programu CD tvoří improvizace na témata symfonické básně Bedřicha Smetany Vyšehrad, která je součástí cyklu improvizací vydaných už dříve pod názvem Moje vlast. Improvizace na Vyšehrad má v kontextu ostatních zde zaznívajících skladeb symbolicky připomínat historicky nosné sepětí religiozity a státnosti v našem českém prostředí a zdůraznit, že varhany jsou tu pro nás pro všechny, komu nejsou naše kořeny a tradice lhostejné. Obecně podle mého soudu i dnes stále ještě platí, že posláním hudby je oblažovat nás, ale také vychovávat nás k citlivosti, citovosti a snad i k hrdosti na to, že tu my Češi vůbec jsme, že máme co říci a že máme čím přispět k blahu lidstva a lidství.

Jaroslav Tůma

 


další varhanní nahrávky Jaroslava Tůmy:

          

© Studio Svengali, listopad 2018
coded by rhaken.net