VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Historické varhany v Dobrušce II
Pavel Svoboda

 

F10219   [8595017421921]   vyšlo 12/2016   recenze

P?íb?h Schusterových varhan (1904)
aneb Ze Zittau p?es Sudety až do Dobrušky

Historical Organ in Dobruška II - Pavel Svoboda 60:59
1.
Fantazie a fuga c moll 6:01
2.
Allegro assai 7:13
3.
Adagio 3:43
4.
Allegro 5:05
5.
Skizze op. 58/ 1 3:12
6.
Siciliano 2:40
7.
Gigue 2:19
8.
Vigile 7:06
9.
Einleitung und Fuge 6:04
10.
Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen 17:08

Carl Philipp Emanuel Bach:
Fantazie a fuga c moll Wq 119
Sonata a moll Wq 70/4  – I. Allegro assai, II. Adagio, III. Allegro 

Robert Schumann:
Skizze op. 58/1 "Nicht schnell und sehr markiert" 

Max Reger:
Sechs Trios, op. 47 – Siciliano, Gigue

Luboš Sluka:
Vigilie

Ferenc Liszt:
Einleitung und Fuge (podle kantáty J. S. Bacha)
Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen

OSOBNí VZPOMíNKA 
V roce 2012 jsem byl opakovan? dotazován Stanislavem Kupkou z M?l?an, jestli vím, jaké varhany máme v Husov? sboru. Odv?til jsem, že ur?it? nic zajímavého, že by se to v?d?lo. Jak jsem se mýlil! P?estože jsem v Dobrušce vyr?stal, na tam?jším k?ru jsem do té doby nikdy nebyl. Spokojil jsem se s vyjád?ením pana Miroslava Drašnera, varhaníka z kostela sv. Václava a absolventa konzervato?e v Brn?, který mi kdysi ?íkal, že tam chodí hrát na poh?by na n?jaké nep?kné elektrické klávesy. Nikdy se mi ale nezmínil, že hned za jeho zády stojí nefunk?ní píš?alové varhany.  Byl to pro mne opravdu šok, když jsem ve svých 25 letech objevil nejv?tší varhany v Dobrušce na k?ru Husova sboru – jsou totiž skute?n? podstatn? v?tší než nástroj v katolickém kostele. Je mi dodnes záhadou, pro? se o nich nev?d?lo a nikoho nezajímalo, že jsou v havarijním stavu. Varhany v?bec nehrály, nem?ly ani varhanní lavici, šedesát let se o n? nikdo nestaral, a tak chátraly. Za?alo velké pátrání. Jedinou zmínku, že nástroj v?bec existuje, jsem pozd?ji dohledal v publikaci Dobrušské varhany od pana Ji?ího Fukse. Všichni, v?etn? doktora Fukse, se ale myln? domnívali, že se jedná o dílo varhaná?e Klosse, jehož jméno bylo uvedeno na štítku hracího stolu. Až po dalším d?kladném pátrání a porovnání fotografií vyšlo najevo autorství n?mecké firmy Schuster a také to, že byl nástroj p?evezen ze Sudet. Tento objev u?inil varhaná? Ivan Bok a jsem mu za to vd??ný. Jediným mn? známým pam?tníkem, jenž zažil varhany v provozu po jejich p?est?hování do Dobrušky, je vynikající klavírista a korepetitor prof. Jaroslav Šaroun, který v Dobrušce n?kolik let vyr?stal. Následující dva roky jsem pr?b?žn? promýšlel jak za?ídit, aby se zajistily nemalé finance na opravu – náboženská obec takové peníze nem?la, navíc se všude mluvilo a psalo o ekonomické krizi, že prý dob?e už bylo. A najednou bylo p?ed námi 600. výro?í upálení Mistra Jana Husa (1415 – 2015). S n?kolika spolupracovníky jsme zve?ejnili ambici, že by nástroj mohl hrát práv? již v roce 2015. Asi tomu nikdo z nás moc nev??il, ale poda?ilo se. Našt?stí žije v Dobrušce celá ?ada schopných, ochotných a moudrých lidí, kterým jsem navždy zavázán. V?novali myšlence na záchranu nástroje spoustu energie, n?kte?í nemalou ?ást svého volného ?asu a projekt r?znými zp?soby podpo?ili. Sám bych jej nikdy nemohl zvládnout. A pocit, že do toho nejdete sami a že si to další lidé vzali za své? K nezaplacení. Stejn? jako moment, kdy je v?c hotova a m?žeme být klidní, že d?dictví našich p?edk? jsme nenechali zni?it. D?kuji! V??ím, že tyto ?ádky mohou být inspirací ?i návodem našim následovník?m, kte?í cht?jí zachovat varhany i v jiných ?ástech naší republiky. P?vodn? zamýšlená reprezentativní publikace s vloženým CD se zmenšila na CD s vloženou brožurou. I tak doufám, že Vás osud Schusterových varhan fascinuje stejn? jako nás a vychutnáte si první CD, na kterém je zaznamenán zvuk tohoto nástroje.  Výb?r repertoáru byl pod?ízen zvukovým a rozsahovým možnostem nástroje, stejn? jako jeho stylovému zam??ení. Základem je tvorba z období n?meckého romantismu s p?esahem do klasicismu a soudobé hudby. Oproti prvnímu CD Historické varhany v Dobrušce 1727, na kterém je zachycena barokní hudba a barokní nástroj z kostela sv. Václava, si tak m?žeme vyslechnout díky t?mto varhanám skladby více styl?.

