VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini III
Ensemble Inégal, Adam Viktora

Zelenka _ Missa Paschalis     

DNI164   [8595056601643]   digipack     

Lenka Cafourková, Gabriela Eibenová – soprán; 
Pascal Bertin – alt; Virgil Hartinger – tenor; 
Marián Krej?ík – bas

Ensemble Inégal, Pražští barokní sólisté
?ídí Adam Viktora

J.D.Zelenka: Psalmi Vespertini III - Ensemble Inégal 56
1.
Da pacem Domine 3:55
2.
Quia non est alius 1:52
3.
Confitebor tibi Domine 4:13
4.
Redemptionen misit 1:47
5.
Amen 0:59
6.
In exitu Israel 0:53
7.
Simulacra gentium 3:14
8.
Gloria Patri 0:20
9.
Sicut erat 0:54
10.
In convertendo 3:37
11.
Gloria Patri 1:08
12.
Amen 0:58
13.
Laudate Dominum 1:49
14.
Amen 1:25
15.
Beati omnes 4:30
16.
Confitebor tibi Domine 2:02
17.
Confiteantur tibi Domine 2:35
18.
Gloria Patri 0:26
19.
Sicut erat 6:41
20.
Memento Domine David 2:57
21.
Ecce audivimus 2:21
22.
Si custodierint 3:11
23.
Gloria Patri 0:37
24.
Sicut erat 2:07
25.
Domine probasti me 5:09
26.
Gloria Patri 1:22
27.
Sicut erat 6:56

Da pacem Domine ZWV 167

Psalmi Vespertini III:
Confitebor tibi Domine ZWV 70
In exitu Israel ZWV 84
In convertendo ZWV 91
Laudate Dominum ZWV 87
Beati omnes ZWV 94
Confitebor Angelorum ZWV 100
Memento Domine David ZWV 98
Domine probasti me ZWV 101


dirigent – Adam Viktora

Pražští barokní sólisté
soprán – Simona Jindráková, Karolína Jan?, Stanislava Mihalcová, Yvetta Fendrichová,
Kamila Zbo?ilová, Lenka Cafourková
alt – Martin Ptá?ek, Pavla Št?pni?ková, Daniela ?ermáková, Nadia Ladkany
tenor – Tobias Hunger, Václav ?ížek, Ond?ej Mú?ka, Hasan El Dunia, Stanislav Mistr
bas – Ji?í Miroslav Procházka, Michael Adair, Martin Vacula, Karel Václav Je?ábek

Ensemble Inégal
housle – Lenka Torgersen, Simona Hurníková, Veronika Manová, Jana Anýžová, Vojt?ch Jakl, Jan Hádek, Simona Tydlitátová, Martina Stillerová, Petra Š?evková, Petr Zemanec
viola – Lýdie Cillerová, Ivo Anýž, Elen Machová
violoncello – Libor Mašek, Hana Fleková
kontrabas – Ond?ej Štajnochr, Ján Prievozník
fagot – Kryštof Lada
hoboj – Markus Müller, Inge Marg
teorba – Jan Krej?a
varhany – Lukáš Vendl
tympány – Pavel Rehberger
klarina – Nicolas Isabelle, Almut Rux


Mezi polovinou roku 1725 a prosincem 1728 složil Jan Dismas Zelenka (1679-1745), ?eský hudebník p?sobící u dráž?anského dvora, t?i cykly celkem 33 žalm? a Magnificat ur?ených pro nešpory. Každý z t?chto cykl? zahajuje zhudebn?ný žalm Dixit Dominus, na n?jž posléze navazuje jedna ?i více žalmových sekvencí tak, že jsou pokryty tém?? všechny nešpory v pr?b?hu liturgického roku (Zelenka nezhudebnil pouze žalmy pro první, tj. sobotní nešpory ?ty? adventních ned?lí a první devítníkové ned?le [Septuagesima] a pro st?ede?ní nešpory pašijového týdne).

