Jaroslav Tůma: klavichord od J. Ch. G. Schiedmayera (1789) ze sbírky žateckého regionálního muzea restauroval František Vyhnálek (Hovorčovice, 1996)

Koncerty g moll - h moll - f moll - G dur

„Však víte, že Benda je mi z luteránských skladatelů nejmilejší,“ píše z Mannheimu W.A.Mozart svému otci…
Benda byl typickým dítětem své doby - kultivovaný intelektuálním luteránským prostředím a hluboce zasažený nejdříve francouzským osvícenstvím a poté především uměleckou revoltou Sturm und Drang. Jeho hudební řeč vykrystalizovala do své vrcholné podoby v sedmdesátých letech osmnáctého století, kdy také napsal většinu svých nejdůležitějších děl včetně cembalových koncertů.

Sibilla provençale (traditional)
Mariam Matrem Virginem (ze sborníku Llibre Vermell de Montserrat)
Víra (Hildegarda z Bingenu: Ave generosa)
Zrození naděje (Hana Blochová, Petr Vyoral)
Láska (Hildegarda z Bingenu: Caritas abundat)
Universum (Kvinterna)

Alessandro Piccinini (1566 - 1638)
Intavolatura di liuto et di chitarrone, Libro primo, Bologna 1623
Giovanni Girolamo Kapsperger (1580 - 1651)
Libro primo d'intavolatura di chitarone, Roma 1611
Libro quarto d'intavolatura di chitarone, Roma 1640
Bellerofonte Castaldi (1580 - 1649)
Capricci a due stromenti cioe tiorba e tiorbino e per sonar solo varie sorti di balli e fantasticarie, Modena 1622
Girolamo Frescobaldi (1583 - 1643)
Toccate e Partite d'Intavolatura di cimbalo et organo, Libro primo, Roma1615

Litanie lauretanae - Regina coeli a 8 - Vesperae minus solenne - Fuga F dur - Quare Domine irasceris - Fuga a moll - Regina coeli - Toccata C dur - Quem lapidaverunt - Laudetur Jesus Christus

Černohorský žil dlouho v povědomí především jako varhanní skladatel, až jej hudební dějepisectví nakonec povýšilo na českého Bacha… Jen náročnou, takřka detektivní prací se podařilo rekonstruovat základní okamžiky jeho života a rozluštit alespoň zčásti otázku, která dodnes nepozbývá na dráždivosti – kdo byl Bohuslav Matěj Černohorský?