VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

ZP?V A HUDBA V ARCIBISKUPSKÉM SEMINÁ?I
Schola seminarist?, Jakub Janšta, Soubor pražských seminarist?

 

F10262   [8595017426223]   vyšlo 6/2021

CD I Arcibiskupský seminá? v Praze slaví 30 let své obnovené ?innosti v Dejvicích a op?tovného p?ijetí Teologické fakulty do svazku Karlovy univerzity. Vydání hudebních nosi?? z roku 1996 a ze sou?asnosti dokumentuje život bohoslovc?, p?ipravujících se na službu v p?ti ?eských diecézích. Také ve 21. století Pán oslovuje mladé muže a volá je k následování, služb? pro jeho království. Hudba a zp?v student? seminarist? poskytuje vhled do jejich formace – možná ú?inn?ji než mnohaslovný komentá?.

CD II obsahuje p?evážn? duchovní hudbu od gregoriánského chorálu až po moderní autory. Setkáte se zde s r?znými hudebními formami: koncert, sonáta, árie, píse?, fuga; zazní žalm, motet, dokonce i milostná píse? a tane?ní hudba. Nahrávka je tak ukázkou hudby, kterou lze slyšet v arcibiskupském seminá?i v Praze. 

Program nahrávky „Zp?vy z Arcibiskupského seminá?e Praha“, kterou práv? držíte v rukou, utvá?elo n?kolik vliv?. P?edevším je to záznam mapující liturgickou praxi, která utvá?í – tém?? každodenn? – rámec naší spole?né seminární modlitby. Jedná se tedy o jakýsi pr??ez liturgickým rokem, jak jej zde v rámci formace kandidáti kn?žství prožívají. 
Hudebn?-dramaturgicky bychom mohli hovo?it o pr??ezu d?jinami hudebních styl?, stejn? jako i forem. Gregoriánský chorál tvo?í neoddiskutovateln? „kánon“ – m??ítko vhodnosti hudby a zp?v? ur?ených k liturgii. Je tomu tak pro svou jednozna?nou provázanost a služebnost biblickým text?m a slavení liturgie. Na naší nahrávce jej reprezentuje p?ednes 23. žalmu s antifonou „Ego sum pastor bonus“ (Já jsem dobrý pastý?) z chórové denní modlitby církve a eucharistického zp?vu „Ave verum corpus“ (Bu? pozdraveno T?lo Kristovo). Adventní jednohlas „Veni, veni Emmanuel“ zpracovává text tzv. „Ó antifon“ provázejících vrchol adventní doby od 17. do 24. prosince v modlitb? církve. Tento podmanivý zp?v byl uve?ejn?n poprvé roku 1851 Thomasem Helmorem. Muzikologické výzkumy v polovin? 20. století potvrdily, že se tato melodie objevuje již v manuskriptu z 15. století, který je  uložen v  Bibliothèque Nationale, v Pa?íži. Bohatství písní z ?eského kancionálového pokladu zastupují dvojhlasé zp?vy „Buoh náš všemoh?cí“ (Jistebnický kancionál, 15. st.), „Beati, qui esuriunt“ (melodie dle Chrudimského graduálu, text dle Franusova kanc., 16. st.), ze Šteyerova kancionálu (1727) jsme vybrali píse? „Zdrávas hv?zdo“ v t?íhlasé úprav? Bohuslava Korejse. 
Z díla Petra Ebena (1929–2007) p?edstavuje schola seminarist? antifonální zp?vy – Introit: „P?ij?, nev?sto má…“ a Offertorium: „Velebí duše má“ – ze svátku sv. Terezie z Lisieux. „Suita liturgica“ (1955–1960) z níž oba zp?vy pocházejí, pat?í – stejn? jako celé Ebenovo dílo – v novodobé tradici ?eské liturgické tvorby k ojedin?lým skvost?m. Spojuje totiž um?leckou kvalitu, která se nez?íká výrazových prost?edk? jeho osobité hudební ?e?i, s respektem v??i poslucha?i, jehož ucho není každodenn? zvyklé na „hudební 