     V roce 1726 Zelenka zapo?al se zapisováním t?chto zhudebn?ných žalm? do svého osobního inventá?e duchovní hudby (Inventarium rerum musicarum Ecclesiae servientium), který založil 17. ledna téhož roku. Tyto záznamy potvrzují, že Zelenka svých 33 nešporních skladeb koncipoval ve t?ech cyklech a zkomponoval je pro dráž?anský katolický dv?r, konkrétn? pro královskou kapli zasv?cenou Nejsv?t?jší Trojici. Na základ? t?chto informací m?žeme usoudit, že se jednalo o dob?e promyšlený zám?r. Zajímavé je, že jej Zelenka za?al realizovat v dob?, která se tém?? p?esn? shoduje s jeho návratem z pouti do chrámu Panny Marie Bolestné v Krupce v severních ?echách, který p?ipadl na 12. zá?í 1725. Tato pou? byla s podporou dráž?anského dvora zahájena v Krupce o den d?íve mariánským procesím, b?hem n?hož jedenáct mladých hudebník? (Kapellknaben) z dvorní katolické kaple v Dráž?anech, spravované jezuity z ?eské provincie, zpívalo Zelenkovy mariánské litanie (Litaniae de Beatissima Virgine, ZWV 150).

     V návaznosti na tento sv?j plán realizovaný v letech 1725-1728 Zelenka zhudebnil i dalších osm nešporních žalm?, které ve svém inventá?i zaznamenal odd?len? pod názvem Psalmi varii. | J. D. Z. Separatim | scripti. Vypadá to tedy, že od poloviny roku 1725 se stal Zelenka ?áste?n? zodpov?dným za hudební stránku nešpor v dráž?anské dvorní katolické kapli, což vysv?tluje, pro? si v následujících letech opat?il více než osmdesát žalmových kompozic, zejména od italských a ?eských skladatel?, které zanesl rovn?ž do svého invená?e, a to pod názvem Psalmi varioru[m] authorum.

     Sv?j soubor 33 zhudebn?ných žalm? Zelenka v inventá?i ozna?il jako „nešporní žalmy pro celý rok“ (Psalmi Vespertini |totius anni. | Joannes Disma: Zelenka. | quae habentur in libros). Jeho záznamy p?ekvapiv? neza?ínají nejran?jšími kompozicemi z roku 1725 (které jsou již nahrány a vydány na CD Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini I. Ensemble Inégal, Prague Baroque Soloists, dir. Adam Viktora, Nibiru, 2015), ale t?mi z druhého nešporního cyklu, který Zelenka za?al skládat v roce 1726 (CD nahrávka téhož souboru Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini II, 2016). A t?etím cyklem, který m?žeme slyšet na tomto CD, jeho Psalmi Vespertini kon?í. Až za nimi následuje další skupina již zmín?ných osmi nešporních žalm? (Psalmi varii. | J. D. Z. Separatim | scripti), které plánuje Ensemble Inégal nahrát v roce 2018.

* * *

Tento t?etí, poslední cyklus Zelenkových Psalmi Vespertini totius anni... tvo?ilo p?vodn? patnáct skladeb. Za?ínal p?ti žalmy (Dixit Dominus; Laudate pueri; Laetatus sum; Nisi Dominus; Lauda Jerusalem) a Magnificat pro mariánské nešpory. Dnes je t?chto šest d?l nezv?stných, stejn? jako zhudebn?ní žalmu Beatus vir. To, že byl do tohoto cyklu zahrnut žalm ?. 110 (Confitebor tibi, Domine), dnes chyb?jící Beatus vir a krátké zhudebn?ní žalmu Laudate Dominum, m?lo umožnit, aby dnes ztracené mariánské nešpory mohly být adaptovány na nešpory de Confessore (Dixit Dominus; Confitebor tibi, Domine; Beatus vir; Laudate pueri; Laudate Dominum; Magnificat), takže vznikl z liturgického hlediska velmi užite?ný soubor skladeb. Již kolem roku 1784, kdy byla kolekce liturgické hudby z dráž?anského dvorního chrámu (Hofkirche) katalogizována, byla k t?mto dnes nezv?stným hudebninám p?ipsána poznámka, že chyb?jí. T?etí a poslední ?ást Zelenkových Psalmi Vespertini totius anni... tak utrp?la velké ztráty, které zredukovaly tento cyklus na jedno Confitebor tibi, Domine, jedno Laudate Dominum a skupinu žalm?, které jsou požadovány jako záv?re?ná ?ísla p?i zvláštních p?íležitostech a je možné je slyšet v rámci liturgického roku jen z?ídka. V?tšina skladeb t?etího cyklu má b?žnou instrumentaci: první a druhé housle, viola, první a druhý hoboj a basso continuo doprovázející sopránová, altová, tenorová a basová sóla a sbor. P?esto mezi nimi najdeme zajímavá a neot?elá díla, n?která z nich jsou pom?rn? krátká. Notový zápis, by? nedatován, ukazuje, že všechna byla napsána v pr?b?hu roku 1728. Podle seznamu katolík? u dráž?anského dvora, kte?í se t?šili privilegiu, že mohou být poh?beni na dvorním katolickém h?bitov?, sloužilo v kapli v tomto roce deset mladých hudebník? známých jako „Kapellknaben”, „musici” nebo „iuvenes”. Zelenk?v zápis pro sopránová a altová sóla a sbor nazna?uje, že díla z tohoto cyklu mohla být nastudována práv? t?mito mladými hudebníky s „výpomocí” bu? ?len? „Hofkapelle”, nebo tzv. „Italianische Comoedianten”.

