ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini I 
Ensemble Inégal, Adam Viktora

Zelenka _ Missa Paschalis     

DNI161   [8595056601612]   digipack     

Lenka Cafourková – soprán, David Erler – alt
Tobias Hunger – tenor, Lisandro Abadie – bas

Ensemble Inégal, Pražští barokní sólisté
řídí Adam Viktora

přehrát album J.D.Zelenka: Psalmi Vespertini I - Ensemble Inégal 79:56 149Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3 album
179Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC album
1. Dixit Dominus 2:02 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
2. Virgam virtutis tuae 6:12 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
3. Judicabit 1:01 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
4. De torrente 2:40 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
5. Sicut erat in proncipio 2:01 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
6. Confitebor tibi Domine 2:14 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
7. Magna opera Domini 4:54 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
8. Fidelia omnia 0:44 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
9. Redemptionem misit 4:27 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
10. Sanctum et terribile 0:48 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
11. Intellectus bonus 0:41 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
12. Gloria Patri 0:38 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
13. Er in saecula saeculorum 1:39 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
14. Beatus vir 5:18 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
15. Peccator videbit 1:45 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
16. Gloria Patri 1:00 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
17. Amen 1:32 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
18. Laudate pueri Dominum 6:50 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
19. In exitu Israel 7:02 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
20. Gloria Patri 0:56 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
21. Amen 2:13 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
22. Magnificat anima mea Dominum 3:52 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
23. Suspecit Israel 3:13 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
24. Amen 2:17 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
25. De profundis 5:21 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
26. Si iniquitatis 2:27 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
27. Sustinuit 3:47 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
28. Et ipse rediment 0:25 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC
29. Gloria Patri 1:37 15Kč
Zelenka _ Missa PaschalisMP3
20Kč
Zelenka _ Missa PaschalisFLAC

Dixit Dominus ZWV 66 13:56
Confitebor tibi Domine ZWV 72 * 16:04
Beatus vir ZWV 75 9:36
Laudate pueri Dominum ZWV 82 6:50
In exitu Israel ZWV 83 10:11
Magnificat ZWV 108 9:23
De Profundis ZWV 97 13:36

Světová premiéra kompletní nahrávky
* chorál řídí Hasan El Dunia  

Lenka Cafourková - soprán, David Erler - alt, Tobias Hunger - tenor, Lisandro Abadie - bas
Martin Vacula - bas (25), Julian Redlin - bas (25), Jiří Miroslav Procházka - bas (25)

Ensemble Inégal
housle
Peter Zajíček, Magdalena Malá, Veronika Manová, Petra Ščevková, Petr Zemanec
Simona Tydlitátová, Elen Machová, Simona Hurníková, Martina Štillerová, Jan Hádek

viola
František Kuncl, Lýdie Cillerová, Ivo Anýž

violoncello
Libor Mašek, Hana Fleková

kontrabas
Ondřej Štajnochr, Ondřej Balcar

hoboj
Markus Müller, Inge Marg

fagot
Kryštof Lada

teorba
Jan Čižmár, Jan Krejča (18, 21)

JAN DISMAS ZELENKA (1679–1745):
ŽALMY K NEŠPORÁM Z ROKU 1725  

Šesti žalmy k  nešporám a  jedním Magnificat zahájil drážďanský dvorní skladatel Jan Dismas Zelenka (1679–1745), rodák z Louňovic pod Blaníkem, pozoruhodný kompoziční projekt. Od sklonku roku 1725 do konce roku 1728 napsal k nešporám celkem 33 skladeb ve třech cyklech. Každý cyklus začíná zhudebněním žalmu Dixit Dominus a pak Zelenka pokračuje ve sledu podle jednotlivých nešpor. Jeho žalmy se tak mohou použít při téměř každé nešporní bohoslužbě liturgického roku (Zelenka nezhudebnil žalmové texty k sobotním nešporám před čtyřmi adventními nedělemi, k sobotním nešporám před nedělí Septuagesima a ke středečním nešporám o Svatém týdnu).

