ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en
Luboš Andršt
Matej Benko
Martin Brunner
Laco Deczi
Gabriel Jonáš
František Kop
Rudy Linka
Jiří (George) Mráz
Vlasta Průchová
Roman Pokorný
Karel Růžička
Karel Růžička Jr.
Jiří Stivín
Jaroslav Šimíček
Adam Tvrdý
František Uhlíř
Boris Urbánek
Emil Viklický
AghaRTA Gang
Cuban Summer
Hot Line
Limited Edition
Madfinger
Naima
Noční optika
NUO
Ondřej Kabrna Trio
Rhythm Desperados
Vít Švec Trio
The Fensters
TUTU
Veleband

LUBOŠ ANDRŠT

český kytarista a skladatel je všestranný hudebník, který čerpá svou inspiraci především z oblasti blues a jazzu. V jeho tvorbě lze však najít i vlivy hudby etnické a samozřejmě i vliv klasické hudby evropské tradice.
   Luboš byl ve svých začátcích, ostatně jako mnoho jiných, postaven před dvojí volbu. Buďto jít svou vlastní cestou a zůstat umělecky nezávislý, nebo zvolit méně riskantní a výnosnější existenci v bezpečných vodách domácí pop music. Naštěstí pro své posluchače zvolil první možnost. Přestože hrát rockovou a jazzovou muziku nebylo v tehdejším totalitním systému nic lehkého, vydržel po této cestě kráčet více než 35 let a dodnes zůstává svému ideálu umělecké svobody věrný. Během této doby postupně spolupracoval s celou špičkou české jazzové i rockové scény (M. Prokop, M. Kratochvíl, J. Hrubý, J. Stivín, P. Lipa, R. Dašek, E. Viklický, M. Svoboda aj.), ale vystupoval také se zahraničními osobnostmi (Toto Blanke, Ignaz Netzer, Tonya Graves, Dana Gilespie, Tadeusz Nalepa, Paul Jones, Katie Webster, B.B.King).
     Jeho kytarové mistrovství je zaznamenáno na 40 albech, na kterých můžete najít přes 80 jeho původních skladeb. Nyní vystupuje se svým BLUES BANDEM, s jazzovým kvartetem LUBOŠ ANDRŠT GROUP a také s Michalem Prokopem v jeho obnovených Framus Five a projektu Unplugged. Je autorem hudební publikace Jazz Rock Blues (Supraphon 1988 / Muzikus 1995), lektorem hudebních seminářů pro kytaristy a autorem vzdělávacího pořadu České televize „Kytarová klinika“.

Imprints   (F10012)
Acoustic Set   (F10066)
Moment In Time   (F10172)

MATEJ BENKO

je slovenský klavírista a skladatel působící v Praze. Na scéně se uvedl interpretací standardů a latinskoamerické hudby s kapelou Jana Přibila No Borders, ze které po odchodu jejího zakladatele vzniklo jeho první trio. Výsledkem je deska Universality (2006). Ještě před tím ale natočil album Keporkak (Arta, 2004) s kontrabasistou Vítem Švecem a bubeníkem Janem Linhartem, pro které napsal většinu skladeb. Tuto spolupráci zakončil sérií úspěšných koncertů v Japonsku. Před pár lety hrával s různými kapelami a sólisty (Pragasón, Jana Koubková, Eva Emingerová, Radka Fišarová, František Uhlíř, Filip Gondolán), rok 2007 se však pro Benka nesl ve znamení změn. Stále víc prezentuje svoje kompozice a pro další spolupráci zformoval nové trio s Tomášem Liškou a Pavlem Zbořilem, které později rozšířil na Quintet (Miroslav Hloucal - trubka a Radek Zapadlo - saxofon). Další hudebníci, kteří se objevují po boku Matěje Benka jsou například Roman Vícha, Jiří Slavíček, Rasťo Uhrík, Robert Balzar, Martin Lehký, Oskar Török, atd. Vedle svých kapel hraje Benko se skvělou slovenskou zpěvačkou Miriam Bayle, pro kterou i aranžuje. Příležitostně vystupuje s Yvonnnou Sanchez, Saxtimem Bedřicha Šmardy, a dalšími.
     Vedle komponování se Benko věnuje také pedagogické činnosti. Působí jako učitel jazzové interpretace na klavírním oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze, kde vystudoval kompozici. Na Slovensku rok působil v big badu AUS Bratislava a před tím navštěvoval jazzové oddělení v Prešově pod vedením Petra Adamkoviče. Pochází z hudební rodiny, ale jazzu se začal věnovat až v 17 letech. Hudba, kterou dnes prezentuje, vychází částečně z tradičních jazzových stylů, hodně se inspiruje latinskoamerickými vlivy. Jeho kompozice však nabízejí různorodost, není potřebné hledat pro ně žánrové pojmenování. Rytmicky rozmanitá a dlouhá témata jsou charakteristickým prvkem jeho tvorby. I přes zdánlivou komplikovanost hudebníci hodně komunikují a mají dostatek společného prostoru pro improvizaci. Kontrabasista Tomáš Liška spolupracuje s Matejem Benkem od roku 2006. Liška patří mezi spolehlivé basisty s velmi kreativním přístupem. Hraje ještě např. s kapelou POINTS, Davidem Dorůžkou, Martou Töpferovou a Big Bandem Milana Svobody. Sám také skládá. Další kreativní skladatel a jeden z mála dobrých trumpetistů v Čechách je Miroslav Hloucal. Také on spolupracuje s kapelamai různých žánrů (Infinite Quintet, POINTS, Bucinatores Sextet, Lanugo, big band Gustava Broma). Radek Zapadlo je renomovaný saxofonista s ojedinělým měkkým tónem a bohatými zkušenostmi. Je členem Miriam Bayle Bandu, quintetu Jana Přibila, příležitostně hrává se svým triem a spolupracoval s Najponkem. Věnuje se pedagogické činnosti. Nejzkušenějším členem je Pavel Zbořil, univerzální bubeník, dlouholetý spolupracovník Františka Kopa, skupiny JAR, Miriam Bayle. Často hraje s také Beatou Hlavenkovou, s Tomášem Liškou tvoří rytmiku v Quintetu i v Triu Mateje Benka.

Time Against Us   (F10173)
Universality   (F10143)
Keporkak   (F10131)

MARTIN BRUNNER

jazzový klavírista a skladatel, pochází z Hradce Králové. Hudbě se věnuje již od dětství. Vystudoval klasický klavír na Konzervatoři v Pardubicích u prof. Martina Hršela, poté nastoupil ke studiu skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka k jazzovému klavíristovi a skladateli Karlu Růžičkovi. Studoval také aranžování u pianisty a bandleadera Milana Svobody a jazzovou interpretaci u pianisty Mateje Benka.
     Jeho hlavní činností (klavírní i skladatelskou) je tvorba pro vlastní kapelu Martin Brunner Trio, se kterou již vystupoval na mnoha koncertech a festivalech, a jejíž debutové CD „Behind The Clouds“ bylo v prodejnosti velmi úspěšné na trhu v Japonsku. Titulní skladba "Behind The Clouds" byla v roce 2010 oceněna jako jazzová skladba roku v soutěži pořádanou festivalem Bohemia Jazz Fest a OSA. Na hlavním festivalovém večeru byla také provedena. Trio je možné pravidelně slyšet ve známých pražských jazzklubech. Martin Brunner se však věnuje i komponování pro jiná obsazení a žánry (například big band, smyčcový kvartet) a vyučuje obligátní klavír – jazzovou interpretaci na VOŠ a Konzervatoři Jaroslava Ježka.

