RAVA ON THE DANCE FLOOR / ECM 2293                                     recenze   player
ENRICO RAVA & PARCO DELLA MUSICA JAZZ LAB
LIVE AT THE ROME AUDITORIUM

This live album breaks with Enrico Rava’s own traditions. In his ECM albums, all the way back to 1974’s “The Pilgrim And The Stars”, Rava has set his own compositions in the foreground. Not this time. Nor does he pay tribute to aspects of jazz history. Instead, on “Rava on the Dance Floor” the great Italian trumpeter (b. 1939) enthusiastically turns his attention to the musical universe of the late Michael Jackson. And in this unexpected context, drawing also upon the energy of the Parco della Musica Jazz Lab band, he delivers impassioned and extroverted trumpet playing.

Rava acknowledges that he had paid scant attention to Michael Jackson during the singer’s earthly existence, and it wasn’t until June 2009 and the days after Jackson’s death that Enrico, curiosity piqued by the intensity of the media coverage, began to listen to his music in earnest, finding himself more and more attracted by its range of possibilities. “What finally convinced me,” he says, “was the contagious riff of ‘Smooth Criminal’. The fact is that, from a certain moment on, Michael Jackson simply invaded my life. My wife and I bought all the Jackson discs and videos we could find. And my long and dull road trips were transformed into enthusiastic listening sessions. It became clear to me that for years I had ignored one of the great protagonists of 20th century music and dance. A total artist, a perfectionist, a genius. I was especially knocked out by the film ‘This is it’, which documents the rehearsals for that extraordinary show. How amazing to see that 50-year old Peter Pan, so fragile and vulnerable, transformed into a benevolent but absolute authority on stage, in control of every small detail, correcting a spotlight, the emphasis of a bass note, a dancer’s step, or the length of a musical pause.”

Challenging conventional pop wisdom, Rava considers the later Jackson albums to be the better ones, with “History” and “Invincible” as particular favourites. He praises the call-and-response of “Stranger In Moscow” and the melody of “Speechless”, considers “Little Susie” a masterpiece, and endorses also Jackson’s affection for the Charlie Chaplin tune “Smile.”

“I felt the necessity to delve deeper into Jackson’s music by adding something of myself to it. In Mauro Ottolini I found the ideal partner for the arrangements. The band could only be the PMJL. And the place the Auditorium Parco della Musica di Roma, where everything got its start.” (It was after a concert at the Auditorium that Rava had first learned of Jackson’s death).

The PMJL Parco della Musica Jazz Lab is an ensemble produced by the Foundation Musica per Roma with a focus on young jazz talents. Its projects to date have all been directed by Enrico Rava, and the line-up on “Rava On The Dance Floor” includes pianist Giovanni Guidi from Enrico’s regular quintet (as heard on the recent “Tribe” album).

Arranger Mauro Ottolini has released a number of albums as a leader, and has played with international musicians including Carla Bley, Bill Frisell and Maria Schneider.

“Rava On The Dance Floor” was recorded live at the Auditorium Parco della Musica di Roma on 20th May and 30th November 2011 by Roberto Lioli, Massimiliano Cervini, Luca Padovano and mixed at Udine’s Artesuono studio.

