Alžbětinský dvůr v Londýně, Francouzský královský dvůr v Paříži, Německé šlechtické kapely, Italská dvorská hudba, Hudba španělského zlatého věku, Renesanční hudba v Čechách

ROŽMBERSKÁ KAPELA, řídí Mario Mesany
Eva Kaniaková, Šárka Langerová-Hůlová, Zbyňka Šolcová, Mario Mesany, Pavel Polášek, Libor Žídek
a hosté: Věra Mikulášková, František Pok, Michal Verner

Kvinterna: Hana Blochová: zpěv, gotická harfa, varhanní portativ; Petr Vyoral: fiduly, kvinterna, středověká loutna; Pavel Polášek: šalmaj, kornamusa, kamzičí rohy, zobcové flétny, měchuřinová píšťala, cimbálek, zpěv; Lubomír Holzer: perkuse;
hosté: Michael Pospíšil: zpěv, Jiří Hodina: zpěv, Jiřina Musilová: niněra, Vitezslav Janda: tamburína

Dvě kompletní nahrávky - na dvou různých nástrojích - ve dvou odlišných provedeních. CD s klavichordovou verzí jinak dobře známých Goldbergovek je světovou premiérou.
CD1: klavichordy - CD2: cembalo

Co jsou to vlastně ta „Bachanalistika“? Ne, nebojte, nejde o dotěrnou podbízivost velkému Johannu Sebastianovi (i když i on jistě rád hodně jedl!), nejde ani o muzikologickou expertýzu jeho díla nebo hygienikův rozbor pitnosti vody z potoka (der Bach = německy potok). Své jméno vzaly bujné opulentní radovánky od Bakcha, „patrona žraní a chlastání“ - ano, to když víno teče potokem! Jistou etymologickou asociaci skýtá i jiné německé slovo, totiž der Bauch = břich, příbuzný našeho bachoru krav. Bacchanti, a jim příbuzní vaganti byli pak ti - většinou študenti - kdo se toulali od university k universitě, od města k městu, od hospody k hospodě, žebrali, sváděli, rádi se najedli a napili. Od středověku je potulný živel žáků a študentů příbuzný našim dnešním bezdomovcům. Ale...

Ivana Bilej Brouková: soprán, Markéta Cukrová: mezzosoprán, Hipocondria Ensemble, um. vedoucí Jan Hádek

Na svatovítském kůru zněla italská hudba pravidelně, což nebylo nic výjimečného, protože Itálie udávala tón prakticky po celé 18. století a italská hudba, či alespoň skladby v italském střihu, tvoří součást téměř všech českých hudebních archivů této doby. Pozoruhodné je však množství a zejména výběr skladeb, které se u sv. Víta dochovaly...

Alessandro Piccinini (1566 - 1638)
Intavolatura di liuto et di chitarrone, Libro primo, Bologna 1623
Giovanni Girolamo Kapsperger (1580 - 1651)
Libro primo d'intavolatura di chitarone, Roma 1611
Libro quarto d'intavolatura di chitarone, Roma 1640
Bellerofonte Castaldi (1580 - 1649)
Capricci a due stromenti cioe tiorba e tiorbino e per sonar solo varie sorti di balli e fantasticarie, Modena 1622
Girolamo Frescobaldi (1583 - 1643)
Toccate e Partite d'Intavolatura di cimbalo et organo, Libro primo, Roma1615