Behind The Clouds   (F10176)
Still Warm To Touch   (F10197)

LACO DECZI

Trumpetista, skladatel a kapelnik Laco Deczi se narodil v roce 1938 ve vesnici Bernolakovo (kousek od Bratislavy), na Slovensku. V sedesatych letech byl clenem kapely S+HQ Karla Velebneho. V sedmdesatych letech nahral svoje solove album "Sentimental Trumpet" se smyccovymi nastroji. Jako solista byl clenem orchestru pri nahravani desky "Jazz Goes To Beat" Vaclava Zahradnika.
    Na konci roku 1967 zalozil vlastni soubor Jazz Celula a od zacatku sedmdesatych let byl clenem JOCRu - Jazzoveho orchestru Ceskoslovenskeho rozhlasu.
     Nahral take duety s kytaristou Zdenkem Sarkou Dvorakem a slozil velke mnozstvi muziky pro filmy a filmovou produkci obecne.
     Od roku 1985 zije ve Spojenych statech americkych, kde je lidrem kapely Celula New York.
     Laco vystupoval ve Spojenych statech s velkou radou skvelych jazzovych muzikantu, jako jsou Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl, Sonny Costanzo a dalsi...

Forever Again   (F10070)
Gadula Island   (F10102)
Job   (F10122)

GABRIEL JONÁŠ

patří k předním klavíristům nejen slovenské, ale i evropské jazzové scény. V minulých desetiletích spolupracoval s řadou špičkových hráčů, namátkou: J. Stivín, L. Andršt, R. Balzar, G. Mirabassi, E. Viklický atd. Vedle výjimečného hudebního talentu mělo na jeho hudební růst zásadní vliv účinkování v newyorských jazzových klubech v sedmdesátých letech. Zkušenosti, které tu běhm 2 let získal, jej po návratu do Československa okamžitě katapultovaly na vrchol domácí jazzové scény.

Far, And Yet Near   (F10011)
Trio ´04   (F10121)
Alchymia musicae   (F10044) jako host na albu Jiřího Stivína

FRANTIŠEK KOP

začal s hudbou na ZUŠ v roce 1972 studiem hry na klarinet. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka byl žákem Karla Velebného (1979), studoval tu hru na saxofon a jazzovou improvizaci. Od roku 1980 spolupracuje s předními jazzovými skupinami a big bandy, rok na to stráví základní vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru VN, kde spolu se Zdeňkem Zdeňkem, Jaromírem Honzákem a Martinem Šulcem zakládají Zelený kvartet, z kterého v roce 1983 vzniká soubor Naima. V té době se stává členem kvarteta Emila Viklického. Následuje půlroční angažmá na zaoceánské lodi v orchestru Leona Slezáka. V létech 1985-88 je skupina Naima, jejímž je zakládajícím členem, třikrát za sebou vyhodnocena jako nejlepší jazzové seskupení roku (1987-89), nahrává se skupinou Emila Viklického a koncertuje s trumpetistou Joe Newmanem a trombonistou Lou Blackbournem, často pracuje jako studiový hudebník. V letech 1993-95 vyučuje jazzovou improvizaci a interpretaci na Konzervatoři Jaroslava Ježka, začíná účinkovat v doprovodné skupině Hany Hegerové a ve skupině Binder - Konrád Blues Band. V roce 1995 vystupuje se s svým souborem František Kop Quartet na festivalu Pražské jaro. Od roku 1996 začíná pracovat ve výboru České jazzové společnosti, která napomáhá rozvoji jazzové hudby v zemi (vzdělávání, informace, soutěže, atd.) a absolvuje turné po USA a Kanadě se souborem Agon, který se zabývá soudobou hudbou. V letech 1998-99 je zvolen prezidentem České jazzové společnosti (do roku 2000). Vedle hraní se svým kvartetem, pro který vytváří většinu repertoáru, účinkuje v mezinárodním EBU Big Bandu v Kanadě (1999), účastní se mnoha studiových projektů, např. Sexydancers, J.A.R, spolupracuje s F. Wesleyem při nahrávání CD Monkey Business. Stává se členem skupiny J.A.R. Se svým kvartetem účinkuje v Jordánsku a NSR.V roce 2000 nahrává se svým kvartetem CD Twinkle. František Kop Quartet absolvuje turné po Jordánsku a koncertuje v Německu. V dalších letech doprovází zpěvačky Hanu Hegerovou a Lucii Bílou. S kvartetem vydává DVD František Kop Quartet Live se záznamem koncertu v jazzklubu U Staré paní.

Twinkle   (F10107)
Session '90 / Live   (F10009)
Different Colours   (F10037)

RUDY LINKA

Rudy Linka se narodil 29. května 1960 v Praze. Už jako teenager si zamiloval jazz, alba si půjčoval z americké ambasády v Praze i dalších fanoušků jazzu [1]. V roce 1979 absolvoval klasickou kytaru na Pražské konzervatoři, na začátku 80. let pak emigroval do Švédska, kde čtyři roky studoval skladbu na Stockholm Music Institute. Získal švédské občanství a také tam potkal amerického baskytaristu Reda Mitchella a začal s ním spolupracovat. Ten Linku také později doporučil na Jim Hall Fellowship na bostonské Berklee College of Music. Ve studiu pokračoval na The New School v New Yorku, kam se v roce 1986 přestěhoval. Soukromě pak studoval u Johna Scofielda, Jima Halla and Johna Abercrombieho. Sám se výuce hry na kytaru věnuje od roku 1989. Do roku 1995 vedl hudební oddělení na The Day School v New Yorku, v letech 1991 - 2000 pracoval jako hudební konzultant pro nejdůležitější hudební konzervatoře v USA (např. Berklee a Oberlin), Evropě a Kanadě.
     V roce 1996 bylo jeho album „Czech It Out“ německým časopisem JazzThing Magazine zvoleno jednou z nejlepších nahrávek a v roce 1998 Linku čtenáři časospisu Down Beat Magazine zvolili jedním z nejlepších kytaristů. Vystupoval mezi jinými s hudebníky jako je George Mraz, Red Mitchell, Bob Mintzer, John Abercrombie a Gil Goldstein.
     Od roku 2005 pořádá Bohemia Jazz Fest, jehož je prezidentem a který se vždy odehrává na náměstích několika českých měst, např. v Praze, Plzni, Prachaticích či Českých Budějovicích.

