I. kvarteto pro 2 housle, violu a violoncello (1923)
"Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty"
II. kvarteto pro 2 housle, violu a violoncello (1928)
"Listy důvěrné"
Doležalovo kvarteto
Jiří Fišer: housle
Vladimír Kučera: housle
Karel Doležal: viola
Petr Hejný: violoncello
"Měl jsem na mysli ubohou ženu, trápenou, bitou, ubitou, jak o ní ruský spisovatel Tolstoj psal v díle Kreutzerova sonáta."
"Dnes jsem napsal v tónech tu mou nejsladší touhu. Biji se s ní. Ona vítězí. Ty rodíš. Jaký úděl měl by v životě ten synek? Jaký úděl Ty? Tak, jak Jsi Ty, padat se slzami do smíchu: tak to zní."
"Píši třetí z °Milostných dopisů°. Aby byl hodně veselý a pak aby rozplynul se ve vidinu, která by se podobala Tvému obrazu, průsvitnému jako v mlze."
"Bude to krásná, zvláštní, bujná, oduševnělá, mimo vši obvyklost skladba."
"Láska veliká - skladba slabá. A já bych rád: láska velká - skladba slavná. A u mne je láska velká, stálá - pole široké a slunce nad ním, jak by ve dne v noci. Tu by mohla vzniknout i tónová úroda bohatá."
"Já mám jen neskonalou radost nad tím složením, na °naše příběhy° kvartetem. Bál jsem se, jdu-li tou prací výš. A šel jsem výše. Což možno nehýřit radostí tehdy, když se zdálo mi, že země pode mnou se třese, že slunce se zakolébalo, že vše kolem se zmateně točilo?"