VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Ji?í Antonín Benda 
Koncerty a sonáty pro cembalo

 

F10183   [8595017418327]   vyšlo 6/2011 

Concertos & Sonatas - Edita Keglerová, Hipocondria Ensemble 19:44
1.
Concerto in F major - Allegro 6:39
2.
Concerto in F major - Andantino quasi allegretto 8:57
3.
Concerto in F major - Allegro assai 5:34
4.
Concertino in C major - Mezzo allegro 3:49
5.
Concertino in C major - Tempo di minuetto 2:19
6.
Concerto in G major - Non tanto allegro 8:15
7.
Concerto in G major - Andante 7:36
8.
Concerto in G major - Allegretto 4:32
9.
Sonata in C major - Allegro 8:28
10.
Sonata in C major - Andante con motto 4:46
11.
Sonata in C major - Allegro 4:24
12.
Sonata in G major - Allegro 6:58
13.
Sonata in G major - Andante con motto 2:59
14.
Sonata in G major - Allegro assai 4:25

Edita Keglerová - cembalo



Hipocondria Ensemble
Jan Hádek - housle
Ji?í Sycha - housle
Michal Dušek - viola
Ond?ej Michal - violoncello
Michal Novák - kontrabas




Psal se rok 1706. Do sv?ta hudby p?ibyly nové skladby (nap?. tisk první knihy slavných Pièces de Clavecin Jean-Philippa Rameaua), noví auto?i (Giovanni Battista Martini a Baldassare Galuppi), svá poslední díla napsal Johann Pachelbel. P?esuneme-li se do st?edních ?ech, práv? zde se v kv?tnu roku 1706 oženil tkadlec a vesnický muzikant Jan Ji?í Benda s Dorotou Brixiovou ze známého hudebního rodu (v jeho linii najdeme skladatele Šimona se synem Františkem Xaverem). Málokdo asi tehdy tušil, že nový pár spolu založí další výraznou rodinu, v níž se bude kompozi?ní a interpreta?ní um?ní p?edávat z generace na generaci.
     Jedním z potomk? této dvojice byl Ji?í Antonín Benda (1722 – 1795). Narodil se ve Starých Benátkách, vzd?lával se u piarist? v Krom??íži a jezuit? v Ji?ín?. Sv?j talent mohl naplno rozvíjet až v Prusku, kam se ?eskobratrská rodina Bend? p?esunula v d?sledku pob?lohorských událostí. Nejednalo se však o krok do neznáma, protože zde už n?kolik let úsp?šn? p?sobil Ji?ího starší bratr František. Dvacetiletý Ji?í Antonín byl p?ijat do Královské pruské dvorní kapely v Berlín? na pozici 2. houslisty, byl též zdatným hobojistou a cembalistou. Posledn? jmenovanému nástroji kraloval v orchestru Carl Philipp Emanuel Bach, s nímž se Benda sp?átelil a udržoval kontakt i pozd?ji. Roku 1750 se Ji?í Antonín stal dvorním kapelníkem u durynského vévody Friedricha III. v Got?. M?žeme se domnívat, že zvít?zil v konkurzu nad dvorním skladatelem Johannem Friedrichem Agricolou nejen díky svým dovednostem, ale snad i díky zna?né p?ízni u dvora a Františkovým konexím… V novém p?sobišti komponoval Benda zpo?átku pouze instrumentální a chrámovou hudbu, nebo? stálá operní scéna zde za?ala fungovat až v roce 1774. Teprve poté vznikly v Got? ?ty?i singspiely a slavné melodramy (Ariadne auf Naxos a Medea). Po tém?? t?iceti letech služby Ji?í Antonín dobrovoln? na sv?j post (Kapelldirector) rezignoval a následující dva roky se marn? pokoušel získat si nové místo. Nakonec se vrátil zp?t do Gothy, žil v ústraní a v?noval se vydávání svých d?l. Mezi jeho další opusy pat?í mj. 30 symfonií, cembalové a houslové koncerty, posledním dílem se stala kantáta Benda Klagen pro soprán a orchestr.
     S cembalovými skladbami Ji?ího Antonína Bendy navštívíme díky této nahrávce jak koncertní pódium, tak m?š?anskou domácnost, tedy sv?t profesionálních i amatérských hudebník?. Do první skupiny pat?í bezesporu t?ív?té Koncerty F dur a G dur. Vznikaly pravd?podobn? v 80. letech 18. století a podle zna?né náro?nosti sólového partu se lze domnívat, že je skladatel psal pro sebe. Doprovod zde tvo?í smy?cové kvarteto – stejn? jako v ostatních Bendových cembalových koncertech –, obohacené na tomto snímku v souladu s dobovou praxí o kontrabas.