News From Home   (F10026)
Mostly Standards   (F10038)

GEORGE MRAZ

Jiří Mráz, známý také jako George Mraz, (narozen v roce 1944 v Písku) je český jazzový kontrabasista žijící v USA. Učil se hrát na housle a altsaxofon. Studoval Pražskou konzervatoř - hru na kontrabas u prof. Františka Hertla. Svoji hudební dráhu začal v polovině 60. let 20. století v triu Rudolfa Daška, poté hrál v SHQ Karla Velebného. V roce 1968, před příchodem vojsk Varšavské smlouvy do Československa odešel do SRN. Několik měsíců žil v Mnichově kde se seznámil s americkými jazzmany Mal Waldronem, Leo Wrightem a Bennym Baileym. Na podzim 1968 odešel do USA když získal stipendium na Berklee College v Bostonu. Zde také začal používat jméno George Mraz.
     Po dobu dvou let hrál v triu Oscara Petersona, přechodně získal angažmá u „první dámy jazzu“ Elly Fitzgeraldové. Rychle se stal jedním z nejznámějších jazzových kontrabasistů. Hrál mj. v Thad Jones - Mel Lewis Orchestra, v New York Jazz Quartetu, s kontrabasistou Charlie Mingusem, kytaristou Johnem Abercombiem a se Stanem Getzem. Často spolupracoval s klavíristou Tommy Flanaganem. Po dobu 23 let zůstal výhradně v zahraničí - do Prahy zavítal až v roce 1991.
     V roce 2009 dostal od prezidenta republiky Václava Klause zlatou plaketu ke svému 65. výročí za celoživotní přínos pro Českou republiku a za značné ovlivnění hudby ve svém oboru.

Catchin' Up   (F10025)
Going Home   (F10041)
Friends   (F10118)

VLASTA PRŮCHOVÁ

byla (1926 – 2006) česká jazzová zpěvačka, manželka MUDr. Jana Hammera st. a matka skladatele a hudebníka Jana Hammera. Byla průkopnicí českého jazzového repertoáru, mimo jazzu se věnovala i české populární písni. Účinkovala s Karlem Gottem, Milanem Chladilem nebo s Evou Pilarovou. Pomáhala také mladým začínajícím muzikantům, například Emilovi Viklickému. S manželem strávila jeden rok na studijním pobytu v USA. Po té, co její syn Jan Hammer odešel v roce 1968 do emigrace, stala se pro komunistický režim nepohodlnou a nesměla dále nahrávat. Do nahrávacího studia se vrátila až v roce 1992.

Tonight   (F10027)

ROMAN POKORNÝ

Profesionální kariéru začal v roce 1991 v Brně, kde účinkoval v kombech sólistů věhlasného big bandu Gustava Broma. Mezi jeho kapelníky patřili například Jaromír Hnilička, Gunter Kočí, Josef Audes nebo Mojmír bártek. Tady získával první profesionální zkušenosti i jako člen Ornisu jazzového znalce Jana Beránka. V roce 1993 se stává členem ostravské supiny Borise Urbánka TUTU. V témže roce už je nominován Českou Jazzovou Společností (dále jen ČJS) na cenu objev roku. V roce 1994 se intenzivně zabývá vlastní tvorbou a zakládá Roman Pokorný Quartet. S Jardou Hniličkou také zakládá Trio komorního jazzu. ČJS je opět nominován na objev roku a kapela roku. V roce 1995 natáčí CD Magic Holidays a s Tutu CD Sun Dance, na kterém se autorsky výrazně podílí. Pracuje s Michalem Pavlíčkem na CD Stín mý krve Romana Dragouna. Je zvolen nejlepším sólistou Trenčínského jazzového festivalu. Nominace ČJS: objev roku, kapela roku. V roce 1997 rozpouští Quartet a zakládá Roman Pokorný trio (guitar, drums a bass). Začíná dlouhodobá spolupráce se zpěvačkou Yvonne Sanchez. Nominace ČJS: objev roku, skupina roku. v roce 1996 spoluprácuje s Emilem Viklickým a Borisem Urbánkem na CD UV Drive. Nominace ČJS: objev roku, kapela roku. v roce 1998 natáčí CD Jazz Perception. Jedná se o septet, který tvoří R.P. trio + Gabo Jonáš - organ, Juraj Bartoš - trumpeta, Štěpán Markovič - sax, Sváťa Košvanec - trombon. Konečně získává ocenění za nejlepší jazzovou kapelu roku a je též nominován jako osobnost roku. Natáčí CD Tribute to Duke Ellington s Vincentem Kumrem a Láďou Kerndlem. V anketě České jazzové společnosti a časopisu harmonie je vyhlášen nejlepším jazzovým kytaristou roku 1998. V témže roce začíná produkovat alba i jiným zpěvákům a skupinám. Rok 1999 přináší úspěšné turné po USA a účinkuje na jazzových festivalech v Bejrůtu a Berlíně. Natáčí CD Blue Point. Získává cenu ČJS za nejlepší jazzové CD roku Jazz Perception. Redakce časopisu STEREO A VIDEO vyhlásila jako desku roku Romanův hudební počin nazvaný ACOUSTIC GROOVES, zkomponovaný pro STUDIO FONTÁNA. V roce 2000 zakládá Jazzovou formaci Analogic. Inspirován hard rockem, blues, soulem a funky 60. a 70. let. Vytváří vlastními výrazovými prostředky originální fůzi těchto hudebních směrů a jazzu. Hraje na jazzovém festivalu v Rize. Připravuje autorské zpívané album pro Láďu Kerndla. Často také doprovází vynikající zpěvačku Tonyu Graves a koncertuje s formací Roman Pokorný & Blue Box Heroes se kterou připravuje nové CD. Během roku 2001 účinkuje se svým jazzovým triem s Blue Box Heroes, s Yvonne Sanchez group a s Tonny Blues band with Juwana Jenkins. Točí CD I Suddenly Realised s Láďou Kerndlem. Na album zkomponoval 10 skladeb a 3 standardy zaranžoval tak, aby zapadaly do celkové podoby alba. Jedná se o první zpívanou autorskou jazovou desku v ČR. Rok 2002 přináší důležitou spolupráci s Italským Hammondistou Albertem Marsicem. Spolu s bubeníkem Bady Zbořilem a Albertem Marsicem natáčí R.P.v produkci Arta records skvělé CD s jednoduchým názvem 03, na kterém se výrazně podílí autorsky. V roce 2003 natáčí BBH debutové album, na kterém jsou, jak staré osvědčené bluesové standardy, tak řada autorských skladeb R.P. 2004 Po dvouleté odmlce vychází Romanovi multimedialní dvoj CD 2 Faces, které tvoří živá nahrávka Tria z jazzclubu U Staré Paní a slibované a dlouho očekavané album BBH na kterém se textařsky podílí Britský písničkář Jamie Marshal a zazpívá si na něm i Yvonne Sanchez. Na CD jsou také filmy ve formátu MPEG2 které můžete otevřít ve svém počítači a počítačová hra pro fanoušky R.P.Tria "ROBOX", která je simulací tohoto tria. V 2005 převládají v repertoáru BBH čím dál tím víc vlastní skladby z dílny Romana Pokorného, které ctí bluesové kořeny, ale zároveň přináší do žánru neotřelé prvky Jazzu a Hard Rocku, přetavené Pokorného nezávislou skladatelskou invencí. Jazzové trio se rozrůstá na Quartet a hraje ve složení (guitar, trumpet, bass, drums). Na koncertech Quartetu prezentuje R.P. jak svoje starší skladby, tak novinky z alba 2 Faces. CD 2 Faces se stává během krátkého časového období nejprodávanější Pokorného deskou!

