ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

MIŠPACHA
židovské sváteční písně

  


F10123    [8595017412325]
TT- 43:08     vyšlo 4/2004

    1. Vesamachta   2:49
    2. Uvau haovdim   2:01
    3. Jisrael Jisrael   2:19
    4. Ma nistana   2:36
    5. Al taster panecha   4:14
    6. El nora alila   2:26
    7. Sisu vesimchu beSimchat Tora   1:45
    8. Simchu na   2:58
    9. Mipi El   3:01
    10. Chanuke   1:43
    11. Jemej haChanuka   1:26
    12. Erec chita   1:56
    13. Asira la-Sem   3:32
    14. Pitchu li   1:41
    15. Sira chadasa   1:38
    16. Zajt se Jidn   1:48
    17. Sosanat Jaakov   2:08
    18. Jom tov lanu   1:20
    19. Umordechaj jaca   1:40

MIŠPACHA, umělecká vedoucí: Helena-Ester Divecká
Tereza Boučková, Helena-Ester Divecká, Ester Jerochim, Chana Jerochim, Chaja Jerochim, Sára Miletin, Zlata Palkovičová, Anna Sterecová, Iva Steinová, Kačka Steinová, Hana Skoumalová, Zdena Skoumalová, Helena Kovanicová, Irena Tausingerová, Lenka Termerová, Lukáš Pellar, Jakub Roth, Petr Vacek, Martin Vyhnálek

hosté:
rabi Jehuda Jesarim: zpěv; Tereza Rejšková: housle; Michal Kostiuk: klarinet, basklarinet, soprán saxofon; Jens Krüger: akordeon; Vítězslav Janda: basa, perkuse

