VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

MIŠPACHA
židovské sváte?ní písn?

  

F10123   [8595017412325]   vyšlo 4/2004

Židovské sváte?ní písn? - Mišpacha III 43:10
1.
Vesamachta 2:49
2.
Uvau haovdim 2:01
3.
Jisrael Jisrael 2:19
4.
Ma ništana 2:36
5.
Al taster panecha 4:14
6.
El nora alila 2:26
7.
Sisu vesimchu beSimchat Tora 1:45
8.
Simchu na 2:58
9.
Mipi El 3:01
10.
Chanuke 1:43
11.
Jemej haChanuka 1:26
12.
Erec chita 1:56
13.
Ašira laŠem 3:32
14.
Pitchu li 1:41
15.
Šira chadaša 1:38
16.
Zajt še, Jidn 1:48
17.
Šošanat Jaakov 2:08
18.
Jom tov lanu 1:20
19.
Umordechaj jaca 1:40

MIŠPACHA, um?lecká vedoucí: Helena-Ester Divecká
Tereza Bou?ková, Helena-Ester Divecká, Ester Jerochim, Chana Jerochim, Chaja Jerochim, Sára Miletin, Zlata Palkovi?ová, Anna Sterecová, Iva Steinová, Ka?ka Steinová, Hana Skoumalová, Zdena Skoumalová, Helena Kovanicová, Irena Tausingerová, Lenka Termerová, Lukáš Pellar, Jakub Roth, Petr Vacek, Martin Vyhnálek

hosté:
rabi Jehuda Jesarim: zp?v; Tereza Rejšková: housle; Michal Kostiuk: klarinet, basklarinet, soprán saxofon; Jens Krüger: akordeon; Vít?zslav Janda: basa, perkuse