Magic Holidays   (F10067)
Jazz Perception   (F10087)
Blue Point   (F10097)
2 Faces   (F10127) - 2CD Roman Pokorný Trio & Roman Pokorný Blues Box Heroes

KAREL RŮŽIČKA

Studoval na pražské konzervatoři bicí nástroje a klavír. Záhy po absolutoriu v roce 1960 začal spolupracovat s průkopnickým souborem Studio 5 Luďka Hulana. Po vojenské službě v AUS VN a čtyřech sezonách v divadle Semafor s orch. Ferdinanda Havlíka byl v polovině šedesátých let angažován Karlem Krautgartnerem do Jazzového orch. čs. rozhlasu, kde měl možnost jako skladatel a aranžér i spoluvytvářet jeho repertoár.
     Mezi lety 1970 – 1980 působil v souborech Jazz Celula Laca Decziho a SHQ Karla Velebného. Současně nahrával a koncertoval se solisty, jako jsou např. Rudolf Dašek, Tony Scott, George Mraz, Jiří Stivín, Rudolf Rokl, Jean Luc Ponty, Carmell Jones, Andrew Cyrille, Jean Toots Thielemans, Tomasz Szukalski, a dále s orchestry Gustava Broma, Pražským bigbandem Milana Svobody, Finnish Radio Bigband-YLE, bigbandem Dánského rozhlasu a jako dirigent s jazzovým orchestrem Evropské rozhlasové unie EBU.
     V roce 1979 zvítězil se skladbou Echoes (Ozvěny) mezinárodní soutěži Concours International de Composition de Themes de Jazz Monte Carlo, kde později působil jako člen poroty a pedagog na tamní hudební akademii. Získal mnohá ocenění i doma, např. Cenu ministra kultury v r. 1989 za skladbu 17.listopad, od České jazzové společnosti za album roku - CD Going Home (1993), za Jazzovou mši (1994), dále Českou Gramy (1993), od Českého rozhlasu Cenu Gustava Broma (2000).
     Jako skladatel se souběžně s jazzovými tématy zabývá i komponováním větších celků a to jak hudby komorní, tak skladeb symfonických a vokálních. Jeho skladby Celebration Jazz Mass, Te Deum a Magnificat byly s velkým úspěchem uvedeny na festivalech Pražské jaro, na Evropských kulturních týdnech v německém Passau a na koncertech ve Spojených státech Amerických (Washington D.C., Columbia, New York).
     V letech 1996 a 1997 byl prezidentem České jazzové společnosti. Je ředitelem každoroční Jazzové dílny Karla Velebného ve Frýdlantu a v současnosti se věnuje kromě koncertních aktivit a komponování též pedagogické činnosti na skladatelském oddělení konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze.

Fata morgana   (F10010)
Going Home   (F10041)
Pierrot   (F10106)

KAREL RŮŽIČKA Jr.

Award winning saxophonist, composer and producer Karel Ruzicka Jr. has a way to captivate the audience in practically any musical context. It was already evident back in 1992 when his group "The Four" was awarded the first prize at the International Jazz Festival in Karlovy Vary, Czech Republic in 1992. Their appearance at the prestigious Jazz a Vienne in France that summer was received with standing ovation. The group released their album "Space and Rhythm in 1994 to a great critical acclaim. Karel Ruzicka Jr. then briefly visited his future home of New York and met many great jazz artists including trumpeter Roy Hargrove. Consequently in 1996 he was called upon to fill in for saxophonist Ron Blake in the Roy Hargrove quintet on their European tour. Karel's tenor and soprano saxophone graces over 100 albums. His debut as a leader album"You Know What I Mean" (ARTA -1997) was nominated for the Czech Grammy in 1998 and the following year the album "Spring Rolls Quartet" was elected the Czech Jazz Recording of the Decade. After these early successes Ruzicka relocated to NYC, where he studied with saxophonists Bob Mintzer, Rick Margitza, George Garzone and Joe Lovano. His most recent album as a leader "Brooklyn Moods" was nominated for a "Golden Angel" award (The new name for the Czech Grammy). The album features pianist Bruce Barth, Czech-born bassist George Mraz and drummer Brandon Lewis. He is often touring with contemporary jazz singer Michael Franks as well as his working quartet. The list of artists Karel has played with is long: Ben E. King, George Benson, Hiram Bullock (SNL, Sting), Joe Locke, Bob Mintzer, Charles Blenzig (keyboardist and MD for Michael Franks and Gato Barbieri), Ravi Coltrane, Benny Rietveld (bassist for Miles Davis and Carlos Santana), Cindy Blackman , Fred Wesley (James Brown, George Clinton), Jeff "Tain" Watts, Steve Hass, Gavin Degraw, ELEW and many others.

You Know What I Mean   (F10080)

Still Callin'   (F10036) jako člen skupiny HotLine
Space & Rhythm   (F10049) jako člen skupiny The Four

JIŘÍ STIVÍN

je flétnista, saxofonista, skladatel a iniciátor řady originálních hudebních projektů. Původně však absolvoval Filmovou fakultu pražské AMU (obor kamera, 1960-65 ). Do jazzového dění vstoupil působením ve skupině Jazz Q; v letech 1967 a 68 byl členem jazzového souboru SHQ, vedeného Karlem Velebným. S Jazz Q dvakrát (1969 a 1970) zvítězil na jazzovém festivalu v San Sebastianu. Po návratu ze studií na londýnské Royal Academy of Music (1969) sestavil vlastní trio pod názvem Stivín & Co. Jazz System. R. 1971 vytvořil spolu s kytaristou Rudolfem Daškem duo System Tandem a zařadil se mezi evropskou jazzovou špičku. Po roce 1975 se zaměřil více na sólové hraní a krátkodobě působící formace s předními jazzmany. S pianistou Gabrielem Jonášem natočil album Zvěrokruh (1977), kde Stivínova hudba je založena na podobném instrumentálním a vokálním obsazení jako Alchymie hudby.
     Skladatelské vzdělání doplnil studiem na AMU a svoji činnost rozšířil v oblasti vážné hudby. Těžiště jeho zájmu představuje hudba baroka, renesance a středověku. Jako autor mnoha osobitých koncertních i gramofonových projektů si k jejich realizaci zve přední hudebníky z oblasti jazzu i vážné hudby. Skládá pro divadlo, televizi, film. V současné době vystupuje po celé Evropě a USA. Ve skupině Jiří Stivín & Co.Jazz kvartet s ním na bicí nástroje hrál také jeho talentovaný syn Jiří Stivín jr. (nar. 1975). V oblasti staré hudby vede volné sdružení Collegium Quodlibet.

Flétny v renesanci   (F10032)
Telemann: Komorní koncerty pro zobcovou flétnu a violu da gamba   (F10058)
Cesta do hlubin hudební minulosti   (F10084)
Alchymia Musicae   (F10044)
Inspiration By Folklore   (F10004)
Live at AghaRTA Jazz Club   (F10055)
Tak co!   (F10134)
Bye Bye Holland   (F10144)

