VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

J.S.BACH: DAS WOHLTEMPERIERTE KLAVIER, Buch II 
Giedre Lukšaite Mrázková

 

F10232   [8595017423222]   vyšlo 9/2018 

Wrong product id !

Giedré Lukšaité-Mrázková – cembalo
dvoumanuálové vlámské cembalo postavil František Vyhnálek v roce 1995
(podle originálu od Andrease Ruckerse z roku 1640)

 

Mým prarodi??m…

     „Dob?e temperovaný klavír“ Johanna Sebastiana Bacha, tedy jeho 48 preludií a fug ve dvou dílech m? doprovází od raného mládí. Nejprve to byla první ?ást cyklu, v níž jsem se s touto nádhernou hudbou seznámila. Následn? byl celý m?j aktivní profesní život spojen s 24 preludii a fugami z druhého dílu.

     Jestliže první díl vyšel tiskem v roce 1722, tak druhý v roce 1744. Jen s n?kterými
výjimkami byl tento cyklus sestaven z preludií a fug, které vznikly v dob? Bachova tv?r?ího vrcholu. Vnímáme zde Bachovu vnit?ní svobodu, nezávislost na starých kompozi?ních vzorcích, odvážné experimenty v harmonii a kontrapunktu a v hudební form?. Obzvlášt? výrazné je vnímání zvuku a barev každé tóniny. Stejn? tak je akcentován hluboký myšlenkový obsah.

     Od samého za?átku mého seznámení s „Dob?e temperovaným klavírem“ jsem vnit?n? slyšela vlastní vnímání a chápání této hudby. Bylo to intuitivní hraní, které m? neuspokojovalo. Tak za?ala má dlouhá celoživotní cesta hledání. Hledání informací a literatury, r?zných podn?t? a názor?, jež mohly poskytnout podporu i vysv?tlení mého cít?ní. Pro nasm?rování mého hudebního myšlení a tv?r?ích impuls? mi nejvíce poskytla kniha muzikologa, teologa, filozofa a varhaníka Alberta Schweitzera (1875–1965) „J. S. Bach“, která vyšla v roce 1908.

     Prvním nejd?ležit?jším krokem v interpretaci 24 Preludií a fug bylo uv?dom?ní bachovského mimo?ádného vztahu k hudb? a um?ní v?bec. Pochopení bachovského hudebního obsahu i v ostatní instrumentální tvorb? pramení podle Schweitzera v tom, že „hudba je pro n?ho službou Bohu“. Um?ní a osobnost Johanna Sebastiana Bacha tkví v jeho ví?e. Um?ní pro n?j bylo náboženstvím. „Pro n?ho tóny nezanikají, nýbrž se vznášejí vzh?ru k Bohu jako nevyslovitelný chvaloz p?v.“

     Druhým krokem pro t?íbení interpretace této hluboké hudby a zárove? krokem k vyjasn?ní vlastních názor? bylo pochopit zásadní vliv protestantského chorálu v celé Bachov? tvorb?. Protestantský chorál doprovázel skladatele v každodenním život? od narození do smrti, provozoval ho v kostele, komponoval nové chorály nebo harmonizoval existující. Chorály najdeme samoz?ejm? v duchovních vokálních nebo instrumentálních (p?edevším varhanních) skladbách. Ale i v obou dílech „Dob?e temperovaného klavíru“ také slyším úryvky, náznaky chorálových melodií nebo chorálové myšlení. N?kdy v tématu fugy najdeme p?esný citát chorálu (Fuga c moll „Vater unser im Himmelreich“, Preludium b moll „Aus tiefer Not schrei ich
zu dir, Herr Gott“) jindy je melodie chorálu schovaná v zdobené form? (Fuga e moll „Wir danken dir, Herr Jesu Christ“ a Fuga F dur „Wachet auf, ruft uns die Stimme“).

    T?etím krokem v hledání mé interpretace bylo uv?dom?ní zvláštností bachovského propojení slova s hudbou a jeho specifické rétoriky. Od svých p?edch?dc? a sou?asník? se Johann Sebastian Bach lišil v práci s chorálem hlavn? v tom, že „ve své melodii hudební v?ty ztvár?uje v tónech (harmonii) zárove? i text“. Význam a cít?ní slova u Bacha je nep?ekonatelné. Sta?í se zaposlouchat do hudby chorálu v „Herzlich thut mich verlangen“, kde pro každý nový verš skladatel v Matoušových pašijích volí jinou harmonii, jinou tóninu, které dokreslují slova textu. Žádnému jinému skladateli se nepoda?ilo tak oživit hudbou texty z Bible jako Bachovi. Scény z Bible nacházím i v „Dob?e temperovaném klavíru“. V druhém díle obraz?m z Pašijí odpovídá nap?íklad Preludium a fuga fis moll (Poslední ve?e?e), Preludium g moll (Šimon nese k?íž), Fuga g moll (Bi?ování), Fuga a moll (Uk?ižování), atd. Tak pro mne každé preludium a fuga dostává sv?j hudební obsah. Nedávno jsem objevila autora podobných postup? v hledání obsahu „Dob?e temperovaného klavíru“. Boleslav Leopoldovi? Javorskij (1877–1942), ruský klavírista a pedagog, už od roku 1916 na svých klavírních seminá?ích na Petrohradské a Moskevské
konzervato?i analyzoval 48 preludií a fug tímto zp?sobem.