17. ledna 1726 začal Zelenka pracovat na svém osobním inventáři církevních skladeb (Inventarium rerum Musicarum Ecclesiae servientium), do nějž ještě v témže roce postupně zapisoval i žalmy. Třiatřicet skladeb k nešporám je v inventáři uvedeno jako samostatná sbírka žalmů pro celý liturgický rok (Psalmi Vespertini | totius anni. | Joanni Dismae Zelenka. | qui habentur in libris). Tyto záznamy však překvapivě nezačínají chronologicky prvním zhudebněním z roku 1725, nýbrž cyklem z roku 1726, teprve po něm následuje ten ranější.

Třiatřicet nešporních kompozic psal Zelenka v průběhu tří let pro drážďanskou katolickou královskou kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. Bezpochyby šlo o  dobře uvážený a  promyšlený plán. Není náhoda, že na  žalmových skladbách k  nešporám začal pracovat 12. září 1725 ihned po  svém návratu z  pouti k bazilice Panny Marie Bolestné v Krupce u Teplic (Bohosudově) v severních Čechách. Pouť, podporovaná drážďanským dvorem, začala v  Krupce 11. září na  otevřeném prostranství procesím k  mariánskému poutnímu kostelu. Zněla přitom Zelenkova čtyřhlasá a  cappella Litanie k  Blahoslavené Panně Marii (Litaniae de Beatissima Virgine ZWV 150), kterou zpívalo jedenáct Kapellknaben patřících k drážďanské královské kapli, spravované jezuity původem z české provincie.

Obvyklá pětice žalmů pro Vesperae de Confessore (Nešpory k svátku svatého Vyznavače víry) obsahuje – Dixit Dominus (109), Confitebor tibi Domine (110), Beatus vir (111), Laudate pueri (112), Laudate Dominum (116) a Magnificat. Podle datací v partiturách vzniklo nejméně pět ze sedmi rozsáhlých kompozic Zelenkova prvního nešporního cyklu za méně než tři měsíce během posledního čtvrtletí roku 1725. Do svého inventáře si Zelenka zapsal skladby v tomto pořadí:

Dixit Dominus ZWV 66, nedatováno (cca 1725)

Confitebor tibi Domine ZWV 72, s datem „li 25 Settembre 1725“

Beatus vir ZWV 75, s datem „li 10 Ottob 1725“

Laudate pueri ZWV 82, s datem „7 d’Novemb.“ (cca 1725: vypadá to, že původní „Ottobre“ bylo přepsáno na „Novemb.“ )

In exitu Israel ZWV 83, s datem „li 25 D O“[ttobre?] [cca 1725]. (Tento žalm nahrazuje Laudate Dominum z Vesperae de Confessore k nedělním nešporám adventu až do svátku Nanebevstoupení a  k  druhým nešporám hlavních svátků církevního roku [proprium de tempore]: Zjevení Páně, svátky velikonoční a svatodušní.)

Magnificat ZWV 108, s datem „26. Nove ... 1725“

Do svého prvního cyklu žalmů přidal Zelenka starší De profundis ZWV 50 v revidované verzi. Původní podoba vznikla roku 1724 po  smrti Zelenkova otce a  byla napsána pro pohřební obřady, které se na  přání skladatele konaly v Drážďanech. Podle záznamů drážďanských jezuitů (Diarium Missionis) se 3. března 1724 v 10 hodin konala za skladatelova otce zádušní mše, kterou Zelenka sám zkomponoval a také s královskými hudebníky provedl. Žalm De profundis se též vyžaduje o nešporách ve vánočním Oktávu (25. prosince – 1. ledna), kdy nahrazuje Laudate pueri. V revidované verzi De profundis asi z roku 1725 Zelenka vynechal tři trombony a původní Graduale zádušní mše „Requiem aeternam dona eis, Domine, et lux perpetua luceat eis“ (Pokoj věčný dej jim, Pane, a světlo věčné ať jim svítí) nahradil malou doxologií „Gloria Patri, et Filio, et Spiritui Sancto. Sicut erat in principio, et nunc, et semper, et in saecula saeculorum. Amen“ (Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen). Zelenkův žalm De profundis má tedy dvojí užití: může být prováděn jak o nešporách při mši za zemřelé, tak při druhých nešporách o Vánocích a v jejich Oktávu.