JAROSLAV ŠIMÍČEK

          je kontrabasista, skladatel a aranžér. V době studií na Pedagogické fakultě, kdy je zároveň i žákem Karla Velebného, zakládá v Ostravě Jazzovou labotatoř. Jako baskytarista spolupracuje taky s Richardem Kroczkem a jeho skupinou Mikro. Po vojně v AUS VN (1988) získává angažmá ve "Framus 5" Michala Prokopa, později Binder-Konrád Blues bandu a už jako kontrabasista spolupracuje s mnoha jazzovými trii, kvartety či kvintety a nejrůznějšími zpěváky a zpěvačkami, například s Orchestrem Sester Havelkových, kde je kapelníkem, kontrabasistou a výhradním aranžérem. Podílí se taky na autorských projektech kolegů např. Nedaba Tomáše Sýkory, Jan Štolba kvartet, Vlastimil Třešňák Temporary kvintet.
          Komponovat začíná v osmdesátých letech pro Jazzovou laboratoř, v devadesátých letech pak kromě scénické hudby pro divadla zhudebňuje texty Petra Motýla (Kdykoli tě vidím 1990).
První autorská CD Hudba z paneláku 2003, Orinich Mamirach 2006, Mloci a čolci a jiné písně 2008 vydává vlastním nákladem. Ve studiu ostravského rozhlasu je zaznamenán jeho cyklus Dětských písní pro flétnu a klavír 2005. V roce 2007 vydává Studio Fontána album Jazz Garage.
          Se svým kvartetem (Radek Zapadlo tenosax, Matej Benko piano, Tomáš Hobzek drums) debutuje albem Cesta domů - Arta Records 2009. Na básně Petra Motýla komponuje cyklus vánočních písní "Ať rosa z nebes sestoupí", který je proveden a zaznamenán orchestrem "wrgha Powu" Tomáše Sýkory - Arta Records 2012. V roce 2014 zakládá dámské vokální trio Prime Time Voice, které s dalšími dvěma kolegy doprovází a zároveň pro něj aranžuje a komponuje. Alba: Prime Time Voice-Live - Arta Records 2014, Prime Time Voice-Lazy Afternoon - Arta Records 2016. Jeho aktuálním autorským počinem je opět kvartet resp. kvintet "Jaroslav Šimíček Quartet/Quintet" (tentokrát se saxofonisty Osianem Robertsem a Davidem Fárkem, s pianistou Vítem Pospíšilem a bubeníkem Dušanem Černákem).

Cesta domů   (F10177)
Quintet   (F10224)

ADAM TVRDÝ

Adam Tvrdý je kytarista a skladatel s expresivním multižánrovým projevem. Ve svých interpretacích a improvizacích sleduje hlavně vlastní tvůrčí myšlenky a zároveň respektuje tradice a slovník daného hudebního stylu. Na kytaru hraje od šesti let, později se učí hrát i na baskytaru a bicí nástroje. Od dětství je ovlivněn blues a klasickým rockem, převážně kytaristy: Jimi Hendrix, Jimmy Page, Eric Clapton. Později objevuje hudbu Milese Davise a začíná se plně soustředit na Jazz, kde se mu silnými vlivy stávají kytaristé: Pat Metheny, George Benson, John Scofield a další.
     Adamovu vlastní tvorbu lze označit jako soudobý nebo moderní jazz, přičemž jsou v ní slyšet prvky stylů, kterými je nejvíce ovlivněn (blues, klasický rock, moderní a klasický jazz, latinská hudba, klasická hudba).

Doublewell   (F10193)

FRANTIŠEK UHLÍŘ

(kontrabasista a skladatel) se narodil do muzikantské rodiny (děda kapelník, otec učitel hudby, skladatel a kapelník) v Ústí nad Orlicí v roce 1950. Státní konzervatoř (obory kontrabas, klavír a kompozice) studoval v Brně. V roce 1971 absolvoval klasicistním koncertem Jana Křtitele Vaňhala pro kontrabas s doprovodem Moravského komorního orchestru.
      Od roku 1971 žije František Uhlíř v Praze, kde se velmi brzo zařadil mezi vyhledávané hráče na kontrabas. V roce 1973 dostává na jazzovém festivalu v Přerově cenu za nejlepší sólový výkon. O rok později se stává spolu s Emilem Viklickým členem skupiny SHQ Karla Velebného a spolupracuje také s dalšími vynikajícími československými jazzovými hudebníky a skupinami, např. Emil Viklický Quartet, Linha Singers, Impuls, Barock Jazz Quintet, Laco Deczi Cellula International, Jiří Stivín Quartet, Karel Růžička, Rudolf Dašek, Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Gabriel Jonáš, Peter Lipa, Josef Dodo Šošoka. Během své basistické kariéry hrál také s význačnými evropskými a světovými hudebníky: Dave Weckl, Bob Moses, Benny Bailey, Joe Newman, Woody Shaw, Paul Wilson, Sonny Costanzo, Steve Houben, Phillipe Catherine, Palle Mikkeborg, Tommy Smith, Darko Jurkovič. V rámci hudebních turné účinkoval téměř ve všech evropských zemích a také na Kypru, v Turecku, zraeli, Kanadě, Vietnamu a Japonsku.
      František Uhlíř natočil tři desky autorské (Basssaga, František Uhlíř Team feat.Claus Stötter, Maybe Later) a také mnoho desek jako "sideman". Spolupracuje s rozhlasovými a televizními produkcemi jak doma tak v zahraničí a jako skladatel napsal také hudbu pro animovaný film.
      Svoji vlastní skupinu "František Uhlíř Team" založil v roce 1987.

Maybe Later   (F10167)
Inspiration by Folklore   (F10004)
Trio ´01   (F10111)
Ballads And More   (F10161)

BORIS URBÁNEK

Narozen 1961, absolvent ostravské konzervatoře v klavírní třídě prof.Milady Šlachtové. Do prvních pokusů s improvizovanou hudbou se pustil ve skupině Jazzová laboratoř v první polovině 80. let minulého století, ještě před ukončením studia na ostravské konzervatoři. Poté se začal věnovat jazzu naplno a založil kapelu TUTU. Další zkušenosti pak získal při spolupráci v duu s Martinem Kratochvílem v JAZZ IQ, díky němuž objevil půvaby elektroniky nebo v Blues Bandu Petra Lipy, se kterým koncertoval mnoha evropských zemích i na Kubě. Po roce 1990 se začíná daleko intenzivněji věnovat skladatelské činnosti.
     V letech 1986 – 1996 působil jako pianista, aranžér a skladatel Jazzového ostravského rozhlasového orchestru (JORO), se kterým při práci ve studiu a na koncertech potkal naše přední zpěváky a instrumentální sólisty z různých žánrů (např. Lucie Bílá, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Jana Koubková, Richard Muller, Dan Bárta, Karel Gott, Jiří Korn, Petr Janda, Jiří Stivín, Emil Viklický, Jan Spálený ad.). Svou skladatelskou invenci uplatnil při komponování hudby ke dvěma velmi úspěšným muzikálům na ledě (Mrazík – 1998 a Romeo a Julie – 2003) nebo k celovečernímu animovanému filmu Báječná show. Je také autorem hudby k mnoha divadelním a rozhlasovým hrám, i televizním pořadům,a také autorem mnoha znělek (TV Ostrava, Český rozhlas Ostrava) a hudebního designu (Český rozhlas Praha, Český rozhlas Olomouc, Rádio Orion, Rádio Zlín).
     Jazzovou stránku své tvorby pak prezentoval na albech Mr. Jazzman, Sundance, Nice to Meet You, TUTU na Hradě, na společném projektu s Emilem Viklickým, nazvaným UV Drive nebo Volcano s Rhythm Desperados, se kterými v poslední době nejčastěji vystupuje, jak u nás, tak zahraničí (Řecko, Slovensko, Mexiko, New York, Německo ad.).
     Všestranný skladatel a instrumentalista je zároveň uměleckým šéfem skupiny BBC (Boris Band Combination), a od roku 2008 také Ostravského rozhlasového orchestru. Už řadu let patří k oporám lektorského sboru na Letní jazzové dílně Karla Velebného, kde předává své zkušenosti mladým jazzmanům. Více než 15 let uvádí pravidelně každý měsíc na rozhlasových stanicích Vltava nebo ČRo Ostrava své autorské pořady. Od 2006 pořádá mezinárodní festival Jazz Open Ostrava.

