VARHANY BRNĚNSKÉ LORETY
Jaroslav Tůma
KM2018 [85950174000117] vyšlo v prosinci 2018
Nástroj od Antonína Richtra z roku 1726 zrekonstruovala varhanářská dílna Kánský a Brachtl v roce 2018.
Georg Muffat (1653–1704)
1 Toccata septima (Apparatus musico-organisticus, 1690) 12:15
Johann Sebastian Bach (1685–1750)
2 Fantasie über ein Rondo c-Moll, BWV 918 6:35
Fantasie und Fuge a-Moll, BWV 904
3 Fantasie 6:24
4 Fuge 6:15
Gottlieb Muffat (1690–1770)
5 Ciacona in h 7:24
6 Fuga a 4 in G 2:44
Georg Christoph Wagenseil (1715–1777)
7 Das Glockengeläut zu Rom dem Vatican in c 6:13
Josef Antonín Štěpán (1726–1797)
8 Allegro in G 2:38
9 Preludium in Es 1:43
Sonáta Es dur
10 I. Allegro moderato 6:22
11 II. Andante non molto 4:50
12 III. Menuet 3:49
13 IV. Allegro 2:57
celkový čas – 67:27
BRNĚNSKÁ LORETA
Kostel Panny Marie Loretánské, tzv. loreta, stojí vedle farního kostela sv. Janů při minoritském klášteře na Minoritské ulici v Brně. Oba kostely spolu s klášterem, založeným po roce 1230, tvoří dnes architektonický barokní komplex, velmi památkově cenný a chráněný, jehož vrcholná barokizace byla završena stavbou klášterní knihovny v roce 1737. Konvent menších bratří minoritů je nejstarším a nejdéle fungujícím klášterem na území města Brna.
O vybudování zdejší loretánské svatyně začal usilovat P. Barnabáš Freisler, OFMConv. (1671–1732), jeden z nejzasloužilejších a nejvýznamnějších brněnských minoritů v celých dějinách konventu, který se po příchodu do Brna v roce 1711 stal varhaníkem a sakristánem a pak kvardiánem. V roce 1713 byla pod jeho vedením zahájena rozsáhlá a postupná přestavba kláštera a konventního kostela (1722–1733) i s novostavbou loretánského kostela (1716–1726). Roku 1716 dal postavit kopii loretánské kaple (svaté chýše) podle vzoru ze známého italského mariánského poutního místa Loreto. Kopii této kaple zbudoval brněnský zednický mistr a architekt Mořic Grimm (1669–1757) severně od tehdejšího kostela na volném prostoru původního hřbitova, který dále v letech 1717–1719 kolem loretánské kaple postavil ambity a dvě menší kaple – sv. Jana Evangelisty a sv. Josefa. Svěcení loretánské kaple bylo 29. 4. 1719 a na druhý den byla v kapli instalována barokní kopie původní milostné černé loretánské Madony, kterou v roce 1718 P. Barnabáš Freisler získal a dovezl z Itálie. Pokračování další výstavby podnítil roku 1721 finanční odkaz barona Michaela z Wertemy. V roce 1723 bylo zvýšeno zdivo ambitů, loretánská chýše byla zcela zaklenuta a zastřešena a bylo postaveno 28 svatých schodů dle projektu Mořice Grimma. V letech 1725–26 kupoli nového loretánského kostela nad svatou chýší a strop nad svatými schody vymaloval František Řehoř Ignác Eckstein (1689–1741). Roku 1726 byla tak dokončena základní vnitřní i vnější výzdoba loretánského kostela a to včetně nových varhan od Antonína Richtra (1688–1765). Vysvěcení dokončeného loretánského chrámu vykonal 19. 5. 1726 olomoucký biskup hrabě a kardinál Wolfgang Hanibal Schrattenbach (1660–1738). Následné posvěcení svatých schodů proběhlo 26. 11. 1727. Loreta byla tak postupně vybavena množstvím vrcholně barokní umělecké výzdoby (oltáře, sochy, obrazy, fresky, štuky, kamenická a řezbářská výzdoba, dveře, mříže, lavice aj.) celé řady tehdejších význačných umělců – sochařů, malířů, řezbářů a štukatérů (Jan Jiří Schauberger, Jan Schertz, Josef Havelka, Josef Korompay, Jan Jiří Etgens, Michal Ignác Gunst, Michal Fontana).
Brněnská loreta se stala živým poutním místem i s vlastním hudebním provozem. Zcela ji nezničily ani reformy císaře Josefa II., ani další období národnostního či náboženského útlaku ve 20. století. Během tří staletí byla minority vždy udržována a spravována, stala se ohniskem mariánské úcty ke cti loretánské černé Madony i místem mimořádné zbožnosti a rozjímání o odsouzení a umučení Pána Ježíše a prostorem našeho lidského pokaní a kajícnosti.
Brněnský loretánský kostel se svatou chýší a svatými schody je dodnes jednou z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejcennějších barokních památek na celé jižní Moravě a současně jedinou stavbou svého druhu v Brně. V rámci příprav na 300. výročí dokončení a posvěcení lorety (v roce 2026) se zde postupně provádí řada stavebních a restaurátorských prací, do nichž mj. také patří obnova kůru a sochařské výzdoby průčelí chrámu (2016) a restaurování varhan (2017) a pořízení jejich nahrávky na CD (2018).
NOVÉ VARHANY JEZUITSKÉHO KOSTELA V BRNĚ