VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

HISTORICKÉ VARHANY K?IŽOVNICKÝCH KOSTEL?
Jakub Janšta

 

F10237   [8595017423727]   vyšlo 6/2019

Praha, Starck 1702 – kostel sv. Františka
Georg Muffat (1653–1704): Toccata duodecima et ultima
Josef Seger (1716–1782): Toccaty a fugy

?eský Krumlov, Christeindl-Wollers 1682 – kostel Božího T?la
Georg Muffat (1653–1704): Toccata decima
Jakub Janšta (1979): Improvizace – Partita

Wien, anonym 1739 – kostel sv. Karla
Jan K?titel Va?hal (1739–1813): Fuga C dur, F dur
Jakub Janšta (1979): Improvizace – Physharmonica
Jan K?titel Kucha? (1751–1829): Fantasie d moll

Karlovy Vary, Zaus 1899 – kostel sv. Má?í Magdalény
Johannes Brahms (1833–1897): Es ist ein Ros‘ entsprungen, Herzlich tut mich erfreuen

Chlum Sv. Ma?í (Maria-Kulm), Zaus 1895 – poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Adolf Hesse (1809–1863): Einleitung, Thema und Variationen in A dur, op. 47

Tachov, Rieger 1929 – kostel Nanebevzetí Panny Marie
Max Reger (1873–1916): Fantasie und Fuge d moll, op. 135b

Jakub Janšta, varhany 

Historic Organs of the Knights of the Cross 77:09
1.
Toccata duodecima et ultima 7:46
2.
Toccata a moll 1:59
3.
Fuga a moll 1:28
4.
Toccata d moll 2:09
5.
Toccata D dur Pastorell 2:18
6.
Fuga G dur 2:14
7.
Toccata decima 6:15
8.
Improvizace - Partita 6:32
9.
Fuga C dur 2:54
10.
Fuga F dur 2:08
11.
Improvizace - Physharmonika 1:24
12.
Fantasie d moll 7:42
13.
Es ist ein Ros' entsprungen 2:52
14.
Herzlich hut mich erfreuen 3:03
15.
Einleitung 1:31
16.
Thema 0:52
17.
Variation I 1:11
18.
Variation II 1:15
19.
Variation III 1:19
20.
Variation IV - Minore 1:12
21.
Variation V 2:44
22.
Fantasie d moll op. 135b 7:31
23.
Fuge. Molto sostenuto d moll op. 135b 3:59
24.
Fuge. Quasi vivace d moll op. 135b 4:47