     ?tvrtým krokem v interpretaci je moje vnímání sv?ta. P?ijímám názor, že základem Všeho jsou energie a energetické vibrace. Každá neživá v?c, každá živá bytost je projevem energií. Naše t?lo, myšlenka, emoce, vy??ené slovo, zvuk a barva vysílá ur?itou vibraci. Johann Sebastian Bach zvolil pro každou skladbu velice jasn? zformulovanou myšlenku – energii, kterou zd?raz?uje odpovídajícími vibracemi tóniny, harmonie, hudební pulsace, rétoriky. „V Bachov? díle je však zhudebn?no nejen t?lo, ale také duše slovní v?ty“. A duši jsem hledala pomocí vibrací, kterým dopomohla nálada i slova odpovídající verš?m slyšitelného chorálu ve fugách.
     
     Pokud bych cht?la slovy popsat, ?ím je pro mne druhý díl „Dob?e temperovaného klavíru“, nejlépe bych to vyjád?ila slovy: modlitba, meditace a svým zp?sobem deník zralého Johanna Sebastiana Bacha. Nechávám se vést myšlenkou nejv?tšího bachovského badatele Alberta Schweitzera: „Povznášející na n?m není forma ani výstavba skladeb, nýbrž sv?tový názor, jenž se v nich zrcadlí. Z „Dob?e temperovaného klavíru“ nemáme jen požitek, toto dílo nás povznáší. Radost, bolest, plá?, ná?ek, smích: všechno z n?ho vyznívá, ale tak, že skrze tóny, které to vyjad?ují, p?echázíme ze sv?ta neklidu do sv?ta míru. Nikde nepochopíme tak samoz?ejm?, že Bach poci?oval své um?ní jako náboženství, jako v „Dob?e temperovaném klavíru“. Lí?í realitu života, jak ji poci?uje duch, jenž si je v jednom okamžiku v?dom, že stojí nad životem. Kdo spoluprožíval toto zázra?né uspokojení, ten porozum?l záhadnému duchu, jenž zde v tajuplné ?e?i tón? vyzrazuje sv?j sv?tový názor. A d?kuje za to, jak m?že ?lov?k d?kovat jedin? velkým tv?rc?m, jímž je dáno, aby dokázali usmí?it ?lov?ka s životem a p?inesli mu pokojný mír“.

     Giedré Lukšaité-Mrázková
(Uvedené citáty jsou z knihy Alberta Schweitzera „J. S. Bach“.)

 

Giedré Lukšaité-Mrázková se narodila v Litv?. S vyznamenáním absolvovala obory hra na klavír a na varhany na litevské hudební akademii ve Vilniusu. V roce 1968 se stala laureátem mezinárodní varhanní sout?že M. K. ?iurlionise. Aspiranturu v oboru hra na varhany na Konzervato?i P. I. ?ajkovského v Moskv? absolvovala v letech 1967–1970 a aspiranturu v oboru hra na cembalo u prof. Zuzany R?ži?kové na pražské AMU v letech 1981–1984. V roce 1992 absolvovala stáž v Holandsku zam??enou na historickou interpretaci barokní hudby (Utrecht, Haag, Amsterdam).
     Pedagogicky ?inná je Giedré Lukšaité-Mrázková 50 let. P?sobila v hlavních oborech klavír, varhany a cembalo. Od roku 1981 p?sobí v cembalové t?íd? na HAMU, je profesorkou a vede cembalové odd?lení. V letech 2011 až 2015 byla hostujícím profesorem na Akademii hudby a divadla ve Vilniusu v Litv?. Mistrovské cembalové kursy vedla v ?echách, Litv?, Lyonu, Pa?íži a Tokiu. Byla ?lenem poroty mezinárodních sout?ží Pražského jara a M. K. ?iurlionise v Litv?. Mnohostrannou ?innost více než 1 000 koncert? v oblasti sólistické (varhany, cembalo, kladívkový klavír) a komorní dosv?d?ují nejenom vystoupení v Evrop? a Japonsku, ale také nahrávky pro ?eský rozhlas. Nato?ila zde mimo jiné 37 Koželuhových sonát pro kladívkový klavír a 6 sonát pro cembalo a kladívkový klavír Josefa Antonína Št?pána. Premiérovala skladby pro cembalo od Ji?ího Gemrota, Petra Ebena, atd.
     Giedré Lukšaité-Mrázková nahrála dvacet CD pro ?eská, litevská, dánská nahrávací studia. Zejména Bachovy instumentální 3 sonáty pro violu da gamba (Petr Hejný), 6 sonát pro housle a cembalo (Gabriela Demeterová), sonáty pro flétnu a cembalo (Algirdas Vizgirda), dále Sonáty ?eských mistr? 18. století pro housle, cembalo/kladívkový klavír s Gabrielou Demeterovou, sólové CD Cembalo v ?eské hudb? 20. století, J. S. Bach Fantazie a fugy pro cembalo, Italský klavír, Život s cembalem a jiné.
     V roce 2001 byla Giedré Lukšaité-Mrázková ocen?na ?ádem knížete Gediminase za p?ínos Litevské republice ve sfé?e kultury. 

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net