     S jedinou výjimkou zapsal Zelenka na konec každého žalmu stejnou dedika?ní formuli „A M D G B V M OO SS H AA P I R”, oslavující Boha (A M D G – „Ad Maiorem Dei Gloriam”), Pannu Marii (V M – „Virgini Mariae”), všechny svaté (OO SS H – „Omnibus Sanctis honor”) a Zelenkova patrona, saského prince (AA P I R – „Augustissimo Principi in reverentia”). Výjimkou je skladba Memento, Domine, David (ZWV 98): odlišný konec její dedika?ní formule „A M D G B V M OO SS H AA PP I R” nazna?uje, že na objednávce tohoto díla se podílel saský princ i se svou ženou Marií Josephou.

* * *

     První dochovanou skladbu z t?etího Zelenkova nešporního cyklu je nádherné Confitebor tibi, Domine o dvou v?tách. Jak vlastní žalm, tak malá doxologie, tj. text na záv?r každého žalmu („Gloria Patri, et Filio, et Spiritui Sancto. Sicut erat in principio, et nunc, et semper, et in saecula saeculorum. Amen” – „Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na po?átku, i nyní, i vždycky a na v?ky v?k?. Amen“) jsou posazeny do jedné rozsáhlé prokomponované v?ty o p?ti hlavních úsecích. Úvodním úsekem prochází opakující se ritornel se t?emi hlavními motivy prokomponovanými v reálném ?ty?hlase, které se znovuobjevují v r?zných tóninách, takže p?sobí jako sjednocující prvek velké síly. Ke zhudebn?ní devátého verše je užita tzv. Szene, dramaticko-hudební segment vystav?ný na sekvenci podúsek?, v nichž je slyšet v t?sné blízkosti vedle sebe ?adu r?zných prvk?. V druhé v?t? (tj. doxologii) je slovo „Amen“ zhudebn?no jako ?ty?hlasá fuga nad ostinátním basem, což je rys, který odlišuje tuto fugu od všech ostatních fugových zakon?ení Zelenkových žalm?. Zdá se, že se Zelenka snažil za?lenit do vstupního ritornelu a jeho opakování efekt chiaroscura za využití kontrastní dynamiky a instrumenta?ních technik, v nichž se distinkce mezi orchestrálním tutti (smy?ce plus hoboje a plné continuo) a solo (smy?ce bez hoboj? a redukovaný po?et hrá?? continua) ocitají v t?sné blízkosti. Opakování jednotlivých slov prvního verše („Confitebor tibi, tibi, tibi, Domine: in toto, toto corde meo”) jsou p?íkladem vysokého stupn? rétorické p?sobivosti a tím podtrhují expresivní charakter této skladby.

