VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

RADEK REJŠEK: PAŠIJE PODLE JANA

 

F10252   [85950174252]   vyšlo 04/2020

Pašije podle Jana
Alfred Strej?ek (um?lecký p?ednes)
Pražští p?vci, Stanislav Mistr (sbormistr)
 
K?ížová cesta
Pavel Šmolík (varhany)
 
Pašije podle Jana 54:14
1.
Zp?v p?ed evangeliem 0:49
2.
Pašije podle Jana I. 3:03
3.
Pašije podle Jana II. 2:33
4.
Pašije podle Jana III. 1:51
5.
Pašije podle Jana IV. 2:05
6.
Pašije podle Jana V. 2:04
7.
Pašije podle Jana VI. 1:00
8.
Pašije podle Jana VII. 2:46
9.
Pašije podle Jana VIII. 2:09
10.
Pašije podle Jana IX. 1:48
11.
Pašije podle Jana X. 2:09
12.
Pašije podle Jana XI. 2:31
13.
Pašije podle Jana XII. 5:59
14.
Pašije podle Jana XIII. (chvíle tiché modlitby) 0:09
15.
Pašije podle Jana XIV. 5:06
16.
K?ížová cesta I. 1:02
17.
K?ížová cesta II. 1:08
18.
K?ížová cesta III. 1:22
19.
K?ížová cesta IV. 0:50
20.
K?ížová cesta V. 1:05
21.
K?ížová cesta VI. 1:03
22.
K?ížová cesta VII. 0:56
23.
K?ížová cesta VIII. 3:06
24.
K?ížová cesta IX. 2:43
25.
K?ížová cesta X. 0:34
26.
K?ížová cesta XI. 1:09
27.
K?ížová cesta XII. 0:44
28.
K?ížová cesta XIII. 1:00
29.
K?ížová cesta XIV. 1:13
 
     Svatá Hora již tradi?n? platí za místo s bohatým hudebním životem. Je to dáno jednak samotnou podstatou tohoto poutního místa – sou?ástí ob?ti Bohu milé je samo sebou i kvalitní hudba – ale též historickými konsekvencemi. Z pohledu hudební složky obnovené liturgie po II. vatikánském koncilu se stala Svatá Hora místem ?innosti jedné z jejích výrazných osobností, redemptoristy P. Karla B?ízy. Ten s neúnavnou pílí komponoval doprovody chrámových písní i autorské chrámové skladby v ?eštin? pro sbor nejr?zn?jšího obsazení. Byl ?inný i jako varhaník, pedagog, varhaná? a sbormistr. Další osobnosti, a? již skladatelé nebo interpreti, kte?í byli a jsou se Svatou Horou svázáni, se s tímto poutním místem setkali zejména prost?ednictvím P. Karla B?ízy a také díky dlouholetému svatohorskému fará?i P. Stanislavu P?ibylovi. Jmenujme nap?. skladatele Stanislava Jelínka, Františka Xavera Thuriho, varhaná?e Vladimíra Šlajcha nebo sou?asného titulárního varhaníka Jaroslava T?mu. Stejn? tak byl a je s hudebn? liturgickým provozem spjata i osobnost skladatele, carillonéra, varhaníka a hudebního režiséra Radka Rejška. Na Svaté Ho?e se již po desítky let objevuje jako spolupracovník p?i po?izování zvukových záznam?, jako liturgický varhaník i jako skladatel kompozic ur?ených p?ímo pro svatohorskou baziliku. Vzhledem k jejich úctyhodnému rozsahu i oblíbenosti u interpret? a též jejich ?astému provozování vám p?edkládáme zvukový záznam dvou z nich ur?ených pro postní období.
Pavel Šmolík
 
