VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

HISTORICKÉ VARHANY KARLOVY VARY
Michaela Ká?erková

 

F10238   [8595017423826]   vyšlo 11/2019

Felix Mendelssohn Bartholdy: Preludium a fuga c moll op. 37/1
Joseph Bonnet: Berceuse op. 10
Louis Lefébure-Wély: Sortie B dur
Max Reger: Introdukce a passacaglia d moll
Bohuslav Martin?: Vigilie
Bed?ich Antonín Wiedermann: Elegia
Bed?ich Janá?ek: T?i postní chorály
František Musil: Sonata Solemnis – Allegro / Kánon / Fuga

Kostel sv. Petra a Pavla, Karlovy Vary 

Historical Organ in Carlsbad 73:07
1.
Preludium c moll op. 37/1 4:27
2.
Fuga c moll op. 37/1 5:50
3.
Berceuse. Z cyklu Pieces d´orgue, op. 10 4:27
4.
Sortie B dur 4:18
5.
Introdukce d moll 1:44
6.
Passacaglia d moll 7:23
7.
Vigilie 7:10
8.
Elegia 7:35
9.
Se, vi ga upp till Jerusalem 3:49
10.
Min själ, du maste nu glömma 3:00
11.
O huvud, blodigt, sarat 2:52
12.
Sonata solemnis – Allegro 9:41
13.
Sonata solemnis – Andante (Kánon) 4:47
14.
Sonata solemnis – Fuga 6:00


Jisk?ivé i pohádkov? jemné orchestrální skladby Felixe Mendelssohna Bartholdyho (1809–1847) spojují mozartovskou jasnost a romanticky vybuzenou fantazijnost. Ve dvaceti však nastudoval a uvedl v Berlín? jako dirigent Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha. Nastartoval tím renesanci díla pozapomenutého barokního autora – a Bach ho sou?asn? výrazn? ovlivnil. Projevilo se to v koncepci biblických oratorií Eliáš a Paulus i v po?etn? rozsáhlé evangelické liturgické duchovní hudb? – vokální, kantátové i varhanní. Historické formy v nich Mendelssohn napl?oval sou?asným výrazem. T?i preludia a fugy op. 37 z roku 1837 nesou v?nování Thomasi Attwoodovi londýnskému varhaníkovi a skladateli, Mozartovu žáku. 

Varhaník Joseph Bonnet (1884–1944) p?sobil v Pa?íži, ale n?jakou dobu také ve Spojených státech a Kanad?, kam se pak definitivn? uchýlil v roce 1940 po obsazení Pa?íže vojsky nacistického N?mecka. Berceuse je šestá z dvanácti skladeb cyklu Pieces d´orgue, op. 10. Jsou mezi nimi také In Memoriam Titanic nebo Píse? ?eského národa. 
 
Pa?ížský varhaník Louis James Alfred Lefébure-Wély (1817–1869) na sebe ke spokojenosti lidí upozor?oval hraním v mén? závažném stylu. Odlišuje ho to od jeho dnes slavn?jšího sou?asníka Césara Francka, a to i v kompozi?ní sfé?e. P?i inauguraci nového nástroje v kostele sv. Rocha v roce 1842 Lefébure-Wély dokonce vzbudil protich?dné reakce improvizováním na témata z tehdy populární Meyerbeerovy opery Robert ?ábel. Podobn? na sebe p?i Chopinov? poh?bu upozornil vlastními varhanními transkripcemi jeho klavírních skladeb. Jak skladatelsky, tak i jako v?hlasný virtuos p?isp?l výrazn? k profilaci charakteristického francouzského „symfonického“ varhanního stylu. Sortie je ?astá forma francouzské varhanní tvorby – jde o hudbu ur?enou pro procesí v samém záv?ru mše.  
 
