Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | data_zahajeni_prodeje
Hořice JazzFest Gustav Brom Big Band 1996 Josef Vejvoda Jazztet 2021 Autorem všech skladeb je čerstvý jubilant Josef Vejvoda (*1945).
Já bych rád k Betlému; Štědrej večer nastal; Nesem vám noviny; Slyšte, slyšte, pastuškové; Splnilo se Písmo svaté; Jak jsi krásné Jezulátko; Pojďte všichni k jesličkám; Štěstí zdraví, pokoj svatý; Kriste, světa Spasiteli; Chtíc, aby spal; Vánoční suita (Co to znamená? - Byla cesta, byla ušlapaná - Já malý přicházím - Co se stalo, přihodilo - Ejhle chasa naša - Na nebesích hvězdička - Co se tak svítí v Betlémě); Syn Boží se nám narodil; Krásná Panna; Kristus Pán se narodil; Vítej, vítej, božské Dítě; Půjdem spolu do Betléma; Poslouchejte, křesťané; V půlnoční hodinu; Veselé vánoční hody; Ej Panenka; Narodil se Syn Boží; Tichá noc; Adeste fideles / Jdou zástupy věrných; Narodil se Kristus Pán
Cyklus vánočních koled pro varhany sólo 60 stran, formát A4 na výšku, vazba V1
Cyklus vánočních koled pro varhany sólo
Virtuózní hudba 16. a 17. století pro cink Richard Šeda - cink (cornett) & Capella ornamentata
U málokterého skladatele nedojde po jeho odchodu k určitému odlivu zájmu o odkaz, jenž nám zanechal. Ebenova varhanní díla patří podle mého názoru mezi ta, která mají velkou šanci zůstat nadále stabilní součástí repertoáru nejen českých, ale i světových varhaníků. Zatím si nalézají svoji cestu zpět na výsluní se střídavými úspěchy. Ovšem právě Nedělní hudba, Laudes nebo Toccatová fuga patří k těm, po nichž často sáhnou někteří ambiciózní interpreti, a to bez ohledu na svoji národnost. Mnozí navíc považují právě tyto tituly za určité milníky v rámci varhanní tvorby druhé poloviny dvacátého století. Mým cílem bylo prostřednictvím této publikace o interpretaci přiblížit a vysvětlit Ebenovu hudbu jako poselství nadčasové a zároveň snadno zařaditelné do tradic evropské varhanní kultury. 76 str., format 170 x 230, obálka s chlopněmi matné lamino, vazba V4 Doporučená nahrávka Petr Eben: Varhanní hudba F10233
Jaroslav Tůma: varhany z dílny Johanna Franze Kannhäusera (1733) zrestauroval Marek Vorlíček (2019)
Klavichord je téměř zapomenutým nástrojem zcela neprávem. Plnil svoji úlohu po dlouhá staletí velmi komplexně a mnohé jeho přednosti nemohly být novějšími druhy klávesových nástrojů nijak převzaty, ani odpovídajícím způsobem nahrazeny. A už vůbec ne překonány. Hlavním důvodem, proč v průběhu devatenáctého století klavíry a později i harmonia vytlačily definitivně klavichordy z domácností a salónů, byl obecný požadavek silnějšího zvuku, svoji roli možná částečně hrálo i snazší ovládání novějších typů hudebních nástrojů. V současné době se ale zcela jasně ukazuje, že klavichord nelze nadále považovat jen za historickou formu klávesového nástroje, který nemá co říci dnešku a který proto můžeme nechat jen tak ležet ladem v muzeích a možná se jím zabývat v odborné literatuře. 76 str., format 170 x 230, barevné fotografie, obálka s chlopněmi matné lamino, vazba V4 Doporučená nahrávka Jaroslav Tůma: Portrét klavichordu F10241
Favola pastorale (Jaroměřice 1728, libreto: Giovanni Domenico Bonlini Jaromír Nosek, Dora Rubart-Pavlíková, Václav Jeřábek, Aneta Petrasová, Ondřej Holub, Hana Holodňáková, Filip Dámec, Jiří Poláček, Juliana Synková Ensemble Damian & Tomáš Hanzlík