Pavel Svoboda

O VARHANÁCH
Dvoumanuálový nástroj s pedálem postavila renomovaná n?mecká fi rma A. Schuster & Sohn roku 1904. P?vodn? byl instalován v Sudetech, konkrétn? v evangelickém kostele v rudníku u Vrchlabí. Po 2. sv?tové válce se odsunem n?meckého obyvatelstva ze Sudet ztratila ur?itá historická kontinuita života v daném regionu a i vztah k památkám, které rychle chátraly. To byl osud nejen kostela v rudníku (dnes už z n?j stojí jen obvodové zdi), ale zánik hrozil i varhanám. Díky iniciativ? pana fará?e Hodka byly v roce 1954 p?evezeny na k?r Husova sboru v Dobrušce a tím zachrán?ny. P?i p?evozu nástroje do Dobrušky došlo k úprav? výšky varhanní sk?ín? a pravd?podobn? i jinému rozložení vnit?ních ?ástí varhan. ?áste?nou p?estavbu provedla firma Josefa Klosse z Krnova (budoucí známá firma Rieger-­Kloss), která dodala nový hrací st?l s pneumatickou trakturou. Je zajímavým paradoxem, že varhany umíst?né v kostele postaveném o 32 let pozd?ji podle návrhu architekt? Kube?ka a Steklíka z Jarom??e (certifikát o dokon?ení stavby vydal M?stský ú?ad v Dobrušce 12. ?ervna 1936) tento funkcionalistický interiér nenarušují, naopak v n?m p?sobí zjem?ujícím dekorativním dojmem.  