Mr. Jazzman   (F10013) s vlastní kapelou TUTU
Sundance   (F10068) s vlastní kapelou TUTU
UV Drive   (F10081) s Emilem Viklickým

EMIL VIKLICKÝ

Emil Viklický se narodil v roce 1948 v Olomouci. Od dětství se věnoval hře na klavír. Mezinárodně se prosadil v roce 1976, kdy zvítězil v soutěži improvizujících jazzových klavíristů v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské soutěži Monacké konzervatoře se skladbou Zelený satén.
     První sólová deska V Holomóci městě, vydaná v roce 1977, představovala jednu ze základních linií Viklického tvorby, pro kterou je typické využití folklorních motivů v kombinaci s jazzovými postupy, a to jak v rytmice, tak zejména v rozvíjení tématu improvizacemi. Po vydání debutového alba se však Emil Viklický zaměřil především na jazz, a to zejména elektrický, neboť v roce 1977 odjel na rok do Spojených států studovat jazz na prestižní Berklee College.
     Od počátku osmdesátých let se však Emil Viklický začal věnovat také vážné hudbě, zejména komorní (Částečná symetrie pro flétnu, hoboj, basklarinet a piano, Tauromaquia pro hoboj, housle a piano, nebo Adaemus pro sólový hoboj), zároveň hodně experimentoval také v oblasti elektroakustické hudby. Spojení vážné hudby s jazzem nepřinášela jen skladba Par pondus pro housle a jazzový big band, ale také vysoce ceněné album Homage To Joan Miró, na kterém hostovalo Talichovo kvarteto.
     V devadesátých letech vyšlo i první album věnované čistě vážné hudbě, jímž byla Pocta Josipu Plečnikovi, kde klíčové Dopisy Plečnikovi zpívala Magdalena Kožená. V září 2000 měla ve Státní opeře premiéru Viklického opera Faidra, která zvítězila v mezinárodní soutěži nazvané Nová opera pro Prahu 2000.
     V roce 2002 měla v Berlíně koncertní premiéru opera "Der Ackermann und Der Tod" /Oráč a Smrt/, jevištní premiéra byla ve Státní opeře Praha v lednu 2003 pod taktovkou Přemysla Charváta s Janou Sýkorovou a Alešem Brisceinem v hlavních rolích.
     Lincolnovo Centrum v New Yorku si od E.Viklického objednalo v roce 2004 melodram na text Václava Havla. Skladba "The Mystery of Man" zazněla při slavnostním otevření nového koncertního sálu v New Yorku, Columbus Circle ve dnech 28.-30.řína 2004 v podání Bigbandu Wyntona Marsalise a recitátorů Alfree Woodardové a Mario Van Peeblese.
     Značnou část své energie vkládá Emil Viklický do tvorby filmové hudby, které se věnuje od poloviny osmdesátých let, kdy složil hudbu k Smyczkovu snímku Krajina s nábytkem. Podepsán je i pod hudbou k Zafranovičovu filmu Má je pomsta (Lacrimosa) a ke snímku Drahomíry Vihanové Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba.
     V roce 2011, u příležitosti 93. výročí vzniku samostatného československého státu udělil Viklickému prezident Václav Klaus na Pražském hradě vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti umění.

Round Midnight   (F10020)
Trio '01   (F10111)
Ballads And More   (F10161)
UV Drive   (F10081) s Borisem Urbánkem

AghaRTA GANG

Název AghaRTA Gang vznikl tak, že čas od času někdo nemohl vystoupit nebo vypadl z programu jazzclubu AghaRTA. Na poslední chvíli jsem sháněl muzikanty a vždy pojmenoval kapelu tímto výmluvným názvem. Obdobně tomu bylo někdy v roce 2007, kdy nemohl Michal Žáček a ani žádný z basistů skupiny Rhythm Desperados odehrát koncert. Jako záskok jsme vzali Štěpána a Vítka a tak vznikla kapela dnes pravidelně hrající a složená z muzikantů, kteří po mnoha letech našli společnou hudební cestu. S Vítkem Švecem jsme naposledy působili společně v bigbandu Transjazz v letech 1984 – 1986. Se Štěpánem Markovičem jsem začínal v roce 1982 se skupinou ESP a jedna z prvních skladeb, kterou jsme hráli, byla právě Dolphin Dance od Herbieho Hancocka. Při našich cestách s ESP jsme poznali ostravského pianistu Borise Urbánka. Ten mě pozval na natáčení svých skladeb se skupinou Jazzová laboratoř v roce 1983. Natáčeli jsme tehdy skladby Ježek v kleci a Na zlatou neděli, jejichž znovuzrození najdete na aktuálním albu spolu s dalšími oblíbenými skladbami Štěpána Markoviče Time Remebered, Deception, Eiderdown, Inner Urge a svéráznou verzi skladby Voyage.

There Is Hope   (F10175)

CUBAN SUMMER

Kapela existovala v letech 2003 - 2007 ve složení Marek Prokop - saxofon, perkuse, Ondřej Kabrna - piano, Tomáš Liška - kontrabas, baskytara, Jan Dvořák bicí, alternativně jako host Jan Linhart - bicí, perkuse. Všichni členové jsou vyhledávaní hudebníci a lze je slyšet i v mnoha jiných jazzových formacích. Repertoár kapely byl tvořen jak autorskými tak i afrokubánskými skladbami od např. M. Camila, M. Bauzy, R. Gonzálese, P. de Rivery, Chucho Valdése a jiných. Jedná se zejména o tradiční latinskoamerické, brazilské a kubánské tance jako je són, mambo, tombo, quaracha, son montunos, calypso, regé, ale také taneční salsa, cha-cha-chá a jiné. Skupina absolvovala mnoho úspěšných koncertů po celé České republice.

Across The Feelings   (F10148)

HOT LINE

je jednou z předních českých jazzových skupin hrající od poloviny osmdesátých let fusion. Skupinu založil v roce 1984 pianista, skladatel a aranžér Jan Hála. Původně byla Hot Line pouze studiovou skupinou. Po úspěšných rozhlasových nahrávkách se rozhodla vystupovat i veřejně. Od té doby pravidelně vystupuje v jazzklubech a na festivalech doma i v zahraničí (Německo, Anglie, Izrael...). Během působení se obsazení několikrát proměnilo. Jan Hála je kapelníkem a výhradním autorem všech skladeb, které Hot Line hraje. Hot Line nahrála 5 alb. První „Just Now“ vydal Panton, následující čtyři vydalo vydavatelství ARTA. CD „Energy“ vzniklo ve spolupráci s americkým multiinstrumentalistou Darrylem Kennedym. Druhé album „Still Callin´ ...“ presentovalo skupinu ve skvělé kondici s mladým saxofonistou Karlem Růžičkou Jr.. V roce 200 vyšlo CD „Lizard“ s novým materiálem, Letos vydané album „Storytelling“ prezentuje současný zvuk kapelyv nových skladbách, které byly natočeny v aktuálním obsazení počátku roku 2011. Na albu vedle Jan Hály hrají saxofonista David Fárek, kytarista Jaroslav Friedl, bubeník Ondřej Sluka a basista Martin Kapusník, kterého v listopadu vystřídal basista Matěj Havlíček.