Varhanní skladby Maxe Regera (1873–1916), pat?ící k základnímu repertoáru, jsou i podle jeho vlastního vyjád?ení t?žké, vyžadují sebev?domou a temperamentní hru. Byl katolík, ale velkým vzorem se mu stal luterán Bach – a tím získal blízký hudební vztah k protestantskému chorálu. Regerova hudební ?e? se inspiruje v barokní kontrapunktické dokonalosti a v tehdejších instrumentálních formách, v?etn? varia?ní passacaglie, ale zárove? je v harmonii novoromanticky bohatá. Ve své dob? byl spolu s Richardem Straussem populárním autorem. Dodnes ?asto hraná Introdukce a passacaglia d moll byla Regerovým p?ísp?vkem do alba, jehož vydání m?lo v roce 1899 pomoci získat peníze na stavbu nových varhan v hessenském m?st? Kronberg im Taunus.
 
V odkazu klasika ?eské hudby 20. století Bohuslava Martin? (1890–1959) je n?kolik set kompozic – opery, balety, symfonie, kantáty, koncertantní a komorní díla – ale sólovou varhanní skladbu napsal jedinou. Od mezivále?ných vliv? jazzu, dadaismu, neoklasicismu a nové v?cnosti se skladatel, žijící p?evážn? v Pa?íži, propracoval k osobitému stylu p?etavujícímu také podn?ty ?eského folkloru a hudby minulosti. A za války v Americe a v posledním desetiletí života v Evrop? k tomu všemu v syntetizujícím nadhledu p?idal fantazijní, až impresionisticky zn?jící barevnost hudby. Od roku 1939 se nemohl pod vlivem okolností už nikdy vrátit do vlasti – a i tato skute?nost p?idala jeho hudb? charakteristické rysy. Vigilie, komponovaná ve Švýcarsku v dubnu 1959, z?stala nedokon?ena. V Pa?íži vyšla tiskem jako Vigilia pour orgue v podob?, jakou jí dal revizí a dokomponováním chyb?jícího záv?ru ?eský exilový varhaník Bed?ich Janá?ek, jemuž skladbu Martin? v?noval. Její název odkazuje k motivu narození Pán?, k dávným no?ním pobožnostem ?ímskokatolické církve, z nichž po staletích zbyla jit?ní p?ed Božím hodem váno?ním. Návraty výchozího motivu i zp?sob jeho rozvíjení jsou pro instrumentální meditace posledních let skladatelova života charakteristické. 
 
Tvorba Bed?icha Antonína Wiedermanna (1883–1951) je výrazn? v?nována duchovní 
a varhanní hudb?. Byl profesionálním varhaníkem a u?itelem, zakladatelem novodobé ?eské varhanní pedagogiky kladoucí d?raz na uv?domování rozdíl? mezi klavírní a varhanní hrou. Sám proslul vynikající manuálovou i pedálovou technikou a barvitou registrací. Byl chrámovým hudebníkem a pedagogicky p?sobil v Praze na konzervato?i a po válce na Akademii múzických um?ní. Uspo?ádal stovky koncert?, v Praze zavedl pravidelné recitály v Obecním dom? a v chrámu sv. Jakuba na Starém M?st?. Jeho zájem se soust?e?oval na díla 19. a 20. století. Elegia je z roku 1920. Wiedermann komponoval ve stylu vracejícím se k novoromantismu, jehož prost?edky dále zejména v harmonii obohacoval. 
 
K Wiedermannovým žák?m pat?il Bed?ich Janá?ek (1920–2007), který po komunistickém pu?i v roce 1948 emigroval do Skandinávie. M?l v té dob? za sebou studia na pražské konzervato?i 
a její Mistrovské škole, první roky pedagogické praxe a už i desítky koncert?, vesm?s program? pro pražský rozhlas. Trvale se usadil ve Švédsku, kde byl v r?zných m?stech kostelním varhaníkem. Po celý život také koncertoval, a to zdaleka ne jen v severských zemích. A tak i v jeho tvorb? p?evažují skladby pro sólové varhany nebo s varhanami, navíc výrazn? a ?asto inspirované protestantským repertoárem. Takovými jsou i poprvé nato?ené T?i postní chorály, písn? se švédskými texty. První odkazuje i do n?meckého prost?edí, k jedné Bachov? duchovní kantát?; druhý vychází z p?vodní písn? švédské luterské církve zpívané p?i bohoslužbách od konce 17. století dodnes; t?etí je melodií spole?nou pro n?mecké, švédské i ?eské evangelíky, v n?m?in? se slovy pietistického básníka a teologa Paula Gerhardta, v ?eštin? s textem jednoho 
z tehdejších exulant?.   
 