     P?i zhudebn?ní žalmu ?. 113 (In exitu Israel) s jeho rozsáhlým textem o 27 verších plus doxologie si Zelenka vysta?í se ?ty?mi krátkými v?tami o pouhých 110 taktech. Koheze dosahuje v první v?t? – s vynalézavostí sob? vlastní – pomocí sopránových hlas? zpívajících cantus firmus na transponovaném tonus peregrinus, což p?sobí jako jednotící prvek v??i sborovým alt?m, tenor?m a bas?m, které reprodukují verše 1-11 na „teleskopickém“ principu (tzn., že jeden nebo více verš? je rozprost?eno p?es vokální party tak, aby byly všechny zpívány sou?asn?) nad „krá?ejícím basem“. Zbývající text je zhudebn?n v následující v?t? o 84 taktech pro SATB sóla a SATB sbor, doprovázené prvními a druhými houslemi, prvním a druhým hobojem a bassem continuem. Po krátkém zpracování úvodní ?ásti doxologického textu „Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto“, pro niž Zelenka volí symbolicky na po?est Nejsv?t?jší Trojice vokální trio v t?ídobém metru, je celá úvodní v?ta zrekapitulována, ozdobena a obm?n?na, aby se p?iblížila k textu „Sicut erat in principio“ („Jako byla [sláva] na po?átku“), ?ímž je vytvo?en strukturální oblouk. Toto p?evážn? vokální dílo s podporou nástroj? vytvá?í dojem, že – na rozdíl od Zelenkova rozsáhlého staršího zhudebn?ní z roku 1725 (ZWV 83) – mohlo být uvád?no p?i b?žných nešporách talentovanými mladými Kappelknaben z dráž?anské dvorní katolické kaple. Žalm ?. 113 je p?edepsán pro ned?lní nešpory od Adventu až po Nanebevstoupení, stejn? jako pro druhé nešpory d?ležitých svátk? propria: Zjevení Pán?, Velikonoc a Letnic.

     In convertendo je jediná Zelenkova skladba a cappella v celém cyklu t?iat?iceti žalm?. Nástroje jsou použity pouze k dublování hlas?, což spolu s vokáln? nenáro?nými sólovými pasážemi nazna?uje, že kompozice byla ur?ena pro Kapellknaben. V této strohé, avšak d?mysln? koncipované skladb? Zelenka p?edvádí své kontrapunktické dovednosti. A p?esto se hudba neoby?ejn? hodí k textu. Mezi kompozi?ními technikami najdeme imita?ní motetový styl, ricercar, dvojitý kontrapunkt a kánon s inverzí, jenž je použit v pátém verši: „Converte, Domine, captivitatem nostram, sicut torrens in austro“ („Zm??, Pane, náš úd?l, jako m?níš potoky na jihu zem?“). I v rámci p?ísného a capella stylu využil Zelenka všechny možnosti vykreslit text s využitím hudebních figur. Mimo?ádn? p?sobivé je zvlášt? zhudebn?ní sedmého verše s chromaticky vzestupnou pasáží na slov? „flebant“ („plakali“). Doxologický text „Gloria Patri“ je op?t symbolicky podán v t?ídobém metru pro t?i hlasy v celkem 33 taktech. In convertendo byl jako v po?adí ?tvrtý žalm pro druhé nešpory o svátcích Apoštol? a Evangelist? jedním z mén? ?asto zhudeb?ovaných žalm?, a to práv? kv?li malému po?tu p?íležitostí k uvedení v pr?b?hu liturgického roku.

     Žalm Beati omnes je p?edepsán pro první a druhé nešpory o svátku Božího t?la. Tato krátká, v sev?ené konstrukci prokomponovaná skladba o 101 taktech je napsána pro sólový tenor, SATB sbor, první a druhé housle, první a druhý hoboj a basso continuo. Tenorové sólo napovídá, že Zelenka m?l p?i jeho psaní na mysli Mattea Lucchiniho, italského sólového zp?váka p?sobícího u dráž?anského dvora, zatímco jednoduchost dueta pro soprán a alt na text „Gloria Patri“ nazna?uje, že tyto sólové party mohli zpívat vybraní Kapellknaben.

     Zhudebn?ní Laudate Dominum z t?etího cyklu je v?bec nejkratší skladbou ze všech t?chto žalm?. Skladba zcela p?ekypující veselím a radostí nabývá responsoriálních kvalit díky sboru interagujícímu se sólovým tenorem, jehož brilantní pasáže sugerují místy zvuk zvon?. Když Zelenka komponoval toto své dílo, m?l op?t zcela jist? na mysli Mattea Lucchiniho.

