ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

Krajina želobudná - Kvinterna
Staré moravské a sefardské balady o lásce, smutku, naději i víře

 
F1 0125     [8595017412523]
TT- 62:46    vyšlo 11/2004

    1. Porque llorax   6:12
    2. Krajina želobudná   4:23
    3. Tres hermanicas   2:42
    4. A la una nací yo   5:29
    5. Yo me levantara / Chudoba   5:52
    6. Pláňka   1:48
    7. Ir me quería / Mi suegra la negra   5:52
    8. Šla Maria do kláštera   2:26
    9. Nacimiendo de Moxé   4:28
    10. Lání pro chudou / Consagracion de Moxé   7:31
    11. Nani, nani   3:53
    12. Těžkost / Madre, la mi madre   12:03


Kvinterna
Hana Blochová - zpěv, harfa, psalterium
Pavel Polášek - zpěv, kornamusa, santur, chalumeaux, zvířecí rohy, zobcové flétny, smyčcový žaltář, duochord, akordická citera, píšťala s měchuřinou, lidová basička, fujara

Hosté:
Petr Wagner - viola da gamba
Marek Špelina - zobcové a příčné flétny
Marwan Alsolaiman - arabská loutna
Vítězslav Janda - percussion

Zastavení Kvinterny v Krajině želobudné

     Snahy vyvolat z hlubin historie příběhy a písně, které spoluvytvářely kulturní identitu židovského etnika usazeného na Pyrenejském poloostrově od prvního století našeho letopočtu do sklonku středověku, jsou součástí mnohasměrných tendencí v rámci evropské kultury k nalezení a oživení vlastních kořenů. Vzhledem k tomu, že Židé svou hudbu nezapisovali do not, jsou o jejích podobách k dispozici pouze druhotné informace zprostředkované písemnými zmínkami o známých pěvcích - mužích i ženách - a texty písní. Jakými hudebními proměnami během staletí ústního tradování procházely samotné písně, se už asi nedozvíme. Cesta za podobami sefardské hudby je zčásti cestou badatele, který se raduje z každé objektivně prokazatelné maličkosti, zčásti poutí dobrodruha, který se na ní nechává vést záchvěvy vlastního nitra. Dnešní hudebníci jsou na své putování vybaveni řadou zpěvníků a sborníků, o jejichž vznik se postarali "klasičtí" sběratelé. Nejstarší sborníky jsou z 19. století, vznikají ale stále nové, často v podobě různých výborů a tématicky tříděných sestav ze sborníků už publikovaných či z archivních zdrojů. Ačkoliv sefardské písně, které se tradují (někde - například v Turecku - stále ještě ústně) a zpívají dnes, jsou v podobě i podání stěží identické s těmi, které zpívali španělští židé na sklonku středověku, představují velmi svébytný hudebně-kulturní jev - poutník s otevřeným srdcem je v nich schopen najít nejen otisky středověku, ale dokonce i stopy kultur ještě starších, které se v nich uchovaly z časů před zničením jeruzalémského chrámu. Pro uměleckou vedoucí souboru Kvinterna Hanu Blochovou jsou tyto orientální archetypy zdrojem inspirace tak mocným, že přes ně našla propojení mezi písněmi sefardskými a lidovými písněmi moravskými. Hudba sefardských židů je svým původním charakterem spíše modální nežli tonální a v tom je v naší hudební tradici skutečně bližší spíše moravské nežli české lidové písni. I ona zní na poslech tklivěji, ale zároveň se s větší bezprostředností dotýká emocionálních a mystických hlubin duše.