     Krom? sólového koncertu se ve druhé polovin? 18. století nebývalým zp?sobem rozší?ilo také amatérské muzicírování, o ?emž sv?d?í popularita instruktážních skladeb a provozovacích p?íru?ek. Nejpoužívan?jšími se staly manuály Carla Philippa Emanuela Bacha (klávesové nástroje), Leopolda Mozarta (housle), Johanna Joachima Quantze (flétna) a Johanna Friedricha Agricoly (zp?v). Hudbu, v?tšinou komorního obsazení, provozoval nejen pán domu se svou rodinou, ale i p?izvaní p?átelé, mezi n?ž pat?ili ?asto profesionální muzikanti. Domácí koncerty tak mnohdy m?ly vysokou um?leckou úrove? a hostitel?m stoupala spole?enská prestiž. Na nový trend pružn? zareagovala ?ada skladatel?, mezi nimi též Ji?í Antonín Benda. Krátce po odchodu z gothského dvora za?ala vycházet jeho šestidílná sbírka Sammlung vermischter Clavier- und Gesangstücke für geübte und ungeübte Spieler (Sbírka smíšených klavírních a zp?vních skladeb pro zkušené a nezkušené hrá?e). K jejímu napsání skladatele pravd?podobn? inspirovala sbírka klávesových sonát Carla Philippa Emanuela Bacha, jejíž první díl vyšel s velkým úsp?chem roku 1779 v Lipsku a která byla ur?ena „všem znalc?m a amatér?m“ (Clavier-Sonaten für Kenner und Liebhaber). Bendova sbírka za?ala vycházet o rok pozd?ji a ihned se stala bestsellerem. Ješt? p?ed vydáním prvního svazku bylo objednáno 2400 exemplá??. Mezi p?edplatiteli byli mj. Mozartové otec i syn ?i skladatel Johann Friedrich Reichardt (12 kopií), výtisky putovaly do n?meckých m?st, Vídn?, Rigy, dokonce až do Astracha?ské oblasti. Jen st?ží bychom tehdy hledali na n?meckém území domácnost, kde by tato sbírka chyb?la. Ostatn? v p?edmluv? k 1. dílu její autor uvedl, že se pokusil napsat pro každého n?co a doporu?oval, a? si každý vybere jen to, co se mu zalíbí. Hudbymilovným amatér?m se nabízely brilantní jednov?té sonatiny ?i náro?n?jší sofistikované sonáty, další svazky rozší?il Benda o vokální kompozice a roku 1788 bylo dílo kompletní. Za zmínku stojí, že mezi autory zhudebn?ných text? najdeme Gottholda Ephraima Lessinga a Christiana Felixe Weißeho, jehož báse? Ich war bei Chloen ganz allein zhudebnil pozd?ji také Ludwig van Beethoven (Der Kuß, op. 128). Sonáty G dur a C dur (1. a 3. díl sbírky, dobový tisk uložen v archivu Pražské konzervato?e) jsou vzhledem k jejich komorn?jšímu charakteru nahrány v doprovodu smy?cového kvarteta, stejn? tak hravé dvouv?té Concertino C dur (rukopis uložen ve Statsbiblioteket Aarhus v Dánsku).
     V Bendových cembalových skladbách uslyšíme prvky klasicismu i severon?mecké hudební estetiky Empfindsamkeit (citovost, vnímavost), jež byla podrobn? popsána jejím hlavním p?edstavitelem Carlem Philippem Emanuelem Bachem. V duchu tohoto stylu bylo nutné, aby se hudebník dokázal vcítit do všech afekt?, které chce vzbudit, aby sám byl dojat, chce-li dojmout. Snad na tomto snímku „zahlédneme“ i odlesk Bendovy osobnosti, um?lce, jehož ovlivnily myšlenky osvícenství a hnutí Sturm und Drang, impulzivního muže, o n?mž se tradoval smysl pro humor, hluboká schopnost empatie a roztomilá roztržitost…

Dina Šnejdarová

Další cembalové koncerty Ji?ího Antonína Bendy:

Další nahrávky souboru Hipocondria:

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net