Songs of Debussy and Mozart                                                                RECENZE
Juliane Banse - soprán, András Schiff - klavír

Jednou z cest, jak upoutat pozornost v sílící konkurenci velkých i menších nahrávacích firem a stále dokonalejších interpretačních výkonů, je vynalézavá dramaturgie a neotřelá volba nahrávaného repertoáru. Možností je přitom dost. Z perspektivy začínajícího 21. století se hudební dědictví předešlých epoch jeví jako pestré panorama děl a stylů, z něhož je možné vybírat a čerpat téměř bez omezení. Předpokladem zdárného výsledku je ovšem jak hudebně historická poučenost, tak také vytříbený vkus. Zdá se, že mladá sopranistka Juliane Banse vlastní obojí, a to ve více než hojné míře. Na svém profilovém CD zkombinovala - pro mnohé posluchače dozajista překvapivě - písně Claude Debussyho a Wolfganga Amadea Mozarta. Z Debussyho bohatého a exkluzivního písňového odkazu volí čísla, která adekvátně odpovídají jejímu hlasovému typu a rozsahu a zároveň vykazují hlubší náladové spříznění. V centru stojí dva cykly na slova Paula Verlaina: první sešit Galantních slavností (FÇtes Galantes I., 1881-1891) a Zapomenuté ariety (Ariettes oubliées, 1885-1886) doplněné o pět raných písní na texty Paula Bourgeta, Paula Verlaina, Théodora Faulina de Banville a Stéphana Mallarmé. V sousedství těchto písní a miniaturních dramatických scén, jejichž texty evokují vesměs atmosféru rokoka a oživují postavy commedia dell'arte, působí o sto let starší hudba Mozartova jako naprosto přesně vybraný a stylově vzácně spřízněný doplněk. Kromě obou písní na francouzské texty Dans un bois solitaire KV 308 a Oiseaux, si tous les ans KV 307 jsou zde mimo jiné zařazeny známé Warnung KV 433, Der Zauberer KV 472, Das Veilchen KV 476 a Sehnsucht nach dem Frühlinge (Komm lieber Mai., KV 596). Závěrečná Mozartova Abendempfindung KV 523 pak poukazuje textem i večerní náladou k písni Beau soir (ca 1878) zařazené na úvod dramaturgicky pečlivě prokomponovaného disku i k proslulému Clair de lune, který je zde zastoupen v obou Debussyho zhudebněních.
Interpretka, která disponuje sytě zabarveným a ohebným sopránem značného rozsahu a vzácné vyrovnanosti v jednotlivých rejstřících, tlumočí zvolený repertoár s technickou suverenitou a se smyslem pro hudební výstavbu i obsahové detaily textu. András Schiff u klavíru je pro ni přitom podle očekávání více než rovnocenným partnerem. Doprovodný booklet je tentokrát vybaven až příliš skromně. Zájemce v něm nenajde žádnou bližší informaci o interpretech, ale ani texty písní, které jsou k dispozici pouze na internetových stránkách vydavatelství.

Jarmila Gabrielová pro časopis Harmonie 2003/9