Svými žalmy z  prvního cyklu mohl Zelenka přispívat do  mnoha nešporních bohoslužeb. Je nepravděpodobné, že by tak rozsáhlé zhudebnění (při kompletním provedení s délkou trvání přes jednu hodinu) bylo ve dvorní kapli v Drážďanech někdy provedeno souborně jako celek. Jako se árie od různých autorů často skládaly do podoby operního pasticcia, stejně tak bylo běžné, že se při nešporách kombinovaly a spojovaly žalmy zhudebněné vícero skladateli.

Po cyklu z let 1725–1728 napsal Zelenka k nešporám dalších osm žalmů. Jsou uvedeny separátně v jeho inventáři pod názvem „Psalmi varii J. D. Z. Separatim Scripti“. Zdá se, že počínaje rokem 1725 převzal Zelenka větší zodpovědnost za hudbu k nešporám v drážďanské dvorní kapli. To by vysvětlovalo přírůstek více než 80 žalmových kompozic, převážně od italských a českých skladatelů, které zařadil do svého inventáře jako „Psalmi Varioru[m] Authorum“.

Množství kompozic z konce roku 1725 vybízí k otázce: Psal je Zelenka pro jednu nebo více konkrétních příležitostí? Odpověď dává Diarium Missionis, podle kterého byl Zelenka 9. prosince 1725 (tj. v  období Oktávu velmi uctívaného svatého Františka Xaverského, považovaného za patrona saské princezny Marie Josefy z habsburského rodu) zodpovědný za hudbu pro ranní bohoslužby a pro večerní nešpory. Na Nový rok 1726, na svátek Obřezání Páně (titulární svátek jezuitského řádu a slavnostní den drážďanského dvora) to byl opět Zelenka, který měl na starost hudební složku mše a nešpor. Zdá se, že jeho kariérní ambice a aspirace mířily na počátku roku 1726 hodně vysoko. Je to jen shoda okolností, že 17. ledna založil své Inventarium, do  kterého zapisoval nejen vlastní kompozice, ale i  jiná díla církevní hudby, o  které svou sbírku neustále rozšiřoval? K získání postu Kapellmeistera, o nějž Zelenka usiloval, bylo tehdy nezbytné, aby aspirant na tuto funkci především vlastnil osobní hudební knihovnu, z níž by ve službě svému panovníkovi mohl čerpat.

***

První rozsáhlý cyklus žalmů s  Magnificat dokazuje, že si Zelenka ve  druhé půli roku 1725 osvojil kompoziční postupy, které se k  vyjádření významu textů v  té době používaly. Počínaje Monteverdiho Vespro della Beata Vergine (Mariánské nešpory) z  roku 1610 byla tradice nešporních kompozic mezi skladateli natolik etablovaná, že náboženské obce v  celé Evropě mohly prostřednictvím použitých hudebních prostředků, osvětlujících význam textu, sledovat i jeho obsah.

Pořadí žalmů k nešporám je různé. Nejběžnější sled představují již zmíněné Vesperae de Confessore (žalmy 109 – Dixit Dominus, 110 – Confitebor tibi Domine, 111 – Beatus vir, 112 – Laudate pueri, 116 – Laudate Dominum a Magnificat) a Vesperae BMV (žalmy 109 – Dixit Dominus, 116 – Laudate pueri, 121 – Laetatus sum, 126 – Nisi Dominus, 147 – Lauda Jerusalem a Magnificat). Tyto základní sledy textů se přizpůsobují konkrétním svátkům církevního roku a svátkům svatých, kdy je běžně užívaný žalm nahrazován méně známým. Příkladem může být již zmíněné De profundis, které ve vánočním Oktávu nahrazuje Laudate pueri, obvyklé pro Vesperae de Confessore. Ustálená struktura zhudebňování žalmů pomáhala skladatelům v  uspořádání proměnlivých a  často značně dlouhých žalmových textů a  usnadňovala jim dosáhnout soudržnosti celku. Zelenkovy žalmové skladby z roku 1725 dokládají, že si osvojil mnohé, nebo dokonce všechny modely, jak je rozvinuli jeho předchůdci.