František Musil (1852–1908) pat?il na p?elomu 19. a 20. století spolu s Leošem Janá?kem k nejznám?jším brn?nským hudebník?m. Byl varhaníkem a ?editelem k?ru v katedrále sv. Petra a Pavla a byl iniciátorem p?estavby tamních vahan, vyu?oval na Janá?kem založené Varhanické škole. Vynikal jako skv?lý varhanní improvizátor a znalec um?ní kontrapunktu. Skladatelsky z?stal pln? pod vlivem ceciliánského hnutí – reformního sm?ru zaštít?ného Obecnou Jednotou cyrillskou, který m?l v katolické církvi za cíl vyma?ovat liturgickou hudbu z dosavadního sílícího p?íklonu k povrchnosti sv?tské produkce a prohlubovat tím celkovou zbožnost. Musil je dnes pozapomenut. V repertoáru ?eských varhaník? nicmén? z?stává p?inejmenším jeho Sonata solemnis, výrazné dílo koncertního charakteru. V?noval ji v roce 1882 brn?nskému biskupovi Františku Bauerovi k jeho intronizaci.
 
Kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech je sou?ástí n?meckojazy?ného d?dictví m?sta. V padesátých letech 19. století ho jako modlitebnu pro všechny nekatolické láze?ské hosty postavil architekt Gustav Hein, a to na pozemku, který v?novala hrab?nka Schamburg-Lippe. Z její vily se pak stala fara. Finan?ními dary podpo?ili zám?r šlechtici luterského vyznání, patronát nad stavbou p?evzal hannoverský král Ji?í V. O desetiletí pozd?ji si anglikánská a pravoslavná církev postavily vlastní kostely a tento získala evangelická luterská církev. Úpravy, ke kterým dal podn?t pruský král Viléma IV., p?inesly nové pr??elí a v?ž a p?ed koncem století pak pod vedením architekta Jullia Zeissiga definitivní podobu v novorománském slohu, zachovanou až dodnes. Od po?átku je hlavním vybavením interiéru oltá? s obrazem Nanebevstoupení Krista od berlínského malí?e Carla Steffecka. Kostelu se dodnes ?íká evangelický. Od prvních povále?ných let, po odsunu sudetských N?mc?, je využíván Církví ?eskoslovenskou husitskou. 
 
Varhany z roku 1894, postavené významnou dráž?anskou firmou Julius Jahn a po stránce ?emeslné výborn? provedené, se dochovaly v p?vodním stavu. Julius Jahn (1829–1910) má na svém kont? kolem devadesáti nástroj?. V roce 1904 obdržel titul Hoforgelbauer. O t?i roky pozd?ji se stal spole?níkem jeho syn Johannes. Pod názvem Jahn & Sohn p?sobila varhaná?ská firma až do zániku v roce 1933. Její karlovarské varhany mají dva manuály o rozsahu C–f3 a pedál o rozsahu C–d1, tónová i rejst?íková traktura je pneumatická, tlaková. V roce 2018 byly vy?išt?ny, nalad?ny a dosluhující míšky tónové traktury byly nahrazeny novými. Nástroj se dá s ohledem na jeho zvukový charakter ozna?it za romantický. Zní na n?m však dob?e i barokní polyfonie.
 
