VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Adam Václav Michna: Loutna ?eská 
Ensemble Inégal, Adam Viktora

Zelenka _ Missa Paschalis 

DNI160   [8595056601605]   

Objev neznámého tisku houslového partu Adama Václava Michny z Otradovic se stal podkladem k nové rekonstrukci tohoto významného díla ?eského baroka.

A.V.Michna:Loutna ?eská - Ensemble Inégal 50:35
1.
P?edmluva 03:00
2.
Povolání Duchovné Nev?sty 4:02
3.
Matky Boží slavná Nadání 4:32
4.
Svadební Prstýnek 3:31
5.
Panenská Láska 3:25
6.
Žehnání s Sv?tem 4:07
7.
Duchovní Svadební Láze? 2:35
8.
Duší V?no 5:31
9.
And?lské P?átelství 4:17
10.
Svadební V?ne?ek 3:48
11.
Den Svadební 3:24
12.
Domácí Vojna mezi Duší a T?lem 4:16
13.
Smutek bláznivých Panen 3:34

Ensemble Inégal:
Gabriela Eibenová – zp?v
Daniela ?ermáková – zp?v
Lenka Torgersen – housle I, viola I
Magdalena Malá – housle II, viola II (13)
Jana Vav?ínková – viola III (13)
Libor Mašek – violoncello
Jan Krej?a – loutna, teorba, barokní kytara
Ond?ej Štajnochr – kontrabas
Adam Viktora – varhany, um?lecký vedoucí

Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna ?eská (1653), tišt?ný part prvních houslí
     
Pravd?podobn? nejznám?jší sbírkou ?eského baroka je soubor písní Loutna ?eská z roku 1653. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. 6. 1600 – 16. 10. 1676), skladatel, básník a praktický hudebník, který žil po celý život v Jind?ichov? Hradci. Sbírka obsahuje 13 písní komponovaných s p?edstavou jejich návaznosti, tedy jako pís?ový cyklus. Ur?ena byla nejspíše pro domácí provozování, i když její obsah je velice duchovní. Písn? znázor?ují svatbu lidské duše ve t?ech fázích tohoto ob?adu: p?i námluvách, zásnubách a b?hem svatebního veselí. Podobn? jako skladby z barokních ?eských kancionál?, jsou i tyto písn? strofické. Každá z nich je podložena ?adou verš?, které osobitou ?eštinou, plnou lidových slov, r?ení a obrat?, metafor a biblických citací, lí?í svébytný d?j a souvislosti duchovního s?atku. Sbírka je historicky mimo?ádná a významná. A to z pohledu hudebního i literárního. Poprvé v d?jinách ?eské kultury totiž p?ináší typ tzv. ritornelové písn? v ?eském jazyce, kdy jsou jednotlivé ?ásti cyklu uvozovány instrumentálními p?edehrami neboli ritornely. Výjime?ná je i obsahov?, nebo? text je nesen zvláštním erotickým mysticismem s prvky lidovosti. Loutna díky užití ?eštiny pat?í i mezi význa?né literární památky ?eského baroka. Tematicky navazuje na v baroku velmi d?ležitý mariánský kult, reaguje však i na dobov? aktuální tereziánskou mystiku, reflektuje však kup?íkladu i Píse? písní a r?zné antické p?íb?hy. Zajímavá je i ?etnými odkazy k motiv?m ryze p?írodním a obecn? lidským. Písn? z této sbírky žijí v ?eské hudební kultu?e po staletí. P?ebírány byly do ?etných vydání oblíbených tišt?ných lidových kancionál? Václava Holana Rovenského a Mat?je Václava Šteyera. Žily však i prost?ednictvím opis?. Pozoruhodn? se ší?ily a dodnes ší?í mezi zp?váky a hudebníky ?asto bez pov?domí jejich p?vodního poslání.
    Sbírku nalezl ve 20. letech minulého století muzikolog Emilián Trolda. Nebyla však úplná. Obsahovala v podob? dobového opisu z druhé poloviny 17. století pouze part varhanního kontinua a jeden vokální hlas všech písní. Vedle toho Trolda identifikoval i tisk varhanního partu celé sbírky v knihovn? strahovského kláštera v Praze. Z t?chto neúplných pramen? vydal v roce 1943 první edici, ?i spíše rekonstrukci sbírky. Za?lenil do ní pouze písn?, protože pro instrumentální mezihry nem?l dostate?né prameny.
   V šedesátých letech minulého století byl v Sob?slavi nalezen další pramen k Michnov? sbírce Loutna ?eská a to tišt?né particello, které obsahovalo dva vokální hlasy písní a jejich varhanní doprovod. Tento tisk byl podkladem nové edice pís?ových ?ástí sbírky Martina Horyny (1984), která se stala impulzem pro ?etné interpretace a úpravy, v?etn? pokusu Michaela Pospíšila o dokomponování meziher a instrumentálních part? (1998).
     Ve fondu Vlastiv?dného muzea ve Slaném je umíst?n i knižní fond bývalého františkánského a piaristického kláštera. Mezi ?etnými cennými historickými svazky se v n?m nachází i velmi vzácný konvolut t?í hudebních tisk? vokální polyfonie z po?átku 17. století. V basovém svazku tohoto konvolutu byl v lednu roku 2014 nalezen tisk partu prvních houslí (Violino primo) k Michnov? sbírce Loutna ?eská. Jedná se o unikát, který doposud nebyl doložen v žádném jiném archivu ?i knihovn? v Evrop?. Objevený pramen pat?í do souboru instrumentálních hlas?, které spolu se zmín?ným particellem, uloženým dnes v Sob?slavi, tvo?ily kompletní sbírku. Nalezený part prvních houslí tvo?í dva listy o velikosti 31 x 19 cm, které jsou potišt?ny z obou stran a p?eloženy, takže výsledný formát houslového partu má velikost 15,5 x 19 cm. Pramen obsahuje part prvních houslí, ?i spíše vrchní melodický hlas ke všem ritornel?m, které uvozovaly jednotlivé písn? sbírky a zárove? ke dv?ma písním (?. XI. a XIII.).
     Nov? objevený part prvních houslí je zásadním pramenem pro kompletní poznání, rekonstrukci a novou nahrávku Michnovy Loutny ?eské, nebo? spole?n? se strahovským tiskem varhanního partu jednozna?n?ji vymezuje melodicko-harmonický základ ritornel? a zárove? nám mnohé napovídá i o zp?sobu užití nástroj? v písních celé sbírky. Z poznámek v nalezeném houslovém partu je více než pravd?podobné, že nástroje, vyjma generálbasového doprovodu, který je uplatn?n v celé sbírce i ritornelech, hrály spole?n? s vokálními hlasy pouze v písni ?. XI. Den svatební, u které je uvedeno „Canto & Violino“. Ozna?ení nástroje je uvedeno v singuláru, takže se lze domnívat, že tuto píse? doprovázely pouze první housle. U písn? ?. XIII. Smutek bláznivých Panen, je oproti tomu uvedeno „Canto & 3 Violae“. Je tedy evidentní, že v tomto ritornelu a písni hrály t?i smy?cové nástroje, ale je velmi pravd?podobné, že hrály „pouze“ t?i violy za doprovodu klávesového nástroje, resp. continua. Užití nástroj? v Michnov? Loutn? ?eské bylo tedy ve skute?nosti mnohem st?ídm?jší, než se doposud mezi interprety p?edpokládalo a užívalo.

Petr Dan?k

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net