K charakteristickým a unifikovaným prostředkům patřilo opakování úseků, refrény, ostinátní figury (používané převážně v kratších skladbách), ritornely a cantus firmus (jednotící prvek slyšitelný například v Zelenkově pozdějším žalmu In exitu Israel ZWV 84 asi z roku 1728). Zelenka tyto kompoziční techniky používal (jednu nebo vícero současně), ať už šlo o skladbu krátkou nebo rozsáhlejší. Nejdůležitější bylo vytvořit velký hudební oblouk, jímž se úvodní hudba na text chvalozpěvu „Sicut erat in principio“ (Jako bylo na počátku…) znovu vrací. Tuto hudební hříčku hojně používali italští skladatelé 17. století. Opakování se může týkat celé věty (např. v Dixit Dominus ZWV 66), nebo se objeví jen jako krátká reminiscence úvodního materiálu (např. v Laudate pueri ZWV 82). Opakující se motiv, refrén nebo motto (což někdy dává žalmovým zhudebněním podobu ronda), používal také Zelenka, buď v celé kompozici, nebo jen v její části. Refrén zpívaný sborem slyšíme ve druhé větě Dixit Dominus na slova „dominare in medio inimicorum tuorum“ (Panuj uprostřed svých nepřátel), dále v Beatus vir na text „Beatus vir qui timet Dominum“ (Blaze muži, který se bojí Hospodina) a také v Laudate pueri z roku 1725, v němž refrén na text „Laudate pueri, laudate Dominum, laudate nomen Domini“ (Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina) je svěřen sólovému basu, zatímco všechny verše zpívá sbor jako odpověď. Na vrcholu chvalozpěvu se sólový bas ke  sboru připojí. Tento relativně krátký a  skvěle vystavěný žalm začíná šestitaktovým ritornelem v unisonu, který neplní jen funkci refrénu zpívaného sólovým basem, ale též roli spojovacích úseků v bassu continuu. Sjednocující úloha ritornelu je ještě více patrná ve druhé větě Confitebor tibi Domine (1725) pro sólový tenor a bas, v níž Zelenka pracuje velmi úsporně s tematickým materiálem vyjádřeným v úvodním osmnáctitaktovém ritornelu.

Pro konkrétní verše z  určitých žalmů používali skladatelé tohoto období, Zelenku nevyjímaje, téměř identická schémata zhudebnění. Jedná se o uzavřené dramatické epizody, tzv. scény, které najdeme na zcela určitých místech zhudebněných textů a které jsou provázeny řadou různých, spolu těsně souvisejících prvků. V Zelenkových žalmech k nim patří dlouhé pauzy a ztišení, proměny tempa a metra, používání stile concitato, krátké fugované expozice či kumulace překvapivých harmonických postupů. To vše je užito k  vyjádření vysoce dramatického textu na zcela konkrétních místech, která se vyskytují u veršů 5, 6 a 7 v Dixit Dominus ZWV 66, kde je jako „scéna“ pojat verš 7 „Judicabit in nationibus, implebit ruinas: conquassabit capita in terra multorum“ (Bude soudit pronárody, plno mrtvol všude, on rozdrtí hlavu velké země). „Scény“ najdeme také v Confitebor tibi Domine na verš 9 „Sanctum et terribile nomen ejus: initium sapientiae timor Domini“ (Svaté, bázeň budící je jeho jméno. Počátek moudrosti je bát se Hospodina) či v Beatus vir na verš 10 „Peccator videbit, et irascetur, dentibus suis fremet et tabescet: desiderium peccatorum peribit“ (Svévolník na to zlostně hledí, skřípe zuby a odvahu ztrácí; choutky svévolníků přijdou vniveč). Ve všech případech pojednává text o boží moci, o jeho soudu a trestu, o bázni před Všemohoucím. Odkazy na gregoriánský chorál slyšíme v první a poslední větě Dixit Dominus a v úvodu Magnificat, Zelenkovo velké mistrovství kontrapunktu se objeví v úchvatných finálních fugách žalmů – Confitebor tibi Domine, Beatus vir, In exitu Israel a v Magnificat.