TECHNICKÉ PARAMETRY VARHAN
Varhany jsou na k?ru kostela uloženy v jednodílné varhanní sk?íni, hrací st?j stojí samostatn?. Za prospektem, ve spodní ?ásti postamentu, je umíst?na vzdušnice prvního manuálu. Tónové d?lení je chromatické, vzdušnici rozd?luje rejst?íkový kanál. Nad vzdušnicí prvního manuálu se nachází vzdušnice druhého manuálu s totožným tónovým d?lením. Mezi vzdušnicí a prospektem je umíst?na ladicí lávka. U zadní st?ny varhan se nachází pedálová vzdušnice a stejn? jako manuálové je d?lená, píš?aly mají chromatické usazení. V celém nástroji jsou tlakové vzdušnice kuželového typu. Hrací st?l je tlakový, traktura vede olov?nými trubi?kami k dvojitému relé vzdušnic. Na vzdušnicích jsou osazeny membrány. Vzduchovody vedou d?ev?nými masivními kanály, rozvody k prospekt?m a rozvod?m píš?al jsou vedeny v papírových konduktech. P?ívodní kanál sm??uje p?es klenbu kostela na p?du, kde je umíst?n mohutný zásobní m?ch s nožním dmýchadlem a varhanní ventilátor.  Hrací st?l má dva manuály s rozsahem c—f3 (54 tón?) a pedál s rozsahem c—d1 (27 tón?) v klasickém provedení s bílými celými tóny a ?ernými p?ltóny, pedál je paralelní. Nad druhým manuálem je st?l vybaven rejst?íkovými sklopkami, nad nimi jsou umíst?na táhla volné kombinace. Pod prvním manuálem se nacházejí tla?ítka pomocných za?ízení: Volná kombinace, Ausloser P, Mf, F, Tutti, Handregister ab. Na prahu pedálu je umíst?n crescendový válec a žaluziová balan?ní šlapka (žaluzie II. manuálu).

SLOVO O PROGRAMU  
Varhanní dílo Carla Philippa Emanuela Bacha (1714—1788) se v poslední dob? ?asto za?azuje do programu koncert?. Zcela p?irozen? je do jisté míry posuzováno a srovnáváno s odkazem Johanna Sebastiana Bacha, ale stylov? jsou oba Bachové rozdílní. I když prošel Carl Philipp Emanuel Bach d?kladným kontrapunktickým školením svého otce, nalézáme zde již prvky nastupujícího klasicismu. Fantazie a fuga c moll Wq 119 je p?íkladem kontrapunktické práce. Kratší Fantazie, která je založena na st?ídání akordických ploch a virtuózních pasáží, vyústí do p?ísné fugy. Její téma je po diatonickém úvodu p?erušeno nezp?vným septimovým skokem a následn? obohaceno chromatickým postupem. V dalším pr?b?hu se pak st?ídají diatonické a chromatické úseky a v tomto duchu fuga plyne až ke svému záv?ru. T?ív?tá Sonata a moll Wq 70/4 je již oproti polyfonn? zpracované p?edchozí skladb? ?ist? homofonní. Je také psaná pro varhany bez pedálu a po?ítá se s využitím dvou manuál?. Zvukové kontrasty mezi pianem a forte jsou zde velmi ?asté. Odleh?ené krajní v?ty vyžadují precizní manuálovou techniku, volná v?ta s ?adou melodických ozdob zase naopak zp?vné pojetí. Skizzy op. 58 psal Robert Schumann (1810—1856) p?vodn? pro pedálový klavír. Tento nástroj byl pokusem o propojení klavíru s možnostmi melodické pedálové hry. Ke klavíru byla p?ipojena pedálnice se samostatným ostrun?ním. Pedálový klavír se ovládal jako varhany a výhodou byla možnost dynamického odlišení úhozem, což u varhan není možné. V dnešní dob? je tento nástroj vnímán spíše jako dobová kuriozita a skladby, které se pro n?j komponovaly, se dnes provádí na klavíru nebo varhanách. První Skizza je v tónin? c moll a jejím základním rysem je charakteristický synkopický rytmus, který prochází celou skladbou.  Varhanní literatura Maxe Regera (1873—1916) je rozsáhlým a nepominutelným odkazem v tomto oboru. Stylov? navazuje na J. S. Bacha, ale harmonie je již pozdn? romantická. Proslulé jsou jeho monumentální díla jako nap?íklad Fantazie a fuga na BACH op. 46 nebo rozm?rné chorální fantazie. reger je také autorem drobn?jších d?l, která jsou ovšem interpreta?n? rovn?ž velmi náro?ná. Mezi n? pat?í i Šest trií op. 47. Zatímco Siciliano evokuje svým p?ízna?ným rytmem pomalou ?ást barokních suit nebo sonát, Gigue se vyzna?uje nápaditými imitacemi hbitého tématu. Soudobá hudba je na tomto disku zastoupena dílem Luboše Sluky (*1928). I když zde není p?ímá souvislost Sluky a varhan v dobrušském Husov? sboru, tento rodák z Opo?na je s podh??ím Orlických hor svázán tém?? celý život. Vigilie je prozatím jeho poslední skladbou pro sólové varhany. Úvodní rozjímavé téma prostupuje celou skladbou a je st?ídáno kontrastními ?ástmi, které jsou mnohdy velmi dramatické. celá skladba pak vyvrcholí slavnostním uvedením po?áte?ního tématu. Ferenc Liszt (1811—1886) se ve svém díle ?asto inspiroval opusy svých sou?asník?, ale i respektovaných p?edch?dc?. Einleitung und Fuge podle kantáty „Ich hatte viel Bekümmernis“ J. S. Bacha a variace Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen jsou toho z?ejmým p?íkladem. V prvním p?ípad? jde o transkripci záv?re?né ?ásti Bachovy kantáty BWV 21, která po vznešeném úvodu vyústí do radostné, energické fugy. V druhém p?ípad? se jedná o varhanní verzi variací na téma ze stejnojmenné Bachovy kantáty BWV 12. Základním tématem je sestup chromatických p?ltón? vyjad?ující utrpení. Sám Bach tento sbor pozd?ji použil v transponované a upravené verzi v proslulé Velké mši h moll v ?ásti Cruci? xus. Liszt Bachovo téma rozvíjí do virtuózní podoby a rozm?rné variace zakon?uje citací chorálu Was Gott tut, das ist wohl getan. 