O nástrojích a o programu
     Hlavním ú?elem této nahrávky je p?edstavení zajímavých historických nástroj? k?ižovnických kostel?. Tomuto cíli je zcela pod?ízen výb?r repertoáru i jeho interpreta?ní uchopení, a to v?etn? volby registrace. Program sestává výhradn? z d?l skladatel? ?eské a n?mecké provenience, jejichž hudba na dané nástroje nejlépe vyznívá.
     Je pot?šující a pozoruhodné, že se vzácné varhany zachovaly v tak významných lokalitách.
Zárove? je z?ejmé, že mezi nimi není žádná vzájemná spojitost. Vznikaly v r?zných obdobích
a v r?zných historických souvislostech. Je pot?eba podotknout, že v kostelích pat?ících ?ádu
se nacházejí i další pozoruhodné nástroje, které se na nahrávku kv?li momentálnímu horšímu
stavu nedostaly (nap?. romantický nástroj z dílny E. Š. Petra u sv. Petra v Praze na Po?í?í ?i barokní Burkhardovy varhany v Lokti).
     Varhany v hlavním ?ádovém kostele sv. Františka z Assisi v Praze na Starém M?st? postavil
roku 1702 Abraham Starck z Lokte. Nedávno prošly úsp?šným restaurováním v díln? Kánský-
-Brachtl, a jejich stav je proto bezvadný. Naprosto nevšední obsazení pozitivu svád?lo dlouho
k domn?nkám, že dispozice není p?vodní. To ale expertíza p?i restaurování definitivn? vylou?ila
a potvrdila neobvyklou dispozici se zjevným zam??ením na možnost pestré registrace
continua v komorní hudb?. Zvukov? jde o mimo?ádn? hodnotný nástroj sv?tové úrovn?, který
je tém?? kompletn? dochován, jen Mixtura v pozitivu musela být nov? dostav?na. Josef Ferdinand Norbert Seger, jeden z nejlepších ?eských varhaník? a pedagog? 18. století, p?sobil na k?ru kostela sv. Františka 37 let. Jeho hudbu m?žeme nyní slyšet na tentýž nástroj, na kterém je interpretoval on sám. Už jen proto nesmí jeho toccaty a fugy na této nahrávce chyb?t.
     Savojský rodák Georg Muffat je skladatelem jihon?mecké varhanní provenience, který
dlouho p?sobil v Pasov?. V jeho dílech se však odráží také vliv italské, severon?mecké
i francouzské hudby. Apparatus musico-organisticus vyšel v roce 1690 a je doslova pokladnicí r?zných hudebních styl? své doby. Dv? Toccaty z tohoto cyklu dávají svou ?lenitostí vyniknout rozli?ným barvám královského nástroje.
     Druhou z nich m?žete slyšet na unikátní varhany ?eskokrumlovského klášterního kostela
Božího T?la. Ty jsou patrn? z roku 1682, pocházejí z dílny ?eskobud?jovických mistr? Nicolause
Christeindla a Bernhardta Wollerse a jsou jedn?mi z nejstarších tak?ka zcela dochovaných
nástroj? u nás. V 18. století zde prob?hla jen drobná úprava rozsahu pedálu a pravd?podobn?
dostavba jedné ?ady v Mixtu?e hlavního stroje. ?áste?né restaurování provedl v 80. letech
Vladimír Šlajch. Varhany nejsou momentáln? v úpln? nejlepším stavu, p?esto však velmi dob?e
slouží liturgickým i koncertním ú?el?m. Kuriozitou je jejich umíst?ní za hlavním oltá?em,
v d?sledku ?ehož nejsou z lodi kostela v?bec vid?t. Jejich plnému a sytému zvuku to však na
nádhe?e v?bec neubírá. Improvizovaná Partita v jihon?meckém stylu se snaží využít nep?eberných kombinací zdejších barev.
     Varhany ve víde?ském kostele sv. Karla Boromejského z roku 1739 pochází od neznámého
barokního stavitele. V roce 1847 Josef Seyberth dostav?l bo?ní k?ídla a dispozici rozší?il
o pozitiv, který hlavní stroj zvukov? dob?e dopl?uje zcela v intencích pozdního baroka. Z této
doby pochází také místní zajímavost - harmoniový rejst?ík (Physharmonica) vestav?ný v hracím stole, kterému je na nahrávce v?nována krátká improvizace. Varhany byly opraveny v roce 1989 Gerhardem Hradetzkym a bezproblémov? slouží liturgickým a koncertním ú?el?m. Jejich ušlechtilý zvuk snoubící se s nádhernou akustikou m? inspiroval k za?azení klasicistního repertoáru.
     Jan K?titel Va?hal p?sobil padesát let ve Vídni jako jeden z prvních nezávislých um?lc?
