ARTA Records - 2HP Production - ARTA Music cz en

LA ROSA ENFLORECE
Sefardské romance a aškenázské modlitby

F10105   [8595017410529]   vyšlo 2/2001

přehrát album La rosa enflorece - Kvinterna 56.45 149Kč
MP3 album
179Kč
FLAC album
1. Avrix mi galanica 2:27 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
2. El rey de Francía 8:00 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
3. Improvisation on Elohenu velohe avosenu 4:14 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
4. Owinu Malkenu 4:38 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
5. Yo m´enamorí d´un aire de una mujer 3:42 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
6. Vehachayos yeshorenu 2:52 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
7. La rosa enflorece 6:12 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
8. Morena 4:34 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
9. Variations on Useshuvoh usefiloh utzedokoh 3:23 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
10. Jisroel noscha badonoj 4:00 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
11. El rey que muncho 3:09 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
12. Variations on Emes ki atoh 3:49 15Kč
MP3
20Kč
FLAC
13. Adio querida 5:09 15Kč
MP3
20Kč
FLAC

KVINTERNA, umělecká vedoucí Hana Blochová
Hana Blochová - zpěv, varhanní portativ, zobcová flétna; Michael Pospíšil - zpěv, zobcová flétna; Petr Vyoral - fiduly, kvinterna, středověká loutna, sbor; Pavel Polášek - pumort, šalimó, zobcová flétna, santur, sbor; Milan Bílek - perkuse; Vladislav Sosna - perkuse

Po zničení jeruzalémského Chrámu Římany v roce 70 zanikl Izrael a Židé byli donuceni přenést své rituály i symboly do každodenního života ve vyhnanství. Vytvořil se "ústní zákon" a zrodila se rabínská cesta komunit v synagogách podle židovských tradic a zákonů shromážděných v Talmudu.
Židé se usadili v diasporách v Evropě, část jich odešla dále na Východ do starověké Babylónie (komunity Edot Ha-Mizrach). V cizích zemích vytvořili svébytné umění, které je však do určité míry ovlivňováno i prostředím, ve kterém žili. Dochovala se nám např. celá řada písní Sefardských Židů, kteří se společně s Araby usadili ve středověkém Španělsku a pod nadvládou arabské Almohedské dynastie v 10. - 13. století vytvořili jedinečnou vyspělou kulturu, jež obohatila celou středověkou Evropu o moudrost starověku. Dochovaly se převážně světské písně zapsané v období renesance, je však zřejmé, že mnohé z nich jsou záznamy mnohem starších středověkých melodií, mnohé nezapřou svůj dávný původ v Orientu. Některé z nich, ač opatřeny intimními světskými texty, mají hlubší význam a jsou dokladem zbožnosti obsažené v prostém životě vyhnanců, neboť "chrámem" se pro ně stal i jejich domov se svitky Tóry. Text písně El rey de Francía je hluboce symbolický - formou snu je líčen další osud židovského národa.
     Známé je také umění Aškenázských Židů usazených hlavně v Německu a ve Střední Evropě, avšak mnoho jejich hudebních památek bylo zničeno ve středověku během křižáckých tažení na Východ. Předpokládá se, že také Praha patřila k hustěji osídleným oblastem, kde se již od 10. století na významných obchodních stezkách i jinde usazovali Židé. Část jich přišla přímo z Byzance, ale většina pak zřejmě z aškenázských západních oblastí.
     Pražské ghetto je dodnes se svými památkami a v minulosti zde žijícími významnými osobnostmi dokladem obrovského duchovního významu, jež Židé sehráli v historii Čech i Moravy. Již Karel IV. udělil pražské židovské obci nebývalou výsadu, a to právo vlastnit korouhev a nosit ji při význačných příležitostech, které pak bylo znovu obnovováno.
     Do rukou se nám již dříve dostaly materiály ze soukromého hudebního archivu Alexeje Hrona, který jako jeden z nemnohých přežil holocaust a po celý svůj život popularizoval a šířil vyspělou kulturu pražských Židů. Nedlouho před svou smrtí nám předal celý soubor modliteb zapsaných v hebrejštině s vloženými aramejskými slovy, které byly určeny pro bohoslužby v synagoze, s přáním znovu je zpívat a oživit.
     V hudebních zápisech jsou často rozlišovány dva přístupy k jejich zpěvu v synagoze, a to vzhledem k praxi polského nebo německého ritu. Mnohé z melodií polského ritu nezapřou vliv chasidismu (např. až taneční melodie "W'hachajjos"), u jiných je evidentní jejich dávná příbuznost s ornamentikou orientálních melodií (např. E mes ki attoh, Owinu Malkenu).

Hana Blochová

Modlitby zařazené na této nahrávce pocházejí ze slavné knihy Schir Zion od Salomona Sulzera z Vídně (přítel Franze Schuberta), obsahující soubor tradičních synagogálních zpěvů velkých Kantorů židovských komunit rakousko-uherské monarchie na přelomu 18. a 19. století.
     Owinu Malkenu (v moderní hebrejštině Avinu Malkejnu) se užívá v době svátků Rosh HaShanah (židovský Nový rok) a Jom Kipur (Den smíření). Židovská komunita si opakováním zpěvu po Kantorovi v synagoze připomíná četná utrpení a strádání svého národa a současně také prosí Hospodina o seslání zdraví a lásky pro celé lidstvo. Modlitba pochází pravděpodobně již z talmudického období (tj. před rokem 500 n.l.), v písemné formě se však objevuje až v tzv. Babylónském rukopisu z 9. století, jehož autorem je Rav Amram Gaon.
     Jisroel noscha badonoj (Jisrael noša badonaj) je původní básní rabbiho Šefatji, mudrce a kabalisty, žijícího v Byzantské říši 10. století, patrně v oblasti dnešní severovýchodní Itálie, tedy na území důležitého centra židovské vzdělanosti. Císař Basileus II. z Konstantinopole uzákonil v této době povinnost židů konvertovat ke křesťanství. Na tuto víru tehdy přestoupilo více než tisíc židovských komunit ! Moudrému Šefatjovi, léčiteli císařovy dcery, se však nakonec podařilo toto nařízení zmírnit, a tak zachránit několik zbývajících komunit před ztracením svého židovství navždy. Modlitba se zpívá především ve dnech Selichot (prosby Boha za odpuštění) před příchodem Rosh HaShanah a opakují ji pak ještě několikrát v průběhu roku. Je tedy dobře známa lidem, kteří pravidelně synagogu navštěvují.

Michael Dushinsky

© 2HP Production, říjen 2017
coded by rhaken.net