Tak jako t?lo pot?ebuje stravu, duše pot?ebuje radost. Jednou z cest do komnaty radosti jsou i židovské svátky. Proto si od plic zazpívejme sváte?ní Vesamachta. Židovský cyklus svátk? za?íná tradi?n? na ja?e svátkem Pesach, který je p?ipomínkou východu z Egypta. Prorok Jeremiáš nás v textu písn? Uvau haovdim ujiš?uje, že tak jako jsme byli zachrán?ni z Egypta, budeme jednou vysvobozeni i ze sou?asného vyhnanství. K pesachu pat?í tradi?ní sederová ve?e?e, b?hem níž zpíváme žalmy. D?kujeme jimi Bohu za zázraky, které pro nás vykonal. Nebo? On je pravým zachráncem v ?ase našeho trápení. O tom je Jisrael Jisrael. Také píse? Ma ništana nás zve k sederovému stolu a k vypráv?ní o východu z egyptského otroctví. Tento ve?er se mají d?ti dozv?d?t odpov?di na otázku, ?ím se tato noc liší od všech ostatních. P?ed vysokými svátky zpytujeme své sv?domí a skládáme ú?ty za své ?iny. Omlouváme se za své chyby a doufáme, že B?h od nás ani v tomto ?ase neodvrátí svou tvá? - Al taster panecha. Jom kipur je dnem smí?ení a p?ísným p?stem. Trávíme ho v synagogách pono?eni do modliteb, ve kterých Boha prosíme, aby nám odpustil naše h?íchy. Podle tradice se t?sn? p?ed koncem tohoto výjime?ného svátku zavírají nebeské brány a nám se naskýtá poslední p?íležitost vylít si své srdce. Píse? El nora alila je v sefardských komunitách záv?re?ným vyvrcholením jomkipurové liturgie. M?síc tišri je na svátky velmi bohatý. Po Dni soudu o Roš hašana a p?stu na Jom kipur nás ?eká osm dní Sukot a Simchat Tora – den, kdy do?ítáme svitek Tóry. Sukot a Simchat Tora jsou ?asem výjime?né radosti, jak se zpívá i v Sisu vesimchu beSimchat Tora. Text Simchu na vybízí všechny bez rozdílu k oslav? do?tení Tóry. Radost dokáže p?ekonávat všemožné hranice, a tak si v synagoze zatan?í d?ti i straci, u?enci i ti, co se radši moc neu?í.. Mipi El je sou?ástí sefardské liturgie na Simchat Tora. Sólista zpívá p?edepsaný text a ostatní mu sborov? odpovídají refrénem. Každá sloka je rafinovanou oslavou Boha, Tóry, Mošeho a izraelského lidu. Svátek Chanuka je zt?lesn?ním filozofického st?etu dvou velkých duchovních sv?t? - helenismu a judaismu. Chanuka je oslavou vít?zství makabejských povstalc? nad ?eckými tyrany, oslavou vít?zství malého odhodlaného národa nad sv?tovou velmocí. Když Makabejci osvobodili jeruzalémský chrám, o?istili ho od modloslužby a znovuzasv?tili. Jeruzalémský chrám byl srdcem židovského národa, jeruzalémský chrám stál na nejsvat?jším míst? na Zemi. Dnes, k naší velké lítosti, chrám nemáme, ale každý den se modlíme za jeho postavení. Ob? chanukové písn? Chanuke a Jemej haChanuka hovo?í o radosti na svátek Chanuka. Tu biŠvat je Novým rokem strom?. Již v Tó?e je psáno, že „?lov?k je jako strom polní“ a na Tu biŠvat si uv?domujeme sv?j vztah ke strom?m a zemi Izrael, která byla požehnána sedmi výjime?nými plody. Erec chita je sama jednou v?tou Tóry. „Zem? pšenice a je?mene, vinné révy, fík? a granátových jablí?ek, zem? olivového oleje a datlového medu.“ Roš chodeš, Nový m?síc, je první den každého kalendá?ního m?síce, kdy prosíme o požehnání na celé následující období. Do modliteb, ve kterých d?kujeme Bohu za každý okamžik, který nám dop?ává a kdy se o nás stará, p?idáváme další d?kovné a oslavné modlitby. Ašira la-Šem je zvláštním žalmem ur?eným na Roš chodeš a rovn?ž Pitchu li je vybrána z této výjime?né biblické knihy. P?evzali jsme ji ze sváte?ní liturgie. Píse? Šira chadaša nás vrací do doby východu židovského národa z Egypta. Dodnes každý den v modlitb? vzpomínáme na zázrak rozd?lení Rákosového mo?e, kterým nás B?h zachránil. Když Izraelité prchli z Egypta, Faraón je se svým vojskem pronásledoval. Židé se dostali až na b?eh Rákosového mo?e. Vp?edu je svíralo mo?e, vzadu Egyp?ané. Lid propukl v plá? a B?h ?ekl Mošemu: „?ekni syn?m Izraele, a? jdou dál!“ B?h rozd?lil vody mo?e a Židé prošli suchou nohou. Egyp?ané se vrhli za nimi, ale B?h vrátil mo?e do jeho p?irozenosti a oni se utopili. Tento zázrak inspiroval Mošeho ke slavné písni. Zpíváme ji i my. Svátkem Purim si p?ipomínáme neúsp?šný pokus zlého Hamana vyhubit veškerý židovský národ žijící v rozsáhlé perské ?íši sahající od Indie po Egypt. Celý p?íb?h nám lí?í biblický svitek knihy Ester. Už se zdálo, že Židy nic neuchrání, vše bylo p?ipraveno k totální likvidaci, když tu se jako zázrakem situace obrátila v náš prosp?ch. Proto je svátek Purim plný humoru . Jeho sou?ástí bývají veselá divadelní p?edstavení, kterých se rádi ú?astní všichni – malé d?ti i dosp?lí.. A tak nám písni?ka Zajt še Jidn ?íká, abychom byli zticha, protože purimová hra plná skrytých význam? práv? za?íná! Šošanat Jaakov se v?nuje postavám purimového p?íb?hu. N?které si zasloužily požehnání, jiné zatracení. Když budete dob?e poslouchat, uslyšíte zvuk p?ipomínající ?ehta?ky, kterými v synagoze p?ehlušujeme p?i ?tení megily Ester jméno zlosyna Hamana. Jom tov lanu v p?ekladu znamená prost? to, že „je svátek Purim a my se budeme radovat“. Umordechaj jaca popisuje okamžik, kdy Mordechaj vychází vít?zn? z královského paláce, kde se mu spole?n? s Ester poda?ilo odvrátit hrozící pogrom. Hlavní m?sto tehdejší Persie Šušan, které dote? truchlilo, propuklo v jásot a radovalo se. Purim slavíme vždy v posledním m?síci židovského roku – adaru. Kniha Ester je poslední knihou Tanachu, a tak i my tímto svátkem naše zpívání kon?íme.
                                                                                              rabbi Yehuda Yesharim

další nahrávky souboru Mišpacha:

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net