bez oficiálního postavení. Jeho sv?žích 12 fug bylo n?kolikrát vydáno už za jeho života, což
sv?d?í o jejich oblíbenosti. Jeho jmenovec Jan K?titel Kucha? studoval mj. i u Josefa Segera
a p?sobil 39 let v pražském strahovském klášte?e. Byl cen?n zejména jako pedagog a varhaník.
     Je vysoce pravd?podobné, že se v Praze setkal s W. A. Mozartem. Každopádn? byl jeho hudbou ovlivn?n - jeho drobné rokokové skladby jsou psány práv? v mozartovském duchu. Fantasie d moll, která díky ?astému st?ídání charakteru dob?e umož?uje p?edstavení varhan, není v tomto ohledu výjimkou.
     Johannes Brahms byl již za svého života mnohokrát oce?ován jako v?d?í všestranná hudební osobnost své doby. Známý je ovšem jeho výrok: „Když m? napadne p?kná melodie,
znamená to pro m? víc než císa?ský Leopold?v ?ád.“ Chorální p?edehry pro varhany napsal
v posledním roce svého života. P?vabná váno?ní „Aj, r?že rozvila se” zpracovává téma tém??
nepost?ehnuteln? - zdobí melodii vloženými následnými osminovými notami. Slova druhé
chorální p?edehry jsou p?ebásn?na z p?vodní sv?tské poezie. Mluví o druhém p?íchodu Kristov?
a p?ináší p?ehledn? zpracovanou melodii s až klavírn? stylizovanými mezihrami.
     Tyto drobné skvosty jsem se rozhodl interpretovat na varhany v karlovarském kostele
sv. Má?í Magdalény. Pocházejí z dílny chebského varhaná?e Martina Zause a byly postaveny
roku 1899. Dispozice není zcela originální, p?i oprav? v devadesátých letech minulého století
byly nov? p?istav?ny n?které registry a postaven nový hrací st?l. Pro ú?el této nahrávky jsem
použil osmistopé registry, které zní nejp?vodn?ji. Nástroj je v dobrém stavu, je pravideln?
používán p?i liturgii i koncertn?. Zaus však v roce 1895 postavil také varhany na proslulém
k?ižovnickém poutním míst? Chlum Sv. Ma?í (Maria-Kulm). P?ed n?kolika lety v nich sice byly
nanešt?stí provedeny n?které dispozi?ní zm?ny (viz dispozice), nástroj zní však p?esto stále
jednolit?. Používá se pouze p?íležitostn? p?i liturgii, p?esto je však v relativn? dobrém stavu.
Jedná se o intona?n? jeden z nejlepších Zausových nástroj?, jednotlivé registry i jejich kombinace zn?jí velmi osobit?.
     Vratislavský N?mec Adolph Friedrich Hesse býval nazýván „slezský Bach”. Byl nejen velmi plodným skladatelem, ale byl velice oce?ován i jako virtuóz. To zejména pro svou brilantní pedálovou hru, která za jeho života ješt? nebyla obvyklá. Jeho Variace A dur nezapírají virtuozitu jejich autora. Jsou psány v klasicistní form?, ale v ran? romantickém zvukovém hávu, a s Zausovým nástrojem si dob?e rozumí.
     „Na námitky, že píši úmysln? složit?, odpovídám jen tolik, že v mé hudb? není ani nota navíc.“ S touto v?tou bou?liváka Maxe Regera by se jist? dalo polemizovat. Jeho varhanní kompozice jsou každopádn? ?asto interpreta?n? velmi náro?né a zam??ené na složitý kontrapunkt. Typickým p?íkladem je Fantazie a fuga d moll. Ta je psána v posledních letech Regerova života. Skladatel byl zde již ovlivn?n nastupujícími sm?ry 20. století (dvanáctitónová ?ada), p?esto však z?stává v?rný své oblíbené rozší?ené tonalit?.
     V hlavním tachovském chrámu se nachází romantický nástroj firmy Rieger. Postaven byl
roku 1929 do p?vodní barokní sk?ín?. Spolehliv? slouží pot?ebám farnosti i p?i p?íležitostných
koncertech. Dispozi?n? i zvukov? je dochován v p?vodním stavu a p?edstavuje krnovskou dílnu
v nejlepším sv?tle. Je rejst?íkov? bohat? obsazen a vyhovuje regerovské estetice. Zvukový
výsledek jednoho z absolutních vrchol? varhanní literatury je tak zcela uspokojivý.

Jakub Janšta, b?ezen 2019


 Varhany u sv. Ludmily v Praze na Královských Vinohradech
 další nahrávka Jakuba Janšty 




 


HISTORICKÉ VARHANY V DOBRUŠCE

 

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net