     Žalm ?. 137 (Confitebor ... quoniam) zhudebnil Zelenka pouze jednou. Jedná se o pátý žalm p?edepsaný pro druhé nešpory o and?lských svátcích (Zjevení sv. Archand?la Michaela, 8. kv?tna; Den And?l? strážných, dnes 2. ?íjna, ale tehdy slaven v sobotu a ned?li po 1. zá?í; sv. Archand?la Michaela, 29. zá?í; sv. Archand?la Rafaela, 24. ?íjna). Dobový pramen potvrzuje, že svátek sv. Archand?la Michaela požíval v dráž?anském dvorním katolickém prost?edí obzvláštní úctu spojenou s devítidenními pobožnostmi. I když je Zelenkova kompozice rozvržena do ?ty? ?ástí, t?etí z nich („Gloria Patri“) je pouhou sedmitaktovou p?eklenovací pasáží, zatímco zbytek doxologie je vystav?n jako dvojitá fuga.

     Vynikající zhudebn?ní žalmu ?. 131 Memento, Domine, David mohlo být provád?no o nešporách v pr?b?hu Vánoc a v rámci druhých nešpor p?i svátku biskupa vyznava?e. Dílo je zkomponováno v p?ti nezávislých v?tách, z nichž je obzvlášt? zajímavá t?etí, protože p?edznamenává n?které ze Zelenkových „galantních“ arií z t?icátých a ?ty?icátých let 18. století. Tato v?ta je siln? prodchnuta symbolikou. Všude je použito t?ídobé metrum s 6/4 taktem s výjimkou taktu 33, kde je použit takt 9/4. Navíc se jedná o jeden z velmi vzácných p?ípad?, kdy Zelenka použil tóninu Es-dur. Tato v?bec nejdelší skladba z celého t?etího cyklu Zelenkových žalm? je zakon?ena dvojitou fugou.

     Domine, probasti me je žalm p?edepsaný pro druhé nešpory p?i svátcích Apoštol? a Evangelist?. Zelenka jej zhudebnil pouze jednou. Základním rysem této prokomponované skladby, posledního z 33 „žalm? pro celý rok“ („psalmi totius anni“), je silný smysl pro jednotu, projevující se již ve vstupním ritornelu, jehož rytmika vychází z rytmu úvodních slov: „Domine, probasti me“. Tato malá dvoutaktová fráze nabírá na mimo?ádném významu díky tomu, že se neustále znovu objevuje jak v sólových vokálních pasážích, tak ve spojujících instrumentálních p?echodech. Zahájení doxologie („Gloria Patri“) nabízí krátký oddech od energií sršícího pojetí této skladby. Zde, ale jen v prvních deseti taktech, se m?ní metrum, tempo a sazba, aby pak doxologie pokra?ovala návratem k vstupnímu ritornelu. Tato melodie se pak stává prvním tématem záv?re?né dvojité fugy na text „Et in saecula“. Je z?ejm? p?ízna?né a p?ípadné, že si hluboce duchovn? založený Zelenka vybral práv? žalm ?. 138, aby jej zhudebnil na záv?r svého velkého projektu: jeho úvodní verš „Domine, probasti me et cognovisti me“ má v p?ekladu význam „Hospodine, zkoumáš m? a znáš m?“.

     P?edpokládá se, že offertorium Da pacem, Domine mohlo být zkomponováno pro mimo?ádnou bohoslužbu v dráž?anské dvorní katolické kapli, když vypukla v roce 1740 první ze t?í slezských válek. Tyto konflikty znamenaly vzestup Pruska vedeného Fridrichem II. a devastaci nejen velkých saských center, jako byly Dráž?any, nýbrž i rozsáhlých oblastí st?ední Evropy. V jednov?tém zhudebn?ní pro dva sbory sopránových, altových, tenorových a basových hlas? („a 2 Cori; ora reali; ora obligati”) a za doprovodu houslí, violy, hoboj? a bassa continua se Zelenkova majestátní úvodní hudební invokace „Da pacem, Domine“ („Dejž nám mír, Pane“) vrací dvakrát jako refrén mezi slovy „in diebus nostris“ („za našich dn?“). Zelenkova naléhavá prosba je zesílena v Allegro assai na konci textu: „quia non est alius, qui pugnet pro nobis, nisi tu, Deus noster“ („protože není nikdo jiný, kdo by za nás bojoval, než ty, Bože náš“).

Janice B. Stockigt
The University of Melbourne

(Z anglického originálu p?eložili Ji?í K. a Šebestián Kroupovi)

 


Zelenka: Psalmi vespertini I, II

     

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net