Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | datum zahájení prodeje
Klavichord je téměř zapomenutým nástrojem zcela neprávem. Plnil svoji úlohu po dlouhá staletí velmi komplexně a mnohé jeho přednosti nemohly být novějšími druhy klávesových nástrojů nijak převzaty, ani odpovídajícím způsobem nahrazeny. A už vůbec ne překonány. Hlavním důvodem, proč v průběhu devatenáctého století klavíry a později i harmonia vytlačily definitivně klavichordy z domácností a salónů, byl obecný požadavek silnějšího zvuku, svoji roli možná částečně hrálo i snazší ovládání novějších typů hudebních nástrojů. V současné době se ale zcela jasně ukazuje, že klavichord nelze nadále považovat jen za historickou formu klávesového nástroje, který nemá co říci dnešku a který proto můžeme nechat jen tak ležet ladem v muzeích a možná se jím zabývat v odborné literatuře. 76 str., format 170 x 230, barevné fotografie, obálka s chlopněmi matné lamino, vazba V4 Doporučená nahrávka Jaroslav Tůma: Portrét klavichordu F10241
Alfred Strejček - umělecký přednes Pražští pěvci, sbormistr Stanislav Mistr Pavel Šmolík - varhany
Magda Uhlířová – viola da gamba basová a diskantová, zpěv Hana Fleková – viola da gamba, Karel Jiroš – kytara, Jakub Tatoušek – bubínek
Jaroslav Tůma: varhany z dílny Johanna Franze Kannhäusera (1733) zrestauroval Marek Vorlíček (2019)
U málokterého skladatele nedojde po jeho odchodu k určitému odlivu zájmu o odkaz, jenž nám zanechal. Ebenova varhanní díla patří podle mého názoru mezi ta, která mají velkou šanci zůstat nadále stabilní součástí repertoáru nejen českých, ale i světových varhaníků. Zatím si nalézají svoji cestu zpět na výsluní se střídavými úspěchy. Ovšem právě Nedělní hudba, Laudes nebo Toccatová fuga patří k těm, po nichž často sáhnou někteří ambiciózní interpreti, a to bez ohledu na svoji národnost. Mnozí navíc považují právě tyto tituly za určité milníky v rámci varhanní tvorby druhé poloviny dvacátého století. Mým cílem bylo prostřednictvím této publikace o interpretaci přiblížit a vysvětlit Ebenovu hudbu jako poselství nadčasové a zároveň snadno zařaditelné do tradic evropské varhanní kultury. 76 str., format 170 x 230, obálka s chlopněmi matné lamino, vazba V4 Doporučená nahrávka Petr Eben: Varhanní hudba F10233
When composers die, there is usually a certain decline of interest in their musical legacy. In my opinion, Eben’s organ music has a chance to be among the works that will retain a stable position in the repertoire of organists not only in this country, but also abroad. So far, they have been finding their way back into the limelight with intermittent success. Sunday Music, Laudes, and Toccata Fugue are among the pieces frequently chosen by certain ambitious performers regardless of their nationality. Many also regard these works as milestones of organ music of the latter half of the twentieth century. Through this publication about interpretation, my goal was to introduce and explain Eben’s music as having a timeless message and also as belonging comfortably to the traditions of European organ culture.
Marek Štryncl & Musica Florea Live recording
Iveta Zaťková: organ z dielne Jána Pažického z Rajca, 1768; kostel sv. Mikuláše