Energy   (F10006)
Still Callin'   (F10036)
Lizard   (F10056)
Storytelling   (F10196)

LIMITED EDITION

Skupina se poprvé objevila na české jazzové scéně v roce 2001. Jejím zakladatelem je pianista a skladatel Jan Hála. Pro Limited Edition zvolil akustické obsazení původně se dvěma dechovými nástroji. V Limited Edition se sešli špičkoví pražští jazzmani. Z Hot Line si Hála přivedl vynikajícího saxofonistu Rostislava Fraše a bubeníka Pavla Razíma. Dalšími spoluhráči jsou kontabasista Vít Švec a trombonista Přemysl Tomšíček. V roce 2005 do LE nastoupil trumpetista Miroslav Hloucal, kterého na podzim 2008 vystřídal Michal Gera. V roce 2008 vyšlo kapele první CD Groove Roots, na kterém jsou stejným dílem zastoupeny původní kompozice kapelníka Jana Hály a moderní jazzové skladby předních skladatelů jako např. Dona Grolnicka, Alana Pasquy, Miltona Nascimenta, Johna Scofielda nebo Ivana Linse.

Groove Roots   (F10166)

MADFINGER

tvoří šest mladých instrumentálně schopných muzikantů, otevřených všem vlivům současné hudby od moderního jazzu přes funk až k popu. Ty se odrážejí v jejich výhradně vlastním repertoáru postaveném na jejich instrumentální a vokální zdatnosti a citu. Hudba MadFinger je přijímána především vnímavými posluchači se širším hudebním záběrem. Madfinger rádi přizpůsobují svá vystoupení prostředí, kde vystupují. Tím si postupně získávají dobré jméno nejen v jazzových klubech a festivalech.
   V rámci prvního ročníku PHILIPS JAZZ FESTIVALU v pražské Sazka aréně vyhráli soutěž mladých jazzových kapel. V říjnu 2004 se bez problémů zhostili nelehkého úkolu společného vystoupení se slavnou anglickou acid jazzovou skupinou INCOGNITO ve velkém sále Lucerny.
   Debutové album skupiny MadFinger vyšlo na labelu ARTA Records s příznačným názvem Easy. Album vzniklo v lednu a únoru 2005 ve studiu Richsound v produkci Michala Hejny a zvukaře Pavla Větrovce (který je mj. podepsán pod kvalitou nahrávek J.A.R., Sexy Dancers, Monkey Business a Dana Bárty).
   V roce 2008 vydala kapela své druhé album Secret Message, tentokráte v produkci basisty Radima Genčeva .
   V roce 2009 se rozešly cesty kapely a dosavadní frontmanky Markéty Foukalové. Postu zpěváka se chopil talentovaný Martin Svátek alias Joytearz.

Easy   (F10130)
Secret Message   (F10170)
Another Chapter   (DMAD3)

NOČNÍ OPTIKA

Prehistorii bandu tvoří stará přátelství i jednorázové spolupráce během studií části osazenstva na pražských konservatoirech. Hlavním popudem vzniku Noční Optiky v roce 2001 coby kvarteta (p, fl, bass/cello, dr) bylo zjištění, že někdejší společné provedení skladeb Jakuba Dvořáčka na jeho absolventském koncertě nechává mnohé nadějně otevřeno a nedořečeno. V létě 2002 s příchodem kytaristy a druhého komponisty Miroslava Noska soubor nachází dosud funkční personální i stylové vyvážení. Společným jmenovatelem produkce Noční Optiky je chuť hledat nové cesty, ne však za cenu samoúčelnosti a nesrozumitelnosti, a zároveň zachovat jistý nadhled – ironický i laskavější – nad jazzovými i jinými stylovými prvky. Vedle jmenovaných gentlemanů, kteří se jako skladatelé uplatňovali i v různých divadelních a vokálně-instrumentálních projektech (JD) či v uskupeních KadNos a Léčba neklidem (MN), se účastní flétnista Štěpán Zbytovský, violoncellista a baskytarista Jan Keller (mj. SOČR, Why Not Patterns) a bubeník Jan Linhart (mj. The Swings, Vít Švec Trio). Noční Optika hrává občasně převážně v pražských klubech, divadlech a síních, a účastní se festivalů (např. Jazz Goes to Town 2002, Alternativa 2004, Jimramov-Otevřeno 2007). Na jaře 2007 se kapela vydává do studia a vzniká nahrávka Herbarium, vonička esencí z nejnovějšího i staršího repertoáru.

Herbarium   (F10154)
Strojek z půdy   (F10195)
Astigma   (F10204)

NUO

NUO, neboli Nuselský umělecký orchestr vznikl původně pro potřebu absolventského koncertu žáka jazzového oddělení Ježkovy konzervatoře, klávesisty a skladatele Jakuba Zitka v květnu 2002 (studoval skladbu pod vedením pianisty Karla Růžičky). Z nekonečných nočních debat o tom, jak a co hrát po svém a jinak, a jak uniknout standardům a pokorné úctě k mrtvým jazzovým velikánům, vykrystalizoval nápad vytvořit větší orchestr, který by rozčeřil stojaté vody. Základem souboru byla kapela MUFF saxofonisty Marcela Bárty (v níž Zitko nedlouho předtím nahradil u Fender piana a varhan Beatu Hlavenkovou), s výjimkou postu bicích, za nimiž usedl Jakubův kolega z někdejšího kvarteta Peculiar, dnes velmi vytížený Miloš Dvořáček . Po necelých dvou letech fungování a drobných obměnách sestavy natočilo NUO materiál pro album nazvané Multimusic Minibigband.
     Jakub Zitko měl odjakživa sklony hrát vlastní hudbu a nekopírovat vzory, přitahovaly ho netradiční formy a zvukové nezvyklosti. Co se týče vkusu, je stylově dosti "bezpartijní": Charles Mingus, Medeski, Martin & Wood, Béla Bartók, Led Zeppelin. Postupem času přešel od klavíru k Hammondovým varhanám a Fender pianu, zkoumá možnosti sampleru, zkouší různé efekty a hledá nové zvuky. Je zatím výhradním dodavatelem hudebního materiálu pro NUO, inspiraci hledá v tvorbě Vienna Art Orchestra, Mingus Bigbandu, a podle jeho slov bylo přímým popudem k práci na repertoáru NUO Scofieldovo album Quiet. Hudba NUO se v průběhu času vyvíjí nepředvídatelným směrem díky všem muzikantským osobnostem, které se v kapele sešly a nasměrovaly svoji tvůrčí energii k jednomu cíli. "Na tváři kapely se svým přínosem výrazně podílejí všichni hráči, zvuk se kroutí a proměňuje podle momentálního rozpoložení hudebníků, vibruje balkánskými pohřby i svatbami, detektivka z Harlemu mizí v příboji kubánské pláže."
     Tvorba NUO je ideální pro všechny otevřené posluchače, schopné vnímat mísení žánrů bez blahosklonného úsměvu či arogantního úšklebku. Členové souboru řemeslo zvládají, ale nestačí jim. Že jdou zřejmě nepříliš probádanou, ale dobrou cestou je jasné i po poslechu nejnovější tvorby světových jazzových vizionářů - nová alba Kurta Rosenwinkela, Johna Scofielda, Brada Mehldaua či Nicholase Paytona to jen dokazují.

