Setřídit podle: Název titulu | Jméno autora | datum zahájení prodeje
Saskia Lankhoorn: klavír
Sonata for violin and piano (1952) Trio for clarinet, violin and piano (1949) Duet for violin and piano (1964)
Patricia Kopatchinskaja: housle Markus Hinterhäuser: klavír Reto Bieri: klarinet
Kim Kashkashian: viola Marina Piccinini: flétna Sivan Magen: harfa
Národní ukrajinský sbor Dumka (sbormistr Jevgen Savčuk), Ukrajinský národní symfonický orchestr (řídí Vladimir Sirenko)
Rozhlížejíc se po krajině soudobé hudby Alfred Schnittke jednou řekl: “Silvestrov je největší skladatel naší generace.” Jeho mínění pak následně, v interview pro The New Yorker echoval Arvo Pärt: “Silvestrov je jedním z největších skladatelů naší doby.” Ruská kultura má již tradičně své geniální samouky – Dostojevskij, Tolstoj, Mussorgskij... Tak často začínají Silvestrovovi současníci, když popisují jeho tvůrčí práci. Silvestrovův debut na ECM New Series, nahrávka komorní hudby leggiero, pesante byla nominována na cenu Grammy a ihned zvířila zájem o tohoto ukrajinského skladatele. Následovalo klavírní album Alexeje Lubimova Der Bote (Posel) pojmenované podle Silvestrovovy kompozice. Lubimov je také sólistou na orchestrálním CD Metamusik / Postludium s Vídeňskými symfoniky a Dennisem Russellem Daviesem, které vyšlo vloni. Aktuální, třetí nahrávka Requiem for Larissa je skladatelovým nejhlubším osobním dílem. Napsal jej v Kyjevě na památku své ženy, muzikoložky Larissy Bondarenko, která zemřela náhle v roce 1996. Po třicet let mu byla inspirací a podporou v každém z jeho uměleckých období. Silvestrov ve své kompozici, kterou psal tři roky a kterou původně zamýšlel jako svoji poslední, svůj testament, dodržuje tradici requiem užitím latinské mše za zemřelé. Ve čtvrté části skladby (z celkem sedmi) si však vypůjčil slova od ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka. Výjimečné je provedení smíšeného sboru Dumka, který má 80-ti letou tradici i Ukrajinského národního orchestru. Pakliže je Silvestrov notoricky známý starostmi o provedení svých děl, v této nahrávce dostal jedno z nejlepších. Poznámky do bookletu napsali Paul Griffiths, libretista opery What Next? Elliotta Cartera a specialistka na Silvestrova, Tatjana Rexrothová. Přesvědčivě krásný obal s nezapomenutelným obrazem Jean-Luc Godarda vhodně dokresluje sílu díla a jeho nové nahrávky.
Anja Lechner: violoncello François Couturier: klavír
Thomas Zehetmair: housle Thomas Larcher: klavír Ursula Holliger: harfa
Heinz Holliger: hoboj, hoboj d’amore; Anita Leuzinger: violoncello; Anton Kernjak: klavír Robert Schumann Sechs Stücke in kanonischer Form op.56 Drei Romanzen für Oboe und Klavier op.94 Heinz Holliger Romancendres für Violoncello und Klavier Robert Schumann III Intermezzo. Bewegt doch nicht zu schnell (aus: FAE Sonate Nr. 3 in a-Moll, WoO2) Sonate Nr. 1 für Pianoforte und Violine in a-Moll op.105
Lisa Batiashvili: housle; Adrian Brendel: violoncello; Till Fellner: klavír; Amy Freston: soprán; Roderick Williams: baryton
