Jiří Stivín - flétna, altová flétna, basová flétna, soprán saxofon, alt saxofon, tenor saxofon, baryton saxofon, klarinet, roura, koncovka Gabriel Jonáš - klavír Jiří Stivín jr. - bicí, vibrafon Pražské vokální kvarteto: Milada Čejková - soprán
Agáta Čakrtová - alt
Richard Sporka - tenor
Michael Pospíšil - bas Talichovo kvarteto: Petr Messieur - 1. housle
Jan Kvapil - 2. housle
Jan Talich - viola
Evžen Rattay - violoncello
Jiří Stivín, tento mistr improvizace a kompozice, alchymista na pomezí skladby a zvukové lázně, koláže a pevného tvaru, je tu s novým cyklem skladeb s názvem ALCHYMIE HUDBY. Ano, Stivín je vynikajícím alchymistou a právem pochází z rudolfinské Prahy, z Prahy posedlé magickým hledáním a tušením univerza. Hudba je jedním z nejmocnějších prostředků a jednou z nejlepších iluzí o tomto univerzu. Je to - jak napsal kdysi Asafjev, když se ještě jmenoval Glěbov a jak znovu připomněl Vladimír Karbusický - umění, jež poslouchají mnozí a slyší jen někteří nebo dokonce málokteří ... Věřím, že tento nový Stivínův cyklus budou posluchat mnozí. K těm, kteří chtějí zaslechnout v jeho hudbě ještě něco víc než dokonalost improvizací, variační vynalézavost a umění utvořit z minima tónu nebo témbru velkou gradační plochu, k těm nechť míří těchto několik postřehů, paralipomen a výzev:
... Všímejte si přechodů mezi pevnými tvary manýristických madrigalů a jejich pozadím. Zaslechnete v nich nečekanou krásu valérů, pozvolného i prudkého přibližování se ke světu villanelly a madrigalu.
... Obdivujte pozadí, jakým Stivín opatřuje tyto pevné tvary manýristických hitů. Ano, to lze říci, neboť právě v těchto melodiích krystalizuje představa toho, co dodnes v evropské hudbě považujeme za vyváženou, symetrickou a dokonalou melodii v sepětí s rytmickým stálým impulzem vesměs tanečního původu.
... Nenechte si ujít i to, jak Stivín kalkuluje v řadě případů s předkomponovanou situací, a také, jak jindy, naopak jakoby okouzlen prvním poslechem melodie z oné zázračné doby, v níž vrcholí umění takových internacionálů jako třeba Lasso v Mnichově, Handl Gallup v Praze nebo kdy uzrává, kromě jiných, mladý Monteverdi, jak tedy Stivín okouzlen touto melodií jakoby prima vista vytváří strhující plochu a ta přímo před námi tuhne ve tvar.
... Pozorujte ono umění vstoupit do villanelly nebo do madrigalu, ale i opustit je střihem, aniž máme pocit přerušení.
Summa summarum: Stivínova alchymie jde dvěma zdánlivě protichůdnými směry - pluralitou materiálu míří k dnešku, úzká vrstva hudby se však hlásí jakoby k nostalgii avantgardy 60. a 70. let. Celek je obdivuhodně skloubený. Nevíme jak a čím - neuvěřitelné se stalo skutkem. Nebo jinak: Credo, quia absurdum est - což by se mělo přeložit a vyložit takto: mohu tomu jen věřit, protože pochopit to neumím ..., zkrátka a dobře - lehkost, plynulost a soudržnost této hudby je při vší závažnosti a různorodosti podnětů neuvěřitelná.
Devíza: Vivat Georgius Stivinus, optimus alchemistus Regni Bohemiae, verus novus Arcimbaldus musicae nostrae ...