Tak jako tělo potřebuje stravu, duše potřebuje radost. Jednou z cest do komnaty radosti jsou i židovské svátky. Proto si od plic zazpívejme sváteční Vesamachta. Židovský cyklus svátků začíná tradičně na jaře svátkem Pesach, který je připomínkou východu z Egypta. Prorok Jeremiáš nás v textu písně Uvau haovdim ujišťuje, že tak jako jsme byli zachráněni z Egypta, budeme jednou vysvobozeni i ze současného vyhnanství. K pesachu patří tradiční sederová večeře, během níž zpíváme žalmy. Děkujeme jimi Bohu za zázraky, které pro nás vykonal. Neboť On je pravým zachráncem v čase našeho trápení. O tom je Jisrael Jisrael. Také píseň Ma ništana nás zve k sederovému stolu a k vyprávění o východu z egyptského otroctví. Tento večer se mají děti dozvědět odpovědi na otázku, čím se tato noc liší od všech ostatních. Před vysokými svátky zpytujeme své svědomí a skládáme účty za své činy. Omlouváme se za své chyby a doufáme, že Bůh od nás ani v tomto čase neodvrátí svou tvář - Al taster panecha. Jom kipur je dnem smíření a přísným půstem. Trávíme ho v synagogách ponořeni do modliteb, ve kterých Boha prosíme, aby nám odpustil naše hříchy. Podle tradice se těsně před koncem tohoto výjimečného svátku zavírají nebeské brány a nám se naskýtá poslední příležitost vylít si své srdce. Píseň El nora alila je v sefardských komunitách závěrečným vyvrcholením jomkipurové liturgie. Měsíc tišri je na svátky velmi bohatý. Po Dni soudu o Roš hašana a půstu na Jom kipur nás čeká osm dní Sukot a Simchat Tora – den, kdy dočítáme svitek Tóry. Sukot a Simchat Tora jsou časem výjimečné radosti, jak se zpívá i v Sisu vesimchu beSimchat Tora. Text Simchu na vybízí všechny bez rozdílu k oslavě dočtení Tóry. Radost dokáže překonávat všemožné hranice, a tak si v synagoze zatančí děti i straci, učenci i ti, co se radši moc neučí.. Mipi El je součástí sefardské liturgie na Simchat Tora. Sólista zpívá předepsaný text a ostatní mu sborově odpovídají refrénem. Každá sloka je rafinovanou oslavou Boha, Tóry, Mošeho a izraelského lidu. Svátek Chanuka je ztělesněním filozofického střetu dvou velkých duchovních světů - helenismu a judaismu. Chanuka je oslavou vítězství makabejských povstalců nad řeckými tyrany, oslavou vítězství malého odhodlaného národa nad světovou velmocí. Když Makabejci osvobodili jeruzalémský chrám, očistili ho od modloslužby a znovuzasvětili. Jeruzalémský chrám byl srdcem židovského národa, jeruzalémský chrám stál na nejsvatějším místě na Zemi. Dnes, k naší velké lítosti, chrám nemáme, ale každý den se modlíme za jeho postavení. Obě chanukové písně Chanuke a Jemej haChanuka hovoří o radosti na svátek Chanuka. Tu biŠvat je Novým rokem stromů. Již v Tóře je psáno, že „Člověk je jako strom polní“ a na Tu biŠvat si uvědomujeme svůj vztah ke stromům a zemi Izrael, která byla požehnána sedmi výjimečnými plody. Erec chita je sama jednou větou Tóry. „Země pšenice a ječmene, vinné révy, fíků a granátových jablíček, země olivového oleje a datlového medu.“ Roš chodeš, Nový měsíc, je první den každého kalendářního měsíce, kdy prosíme o požehnání na celé následující období. Do modliteb, ve kterých děkujeme Bohu za každý okamžik, který nám dopřává a kdy se o nás stará, přidáváme další děkovné a oslavné modlitby. Ašira la-Šem je zvláštním žalmem určeným na Roš chodeš a rovněž Pitchu li je vybrána z této výjimečné biblické knihy. Převzali jsme ji ze sváteční liturgie. Píseň Šira chadaša nás vrací do doby východu židovského národa z Egypta. Dodnes každý den v modlitbě vzpomínáme na zázrak rozdělení Rákosového moře, kterým nás Bůh zachránil. Když Izraelité prchli z Egypta, Faraón je se svým vojskem pronásledoval. Židé se dostali až na břeh Rákosového moře. Vpředu je svíralo moře, vzadu Egypťané. Lid propukl v pláč a Bůh řekl Mošemu: „Řekni synům Izraele, ať jdou dál!“ Bůh rozdělil vody moře a Židé prošli suchou nohou. Egypťané se vrhli za nimi, ale Bůh vrátil moře do jeho přirozenosti a oni se utopili. Tento zázrak inspiroval Mošeho ke slavné písni. Zpíváme ji i my. Svátkem Purim si připomínáme neúspěšný pokus zlého Hamana vyhubit veškerý židovský národ žijící v rozsáhlé perské říši sahající od Indie po Egypt. Celý příběh nám líčí biblický svitek knihy Ester. Už se zdálo, že Židy nic neuchrání, vše bylo připraveno k totální likvidaci, když tu se jako zázrakem situace obrátila v náš prospěch. Proto je svátek Purim plný humoru . Jeho součástí bývají veselá divadelní představení, kterých se rádi účastní všichni – malé děti i dospělí.. A tak nám písnička Zajt še Jidn říká, abychom byli zticha, protože purimová hra plná skrytých významů právě začíná! Šošanat Jaakov se věnuje postavám purimového příběhu. Některé si zasloužily požehnání, jiné zatracení. Když budete dobře poslouchat, uslyšíte zvuk připomínající řehtačky, kterými v synagoze přehlušujeme při čtení megily Ester jméno zlosyna Hamana. Jom tov lanu v překladu znamená prostě to, že „je svátek Purim a my se budeme radovat“. Umordechaj jaca popisuje okamžik, kdy Mordechaj vychází vítězně z královského paláce, kde se mu společně s Ester podařilo odvrátit hrozící pogrom. Hlavní město tehdejší Persie Šušan, které doteď truchlilo, propuklo v jásot a radovalo se. Purim slavíme vždy v posledním měsíci židovského roku – adaru. Kniha Ester je poslední knihou Tanachu, a tak i my tímto svátkem naše zpívání končíme.

rabbi Yehuda Yesharim

další nahrávky souboru Mišpacha:

k dispozici je také zpěvník s notovým záznamem písní z tohoto alba:

© 2HP Production, říjen 2017
coded by rhaken.net