     Cyklus ?trnácti drobných varhanních preludií K?ížová cesta vznikl zcela spontánn?. St?žejní inspirací byly obdobn? koncipované chorálové p?edehry n?meckých barokních mistr? vytvo?ené na protestantské písn? tehdy b?žn? provozované p?i bohoslužbách. Stejn? tak jsem já volil písn? z Jednotného kancionálu veden úmyslem vytvo?it podobné „chorálové p?edehry“ využitelné samostatn? jak p?i liturgii, tak i k autonomnímu poslechu v celku (cyklu). Této myšlence odpovídá i charakter jednotlivých p?edeher, z nichž každá je reflexí obsahu daného p?i?azeného zastavení K?ížové cesty a textu písn? zárove?. 
     Tvorb? Pašijí podle Jana p?edcházela výzva svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka. Pašije m?ly být provád?ny na Velký pátek, tedy bez instrumentálního doprovodu. Pro m? toto bylo výzvou naprosto zásadní, protože od samého po?átku jsem si byl v?dom složitostí a záludností tohoto úkolu. První problém p?ináší samotný rozsah textu Pašijí, které by po pe?livém zhudebn?ní každého verše nejspíš narostly do rozm?r? nep?ijatelných pro praktické využití p?i velkopáte?ní liturgii. To m? již od samého za?átku vedlo k jednozna?nému rozhodnutí využít pro vybrané plochy recitaci, aby se tak „urychlilo“ plynutí d?je. Dalším pro m? nelehkým úkolem byla volba tónového materiálu a takové kompozi?ní techniky, aby provedení bylo dostupné i menším sbor?m nemajícím profesionální ambice. Rozhodl jsem se tedy pro tradi?ní sedmitónovou („bílou“ ?i „otev?enou“) diatoniku oprošt?nou od veškerých mimotonálních harmonických funkcí a alterací – v partitu?e se nenachází jediná posuvka – ale s možností pracovat se starými „církevními“ stupnicemi (mody). Naproti tomu jsem se však nevyhýbal zvukomalebným efekt?m v podob? diatonických cluster? apod. Trochu jsem také upravil „role“ jednotlivých hlas? a postav. Ježíš není ztvárn?n tradi?ním basem, ale tenorem – m? samotného p?ekvapila emotivní p?sobivost této volby – role evangelisty je p?ebírána st?ídav? více hlasy a citov? vypjatou plochu „Ženo, to je tv?j syn“ jsem rozepsal do vícehlasu. Volba tenoru pro roli Ježíše však byla p?vodn? ?ist? pragmatická – byla zamýšlena pro P. Stanislava P?ibyla, který disponuje tenorem, nakonec se jí však ujal Mikoláš Troup. Nemožnost využití instrumentální složky m? pak vedla k myšlence uplatn?ní vokalíz (zp?v na neutrální slabiku ?i brumendo) pro podkres vypjatých moment?. 
Radek Rejšek
 
 
Radek Rejšek se narodil roku 1959 v Praze. Vystudoval Pražskou konzervato? v oborech kompozice (u Jind?icha Felda a Old?icha Semeráka) a hra na trubku (u Václava Junka a Josefa Svejkovského). Ve studiu kompozice pak pokra?oval na pražské AMU (u Ji?ího Dvo?á?ka) a na brn?nské JAMU (u Zde?ka Zouhara), kde v roce 1990 svá studia ukon?il. Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplat?uje i na p?d? ?eského rozhlasu, kde je od roku 1988 zam?stnán jako hudební režisér a od roku 1992 též jako hudební redaktor na stanici ?eský rozhlas 3 Vltava. Zde realizuje programové projekty „Historické varhany“ a „Zvony“ a krom? toho má v redak?ní pé?i též obory soudobá a elektroakustická hudba. Od roku 1995 do roku 2001 byl pedagogicky ?inný na pražské konzervato?i, kde vyu?oval hudebn? teoretické p?edm?ty a od roku 2000 vyu?uje hudební p?edm?ty na Soukromé vyšší odborné škole filmové a Filmové akademii Miroslava Ond?í?ka v Písku. Od roku 2005 je pedagogicky ?inný na Konzervato?i v ?eských Bud?jovicích, kde vyu?uje kompozici a hudebn? teoretické p?edm?ty. Byl místop?edsedou Spole?nosti pro elektroakustickou hudbu. V letech 1987 až 1993 aktivn? spolupracoval s M?stským divadlem v Most? v oblasti scénické hudby. P?sobil jako sbormistr p?veckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980 až 1995) a dív?ího p?veckého sboru Collegium cantantium (1991 až 1997). Svojí iniciativou p?isp?l k restaurování zvonohry pražské Lorety, kde od roku 1989 p?sobí jako carillonér (od roku 1994 jako carillonér titulární). V roce 1997 byl p?i setkání evropských carillonér? v Barcelon? p?ijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, jejíchž akcí se pravideln? ú?astní již od roku 1995 a i prost?ednictvím této organizace se snaží u nás netradi?ní carillonérské um?ní uvést do pov?domí širší ve?ejnosti. Roku 1995 byl jmenován ?lenem Komise pro restaurování hudebních nástroj? p?i Ministerstvu kultury ?R, kde zastupoval obory organologie a kampanologie. Po rozpušt?ní této komise byl následn? jmenován do Komise pro prohlašování kulturních památek, kde je ?inný dosud. V roce 2010 byl jmenován diecézním kampanologem Biskupství litom??ického, kde je od roku 2013 též organologem.
 