NUO multimusic minibigband   (F10128)

ONDŘEJ KABRNA TRIO

Trio jsem založil na konci roku 2009 s tím, že jsem si uvědomil, že chci něco dělat zase trochu jinak. Po předchozím akustickém projektu jsem začal používat více syntezátor a fender piano, moje současná vize je poněkud „našláplejší“. Proto jsem obnovil spolupráci s Lukášem Pavlíkem na bicí a na baskytaru, na kontrabas hraje Jakub Antl. Hrajeme vesměs moje skladby, některé kusy od Kuby Antla, dále předělávky skladeb jiných autorů. Určitým synonymem pro to, co jsem chtěl od začátku hrát, je hravost a hlavně energie, která mně u mnohých kapel chybí.

Timeways   (F10181)

RHYTHM DESPERADOS

je skupina složená z předních jazzových hudebníků s žánrově širokou bohatou hudební praxí. V jejich hře se mísí prvky funku, latin music a jazzu. Repertoár tvoří převážně skladby Borise Urbánka a je doplněn slavnými standardy jako Birdland, Sunny, Cantaloupe Island, Chamaleon ad. Hlavním cílem kapely je bavit svoji hrou nejen sebe, ale především posluchače. Koncerty jsou velmi energické a návštěvníci jazz klubů, ale i soukromých akcí odcházejí vždy příjemně naladěni.

Volcano   (F10150)

VÍT ŠVEC TRIO

Formace v klasickém obsazení (klavír, kontrabas a bicí) vznikla v roce 2000 v Praze s mexickým pianistou Markem Aanderudem. Tato spolupráce vyvrcholila nahrávkou CD s názvem "Trio '02" - Mark Aanderud, Vít Švec, Pavel Razím", které vydalo nakladatelství ARTA. Toto CD bylo oceněno časopisem Harmonie v kategorii: Nejlepší česká jazzová nahrávka roku 2002. Ještě týž rok nahradil Marka Aanderuda mladý slovenský klavírista Matej Benko. Na začátku září 2003, střídá Pavla Razíma na postu bicích nástrojů Jan Linhart.
   Trio pravidelně hraje v pražských i mimopražských jazz klubech a festivalech (Karlovy Vary, Cheb, Český Krumlov, Slaný, Přerov, Hradec Králové, Liberec, Písek, Jeseník, Brno) a také v zahraničí (mj. Prešov, Košice, Zvolen, Visegrad–Plus in Berlin, Cottbus, Sibiu, Bukurešť, Kišiněv, Madrid-Fitour, Toledo)
   V létě 2004 proběhlo natáčení nového CD s názvem "Keporkak", které počátkem listopadu vyšlo opět u vydavatelství ARTA. Deska obdržela "Tip Harmonie", což je nejvyšší hodnocení časopisu Harmonie (03/2005). Dreamer vychází na japonském sampleru Jazz Bar 2005.
   Spolupráce s Matejem Benkem vyvrcholila v květnu roku 2007 pozváním pana Tomoyuki Ohsawy do Japonska, které se uskutečnilo. Proběhly tři koncerty v Tokyu (česká ambasáda a dvakrát jazz klub Pit Inn) a po jednom koncertě Nagoya - "Doxy" a Yokohama - "Dolphy". Obě CD (Trio '02 a Keporkak) se prodávají nejen v Japonsku.
   V srpnu 2007 Matej Benko z tria odchází a na místo pianisty přichází Jiří Růžička.
Vít Švec Trio se hlavně zaměřuje na moderní pojetí standardů a skladby vlastní.

Trio '02   (F10116)
Keporkak   (F10131)

THE FENSTERS

The American/Canadian band THE FENSTERS shows an unusual setup - 2 saxophones, bass and drums, and in their instrumentation we find lie exhaustive possibilities. Alan Jones stamps the entire sound with his dynamic drumming and finds in bassist Paul Imm a congenial partner. Almost rascal-like, the two play rhythmic tricks on each other. In their experimentation they surprised each other and brought the musicians and the audience to laughter. Francois Theberge is an energetic, technical and exceptional player, contrasting with his partner and foil Middleton, whose restraint gives the melodic development of his solos great conviction. Both have perfect control of the entire spectrum of jazz improvisation, from the swing riffs to abstract free excursions. Whoever has the opportunity to experience this group shouldn't miss the chance; "The Fensters open the eyes to unexplored musical possibilities.

Jazz Music Vol.1   (F10035)

TUTU

Fusion-jazzový soubor z Ostravy, který založil Boris Urbánek. Hudební tvář TUTU výrazně ovlivnila tvorba Milese Davise 80. let (název souboru odvozen z jeho bestsellerového alba z roku 1986) a další inspirační zdroje nachází v tvorbě C. Corey, H. Hancocka, M. Sterna, J. Scofielda atp. Převážně původní repertoár tvoří skladby B. Urbánka. Hudba TUTU by se dala charakterizovat jako elektrifikovaná "fusion music".
     TUTU se zúčastnili několika soutěžních jazzových festivalů u nás, mj. 1. místo na "Jazzových dnech" v Šumperku 1988, v Přerově na ČAJF 1988 a získal "Bronzové vřídlo" na ČJF v Karlových Varech v březnu 1989. Na základě tohoto úspěchu byl soubor pozván na Bratislavské jazzové dni(1989). Největší „pecka“ bylo osobní setkání s Milesem Davisem na jazzovém festivalu ve Finském Pori, kde Miles souhlasil a osobně „posvětil“ název kapely TUTU!
     V roce 2006 vystoupili TUTU s velkým úspěchem na koncertě v Nové Galerii na Pražském hradě ,v rámci cyklu koncertů „Jazz na Hradě“, které pořádá prezident České republiky, pan Václav Klaus.

Mr. Jazzman   (F10013)
Sundance   (F10068)

VELEBAND

Vznikl původně jako školní band při jazzových praktikách Karla Velebného. V jeho řadách se bezmála před dvaceti léty objevili poprvé dnešní přední jazzoví sólisté, např. František Kop, Štěpán Markovič, Michal Hejna, Aleš Duša a mnoho dalších. Když v roce 1991 připravila Arta koncert k nedožitým šedesátým narozeninám Karla Velebného, došlo k rozhodnutí obnovit Veleband, tentokrát již jako jakýsi český All Stars Band. Na koncertě 7. března 1991 se v tomto Velebandu sešli Velebného bývalí žáci i spoluhráči, aby společně zahráli jeho big bandové skladby. Záznam koncertu vyšel na CD „Tribute“. Idea občasného příležitostného setkání špičkových jazzových hudebníků se Artě tak zalíbila, že v roce 1992 vydala další album Velebandu nazvané „Hic Sunt Leones“, na kterém vedle Velebného skladeb zaznívají také kompozice našich předních jazzových skladatelů, Růžičky, Viklického, Zdeňka, Hály a Linky. Nejnovějším projektem Velebandu je cover verze slavného alba Velebného SHQ z počátku 70. Let, „Jazzových nebajek“, které bylo určitým milníkem českého jazzu. Jan Hála se rozhodl skladby autorů tehdejších členů SHQ, Velebného, Růžičky, Vejvody, Kořínka a Ticháčka upravit pro současný Veleband, který je teď hraje při svých současných koncertech.

Tribute to Karel Velebný   (F10019)
Hic sunt leones   (F10031)
Jazzové nebajky ... po letech   (F10069)

© 2HP Production, z 2017
coded by rhaken.net