Vít Havlí?ek

Pavel Svoboda (*1987) se hudb? za?al v?novat na ZUŠ v Dobrušce (Daniela št?pánová – akordeon, Radka Zdvihalová – klavír), hru na varhany studoval na konzervato?i v Pardubicích ve t?íd? Josefa Rafaji a Václava Rabase. Absolvoval Akademii múzických um?ní v Praze u prof. Jaroslava T?my, ?adu interpreta?ních kurz? u významných varhaník? a ro?ní stáž na Universität der Künste v Berlín? u nizozemského varhaníka Lea van Doeselaara. Na magisterské studium navázal doktorským studiem na HAMU v Praze. Získal ceny v ?ad? mezinárodních sout?ží, v roce 2013 se stal laureátem sout?že Pražské jaro a v roce 2016 získal 2. cenu a titul Bachpreisträger v prestižní mezi národní sout?ži v Lipsku. Je dramaturgem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. V?ka a p?edsedou spolku PROVARHANY, který se zam??uje na ochranu historických varhan.


Recenzovaný snímek "Historical organ in Dobruška II" p?edstavuje opravdovou vzácnost vzniklou za situace, která má tém?? blízko k zázraku. Tím tém?? zázrakem lze ozna?it záchranu a rekonstrukci varhan v Husov? sboru Církve ?eskoslovenské husitské v Dobrušce. Je to další z doklad? vzácné iniciativy a solidarity, spole?ného up?ímného zájmu „Dobruš?ák?“ a krajan? p?i snaze o záchranu vzácné kulturní památky. Dnes jsou varhany v Husov? sboru Církve ?eskoslovenské husitské ve znamenité kondici a nesporn? budou v provozu nejen p?i bohoslužbách, nýbrž i jako výborný nástroj koncertní.... (?íst dále)

napsal Jaromír Havlík pro portál OPERA PLUS (30.10.2017)


HISTORICKÉ VARHANY V DOBRUŠCE, 1727 

 

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net