Tato významná Zelenkova nešporní díla z  roku 1725 patrně zaznívala v  drážďanské katolické dvorní kapli v  provedení hudebníků Hofkapelle, prestižního dvorního hudebního souboru. V  roce 1724 byli v  Drážďanech angažováni italští sóloví pěvci a Zelenka tak mohl ve svých kompozicích počítat s významným sólovým partem pro každého člena této skupiny; jmenovitě to byli sopranista Andrea Ruota, altista Nicolo Pozzi, tenorista Matteo Luchini a basista Cosimo Ermini. Je téměř jisté, že to byli právě tito sólisté, jejichž hlasy měl Zelenka při komponování na mysli. Je ovšem možné, že překrásné Laudate pueri pro sólový bas a sbor „pueri“ (I, II soprán a alt), tedy chlapce, zamýšlel pro choralisty z řad dvorních hudebníků, tzv. Kapellknaben. Navíc, kromě těchto nově zaměstnaných pěvců, si saský kurfiřt Friedrich August I. (polský král August II.) vydržoval na svém drážďanském dvoře vokální soubor, o kterém se mnoho neví. Vynikající instrumentalisty Hofkapelle, mezi nimiž byl i hráč na violone resp. kontrabas Jan Dismas Zelenka, vedl v té době koncertní mistr Jean-Baptiste Volumier. Obvyklé obsazení orchestru při provádění prvního cyklu žalmů tvořily tehdy I. a II. housle, viola, 2 hoboje a basso continuo – varhany, violone (a/nebo kontrabas) a 1 nebo 2 fagoty. Aby hudbu obohatil pro hlavní svátky církevního roku, přidal Zelenka později pro Magnificat ještě 2 trubky a tympány.

Skoro do všech svých kompozic vepsal Zelenka na závěr partitury věnování v podobě skupiny iniciál. Nejčastěji A M D G V M OO SS H AA P I R, v níž dedikační iniciály vzdávají poctu Bohu (AMDG – „Ad Majorem Dei Gloriam“ – jezuitské motto), Panně Marii (VM – „Virgini Mariae“), všem svatým (OO SS H – „Omnibus Sanctis Honor“) a panovníkům – královské a kurfiřtské rodině (AA PIR – „Augustissimis Principibus in reverentia“). Tuto dedikaci najdeme také u žalmů z roku 1725. Jedinou výjimkou je Dixit Dominus, kde se objevuje formulka „Laus Deo V M OO SS Semper“ (Laus Deo, Virgini Mariae, Omnibus Sanctis / K věčné slávě boží, Panny Marie a Všech svatých), která naznačuje, že tento žalm nevznikl na objednávku drážďanského dvora.

Zelenkovy žalmy jsou zaevidovány v katalogu hudební sbírky drážďanské dvorní kaple jako „33. Psalmi. insieme“, ale už v  roce 1765, kdy katalog vznikl, se z  původních 33 skladeb zachovalo bohužel jen 23. Ačkoliv kdysi byly k dispozici ke každé partituře i sety provozovacích partů, dnes v depozitu Zelenkova hudebního odkazu v Saské zemské, státní a univerzitní knihovně v Drážďanech z velké části chybějí. Bývá zvykem klást Zelenkova největší díla do období buď počátku dvacátých let 18. století (sonáty, lamentace, responsoria na Svatý týden) nebo do závěrečné fáze jeho života, kdy vznikl poslední nedokončený cyklus šesti mší. Nové zhodnocení Zelenkových nešporních žalmů přesto ukazuje, že druhá polovina dvacátých let nebyla jen obdobím, kdy psal každodenní užitkovou hudbu jako na běžícím pásu. Právě naopak, i tato doba byla v tvorbě Jana Dismase Zelenky obdobím výjimečných uměleckých hodnot.  

Janice Stockigt
The University of Melbourne

© 2HP Production, listopad 2017
coded by rhaken.net