www.enricorava.com

RECENZE

Italský trumpetista a podílník pes­trosti světové scény moderního a avantgardního jazzu Enrico Rava (1939) patří k jazzmanům, jimž je melodie zásadní pro vlastní výraz. Rád to čas od času připomíná svý­mi alby, ať už se v nich zračí obdiv k melodiím z oper Pucciniho, Per­golesiho či Bizeta, k šansonům nebo k písním, které vládly v historických časech jazzu. Tato alba jsou takový­mi zákusky už v tak bohaté hostině jeho vlastních projektů, v nichž ved­le přínosu sólistického hraje důleži­tou úlohu i jeho tvorba skladatelská. Tentokrát se Rava vnořil do nahrávek Michaela Jacksona (1958–2009). Rava přiznává, že až do jeho smrti se s jeho hudbou zcela míjel a začal se v ní orientovat na cestách autem až poté. Tvrdí, že nakonec se chytil na nakažlivý riff z vlastní Jacksono­vy skladby Smooth Criminal, který také uslyšíte na aktuálním albu Rava na tanečním parketu. Silně jej zauja­la rytmická stránka věci v dokonalé souhře s tanečním a mimickým pro­jevem. A tak dva roky po Jacksono­vě úmrtí začal nahrávat výběr z je­ho alb Thriller (1982), Bad (1987), Invincible (2001) a 2CD kompilace HIStory – Past, Present and Future (1995). Vybral si k tomu jedenácti­členný big band Parco della Musi­ca Jazz Lab, což je těleso římské hudební nadace zaměřené na mla­dé jazzové muzikanty a pojmenova­né po svém působišti. Big band vede aranžér a trombonista Mauro Ottoli­ni, jenž je za Atlantikem znám ze své­ho působení s kapelami Billa Frisella, Carly Bleyové či Marii Schneiderové. Pianistou orchestru je Giovanni Gui­di, který je členem současného Ra­vova kvinteta hrajícího na albu Tribe (2011, ECM).
Enrico Rava sestavil repertoár z Jacksonových songů s výjimkou slavného evergreenu Smile, který Charlie Chaplin složil do filmu Mo­derní doba (1954) – tehdy jej zpíval pianista Nat King Cole a Jackson si tuto píseň oblíbil natolik, že zní v zá­věru desky HIStory – Past, Present and Future, Book I. Druhou autor­skou výjimkou je Jacksonův zásek v moderní populární hudbě, jež se zove Thriller – autorem titulní sklad­by je anglický písňový skladatel, hu­debník, producent Rodney Lynn Temperton (1947), který má zásluhu právě na Jacksonových hitech Rock With You a Thriller. „Jacksonovské“ CD otvírá skladba Speechless, kte­rá ukazuje lyričtější podobu Ravo­vy hry, k čemuž přispívá významně Guidiho klavír a komorní aranžmá s altsaxofonovým sólem Daniela Tit­tarelliho. Obdobně je zabarveno Cha­plinovo Smile. Tyto popověji znějící skladby jsou vůči celkovému dojmu z alba trochu matoucí, což lze vzhle­dem k základní matérii očekávat. Většina skladeb a Ottoliniho aranž­má však mění Jacksonovu hudbu v zajímavý orchestrální jazz, plný muzikantských perel a dravosti od­povídající tanečnímu duchu původ­ní hudby. Přesvědčí o tom hned ná­sledující They Don’t Care About Us v rytmu reggae a se zasněnou atmo­sférou – aby se však posluchač ne­cítil ukolébán, zvuk se rozbouří free­jazzovou pasáží v závěru za přispění saxofonů v extázi a se zahuštěným zvukem orchestru. Vše ukončí Ra­vova závěrečná fanfára a baskyta­rový riff. Thriller ovládá baskytarový spodek, nad nímž se sólově vyřá­dí Rava, také perkuse ovládané Er­nestem Lopezem Maturellem. Konec skladby je ryzí aleatorika. Nejen díky elektrické kytaře Marcella Gianniniho zní ostře rockově Privacy, ale také I Just Can’t Stop Loving You. Do po­kladnice instrumentálek pro zamilo­vané, či prostě jen posmutnělé, lze zařadit Little Susie. Klasickou jazz-rockovou pochoutkou pro uši i duši je Blood On the Dance Floor, včetně typického zvuku orchestru a témb­ru kláves Franze Bazzaniho. V závě­rečném History však Rava i Ottolini záměrně zvýraznili rytmickou strán­ku tohoto původně Jacksonova sin­glu a vyjma krátkých vstupů klavíru, trubky a trombónu ponechali v celé skladbě melodický motiv zaznívat jen v riffech dechové sekce. Enrico Rava a Mauro Ottolini postavili Michaelu Jacksonovi mimořádný jazzový po­mník.

Vladimír Kouřil pro Magazín UNI 3/2013