Pozd?ji byly varhany rozší?eny firmou Jahn & Sohn o rejst?íky Dolce 8' (I. man.), Kvinta 
2 ?' (I. man.), Geigenprinzipal 8' (II. man.) a spojkou II-II-16 a vybaveny novým hracím stolem. Na varhany se pravideln? hraje a je jim v?nována pot?ebná pé?e, ale dosud neprošly restaurováním. I proto vyžadují po hrá?ích zna?nou p?izp?sobivost. V p?ípad? romantických skladeb mohou ovšem varhaníci jejich prost?ednictvím o to snadn?ji vyposlouchat podn?ty pro „dobový“ zp?sob interpretace. Cílem CD je p?edstavit tyto varhany v jejich zvukové barevnosti a autenticit?. Výb?r a volba skladeb byly podmín?ny maximálním ohledem na dispozici nástroje, ale sou?asn? i snahou p?ipomenout díla n?kterých autor? pocházejících z ?ech.

Petr Veber, zá?í 2019
 
Michaela Ká?erková se soustavn? v?nuje sólové koncertní ?innosti, vystupuje pravideln? na koncertech a festivalech v ?eské republice, N?mecku, Rakousku, Polsku, Itálii a Francii, ale vrací se i do USA a do Japonska. Ve vlasti spolupracuje také s mnoha p?veckými sbory, sólisty, orchestry a barokními ansámbly, od Symfonického orchestru ?eského rozhlasu a orchestru Národního divadla v Praze p?es Karlovarský symfonický orchestr až k soubor?m Capella Regia Praha a Camerata Bohemica Praha. Její repertoár zahrnuje hudbu všech stylových období od renesance až po sou?asnou tvorbu. D?ležitým základním kamenem jejího repertoáru je ?eská varhanní tvorba, do svých program? ?eské autory vkládá vždy, o to víc v cizin?. Za?adila se k výrazným osobnostem ?eské hudební scény. Hru na varhany vystudovala na Pražské konzervato?i u Jana Hory a na Akademii múzických um?ní u Jaroslava T?my a pak ješt? na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku; tam byli jejími pedagogy varhaník Stefan Engels a cembalista Tobias Schade. B?hem studia se zú?astnila ?ady mistrovských kurz?, mimo jiné pod vedením Haralda Vogela, Martina Sandera, Lorenza Ghielmiho, Oliviera Latryho nebo Ludgera Lohmanna. Od roku 2014 je iniciátorkou, dramaturgyní a ?editelkou Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera, barokního skladatele, Bachova staršího sou?asníka, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. 
 
Historické varhany Karlovarského kraje jsou rozsáhlým a dlouhodobým projektem. Michaela Ká?erková se od studií zajímala o starší cenné a dochované nástroje. Cestovala do r?zných chrám? za málo známými skvosty, bavilo ji p?i hraní na n? hledat r?zné možnosti p?ístupu a nacházet ideální zp?soby hry na r?zné typy nástroj?, rozši?ovat si repertoár o díla dalších stylových období i objevovat díla nová, málo hraná. ?iní tak nadále. Krom? toho, že toto vše vidí jako nezbytnost k udržení hrá?ských kvalit a koncertní úrovn?, jí tento zájem stále p?ináší velkou radost. Série obsáhne postupn? v?tší po?et CD zachycujících vzácné varhany regionu, které si zachovaly bez zásadních zásah? sv?j p?vodní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce. Následující disk bude mít za úkol p?edstavit varhany v Jáchymov? a v jejich zvuku díla Josepha Rennera, Otomara Kv?cha, Franze Liszta, J. S. Bacha a Sigfrida Karg-Elerta. S projektem souvisejí i koncerty a samoz?ejm? také shán?ní finan?ních prost?edk? na údržbu a záchrannou pé?i o vzácné nástroje v regionu, v n?mž má sama rodinné zázemí.
 

DALŠÍ NAHRÁVKY HISTORICKÝCH VARHANY U NÁS:

    

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net