Alfred Strej?ek, herec, moderátor, hudebník, scénárista a pedagog, je absolventem JAMU v Brn? a prošel ?adou pražských i mimopražských divadel (Divadlo O. Stibora v Olomouci, Divadlo J. Wolkra, Divadlo Maringotka, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo Brno, Divadlo Za branou, Divadlo Viola, Lyra Pragensis). Jeho doménou je vedle herectví p?ednes literárních a básnických text?. Je n?kolikanásobným laureátem sout?ží profesionálních um?lc? a držitelem nejvyššího ocen?ní tohoto oboru – K?iš?álové r?že. Jeho hlas se vepsal do pov?domí televizních divák? i rozhlasových poslucha??. Vytvo?il ?adu významných rolí ve filmu, v televizi i v rozhlase (T?i zlaté vlasy d?da Všev?da, Podivná p?átelství herce Jesenia, Smrt a blažená paní, Lásky hra osudná, Josefina, Kartouza Parmská, Quo vadis aj.). Je vyhledávaným interpretem melodramatických d?l a spolupracoval na nich s našimi nejvýznamn?jšími orchestry, soubory i dirigenty (?eská filharmonie, FOK, SO?R, Janá?kovo kvarteto, Kvarteto Martin?, Graffovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Ji?í B?lohlávek, Jaroslav Kr?ek, Josef Kr?ek, Jan Ku?era, David Švec, Vladimír Válek). Spole?n? se Št?pánem Rakem byl ocen?n UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, který oba um?lci p?edstavili ve 34 zemích ?ty? kontinent? na více než 700 vystoupeních. Alfred Strej?ek p?sobil také ?adu let na pražské konzervato?i jako profesor um?leckého p?ednesu. Byl externím pedagogem rétoriky a komunika?ních dovedností na Palackého univerzit? v Olomouci. Po zdravotní odmlce Alfred Strej?ek plánuje op?t navázat na svou um?leckou ?innost v roce 2020.
 
Smíšený sbor Pražští p?vci byl založen v únoru 1992 sbormistrem Stanislavem Mistrem. Tvo?í jej v základní sestav? 16 ?len?, ale vystupuje též v obsazení 4 až 60 zp?vák?. Specifikou sboru je intenzivní hlasová p?íprava, která ve svém výsledku umož?uje zna?n? rozší?it dynamické i výrazové možnosti komorního sboru. Sbor se v?nuje p?edevším moderní vážné hudb?, p?ipravuje premiéry a rozhlasové nahrávky soudobých skladatel?, získal osm prvenství v mezinárodních sout?žích p?veckých sbor?. Pražští p?vci hostovali v n?kolika zemích Evropy nebo v USA, ú?astní se významných mezinárodních festival? (Pražský podzim, Bergische Biennale für Neue Musik, Svatováclavské slavnosti). Mají na svém kont? n?kolik CD, z nichž nejvýznamn?jší je 3CD komplet Dvo?ákových sbor? a duet labelu Brilliant Classics. V poslední dob? též spolupracuje s Pražským filmovým orchestrem na projektech filmové hudby.
 
Pavel Šmolík pochází z Plzn?. Studoval na Konzervato?i v ?eských Bud?jovicích obor chrámová hudba (varhany u Mgr. Jitky Chaloupkové) a dále na AMU v Praze obor dirigování. V letech 2013 až 2017 pracoval jako regenschori a dómský varhaník v plze?ské katedrále sv. Bartolom?je a byl sou?asn? vedoucím souboru Schola Cantorum Pilsensis. Nyní p?sobí jako ?editel k?ru baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Ho?e v P?íbrami (2001 až 2013 a od 2017 do sou?asnosti). Krom? soustavné ?innosti liturgického a koncertního varhaníka zde vede Svatohorský chrámový sbor a organizuje hudebn? kulturní d?ní na tomto poutním míst?. V letech 2003 až 2015 stál v ?ele amatérského orchestru P?íbramská filharmonie, od roku 2003 vede rovn?ž p?íbramský Vep?ek?v smíšený sbor a vyu?uje hru na varhany na zdejší ZUŠ Antonína Dvo?áka. Od roku 2002 p?sobí na Konzervato?i v ?eských Bud?jovicích, kde se v?nuje zejména výuce varhanní i klavírní improvizace, gregoriánského chorálu a dirigování. P?íležitostn? též koncertuje, zam??uje se zejména na improvizaci. Z jeho koncertních projekt? jmenujme nap?. koncertní cyklus „10x varhany pokaždé jinak“ (P?íbram, v letech 2012 až 2013). Po?ídil nahrávky pro ?eský rozhlas, v rozhlase spolupracoval i jako spolutv?rce po?ad? o duchovní hudb? (nap?. Tradice zpívaných pašijí a jejich zhudebn?ní v ?eském jazyce). Pavel Šmolík se též p?íležitostn? v?nuje kompozici, zejména liturgické hudby.

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net