     Skladby na této nahrávce jsou převzaty ze sborníku sefardských písní a balad Sefardische Liederen en Balladen (Haag 1974) a ze Sušilovy sbírky Moravské národní písně. Písně v haagském sborníku pocházejí z archivu Sefardského muzea v Toledu a jsou řazeny - dle obyčeje - do oddílů podle témat, příležitostí či účelu, samostatný oddíl tvoří písně z doby před rokem 1492. U řady písní ve sborníku je doložen severoafrický původ (Maroko - Yo me levantara un lunes, Consagración de Moxé), jsou zde ale i písně ze vzdálenějších oblastí (Bosna - Porque llorax blanca niňa, Rhodos - Tres hermanicas). U většiny sefardských písní je ovšem dnes už těžké lokalizovat zemi původu, zejména proto, že tytéž písně lze často najít v komunitách potomků španělských Židů jak v Maroku či Řecku, tak v Turecku, Bulharsku nebo Izraeli (z písní na této nahrávce je to např. Nani nani). Hlavním "nástrojem" sefardské hudby je lidský hlas - sefardské písně náleží do multietnické pokladnice lidových písní, které jsou svým původem i hudební podstatou zpívané a vedle sdělení poskytují i prostor pro virtuozitu interpreta-pěvce. Nástrojový doprovod se v sefardské hudbě ujal pod vlivem rozličných hostitelských kultur. Pro interpreta žijícího v kontextu současné, zvukově takřka bezhraničné hudební kultury, nicméně nabízí právě instrumentální složka materiál k tvůrčímu uchopení a vyjádření. Hana Blochová a Pavel Polášek - tvůrci úprav písní i celkové dramaturgie - budují instrumentální složku osobitým způsobem, odvozeným z postupu gotické obrazové malby. "Základní hudební vrstva představuje podvědomí - tvoří ji jednoduché, mechanicky se opakující struktury v drnkacích nástrojích. Z tohoto základu vychází další, pohyblivější a proměnlivější složka, která obstarává logické a plynulé propojení písňových dvojic. Třetí vrstvou je prostor vyhrazený melodii. A nakonec přistupují lazurující, kolorující zvuky dalších nástrojů, které celou píseň obarví." (Hana Blochová) Tento postup umožňuje i propojení vybraných písní do dvojic na základě příbuznosti jejich hudebních struktur. Kvinterna používá některé tradiční sefardské nástroje, santur a arabskou loutnu ud (al oud), která jako jediná z nástrojů používaných v sefardské hudbě ve středověku, přežila - v této hudbě - až do dnešních časů, a v Krajině želobudné je ještě rozmnožuje o rozmanité drnkací nástroje, jejichž rolí je - vedle zvukového kolorování - obstarávat rytmickou složku, neboť tvůrci projektu - vzhledem k jeho celkovému obsahovému zaměření - minimalizují užití bicích.

     Umělecká vedoucí souboru Kvinterna Hana Blochová vystudovala Dějiny středověkého umění a restaurátorství na Universitě Karlově a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Třebaže po několika letech vyměnila působení ve výtvarném oboru za hudební profesi, z prostředí výtvarného umění trvale čerpá inspiraci, korekci i vedení. Od počátku se specializovala na středověké umění a filosofii a toto své zaměření přenesla i do souboru Kvinterna, který založila počátkem 90. let. Obsazení souboru se proměňuje projekt od projektu, jeho jedinou stálicí zůstává Hana Blochová, a je tak vlastně Kvinterna jakousi pomyslnou cestou své protagonistky, jejíž jednotlivá zastavení jsou znamenána koncertními projekty, někdy zachycenými i na CD. První nahrávka souboru - Dvorská hudba doby Karla IV. (1997) - vznikla v přímé návaznosti na badatelské aktivity, které Hanu Blochovou přivedly - v rámci průzkumu technologie malby gotických deskových obrazů okruhu mistra Theodorika v kapli sv. Kříže - na hrad Karlštejn. K tématu české gotické hudby se soubor vrátil ještě o několik let později koncízně koncipovaným titulem Flos florum (2002). Hana Blochová studovala zpěv u Marie Hřebíčkové-Kozákové a Inge Švandové-Koutecké a středověký zpěv u Rebbeky Stewart. Hudba evropského středověku v jejím pojetí je otevřeným prostorem s místem i pro mimoevropské, zejména orientální či egyptské vlivy, pro vlastní kreativitu hráčů a pro improvizaci. Soubor používá kopií dobových hudebních nástrojů, v jeho instrumentáři jsou i nástroje etnické a různé druhy bicích, příležitostně je rozšiřován i o další nástroje (na této nahrávce např. o drnkací nástroje z dílny Karla Hanzíka - duochord, smyčcový žaltář, psalterium, akordická citera). Skrytou rovinou práce souboru je vědomě sledovaný vztah k duchovní identitě středověku - přes filosofii, alchymii, rituály atd. Tato linie je zjevena na CD Rituály středověku (1998) se Sibyliným proroctvím a mariánskými poutními písněmi ze Španělska. Soubor se v tomto směřování dostal zatím nejdál v projektu Středověké inspirace (2000). Na jeho CD podobě se také - vedle čtyř španělských - poprvé objevily tři sefardské písně a Hana Blochová navázala s Kvinternou na toto vykročení titulem věnovaným hudbě sefardských a aškenázských Židů La rosa enflorece (2001). Soubor vystupuje v České republice i v zahraničí na festivalech staré a alternativní hudby, jeho vystoupení mívají často scénický, multimediální charakter. Své nahrávky realizuje většinou v akusticky přirozených prostorech (klášter Zlatá Koruna, gotický kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, Jeruzalémská synagoga v Praze), Krajina želobudná - další zastavení na pouti k pozdnímu evropskému středověku nesené snahou dotknout se jeho ducha hudbou - je jeho první studiovou nahrávkou.

Wanda Dobrovská

© 2HP Production, říjen 2017
coded by rhaken.net