obraty“ vlastní hudb? 20. století. Obdobným zp?sobem promlouvá i moteto „O bone Jesu“ z díla „Cinq motets“ op. 8 Jeana Langlaise (1907–1991), žáka Marcela Duprého, a také sou?asníka Gastona Litaize a Oliviera Messiaena. „Ave Maria“ op. 19 Antonína Dvo?áka pro baryton s doprovodem varhan je milou vroucí miniaturou tohoto velikána ?eské hudby.
Duchovní linie zvoleného repertoáru skladeb má t?i tematická t?žišt? – Boží povolání, Eucharistie, Matka Boží Panna Maria. Krátká slova p?ednáší p?edstavení seminá?e – spirituálové Mons. Josef Žák a P. Jaroslav Brož. Pan rektor P. Jan Kotas nechává promluvit rektora Arcibiskupského seminá?e v Dejvicích, Božího služebníka kard. Josefa Berana na téma jeho pozd?jšího biskupského hesla „Eucharistia et labor“. Rok 2021 vyhlásil Svatý Otec František apoštolským listem „Patris corde“ rokem sv. Josefa, proto zde naše spole?enství p?ednáší modlitbu svatého Jana XXIII. ke sv. Josefovi. 
Hudbu této nahrávky tvo?í nemalou m?rou um?ní varhaníka Jakuba Janšty. Díky svému improviza?nímu umu p?edstavuje seminární varhany v tom nejlepším sv?tle. Na deseti rejst?ících, které nesou mnoho šrám? a nedokonalostí, p?ednáší hudbu, která oslavuje Pána zvukovou pestrostí v n?kolika hudebních stylech. Tyto stru?né hudební útvary odpovídají zam??ení nahrávky a možnostem nástroje - jejich témata i stylové zam??ení vychází z uvád?ných zp?v? a stojí tak na pomyslném pomezí liturgické a koncertní improvizace. Emeritní varhaníci – seminaristé, možná ani nepoznáváte „své“ varhany, že? Mnoho se již nasloužily… Najdou své spolehliv?jší a kvalitn?jší nástupce?
20. b?ezna 1996 v pražské Loret? byla po?ízena nahrávka druhého CD, které se Vám dostává do rukou – „Hudba v pražském Arcibiskupském seminá?i“. Veliké díky pat?í Mons. Janu Baxantovi, biskupu litom??ickému a držiteli autorských práv k tomuto hudebnímu snímku, za jeho svolení k op?tovnému vydání! Jist? nikoho z tehdejších bohoslovc? – muzikant? nenapadlo, že se shodou okolností p?esn? za 25 let – 20. b?ezna 2021 – zrodí obdobný projekt, nahrávka zp?v? seminarist? o generaci mladších. Za tímto spojením dvou hudebních nosi?? nestojí sebemenší snaha o srovnávání, tehdy a dnes, spíše naopak. Je na co navázat. Stejn? jako kdysi, i dnes v podstatn? jiných kulisách je zde skupina hudbymilovných a múzicky obdarovaných student?. 
Hudební záznam ze sou?asnosti vznikl v kopuli budovy dejvického seminá?e, kde se nachází kaple Nejsv?t?jšího Srdce Pán? posv?cená 4. ?íjna 1927 arcibiskupem Františkem Korda?em. Zde se seminární spole?enství schází ke spole?né i soukromé modlitb? 
a spolu s církví toužebn? volá: „Veni, veni, Emmanuel“ – P?ij? „Bože - s námi“ – p?ij?, Pane Ježíši… V??íme, že se budete p?i poslechu tohoto CD radovat stejn?, jako jsme se t?šili z Jeho p?ízn? i my p?i jeho tvorb?! „Gaude, gaude, Emmanuel nascetur pro te, Israel.“
 

Pro? se studenti teologie, bohoslovci vlastn? zabývají hudbou a zp?vem?
Zp?v utvá?í, formuje duši ?lov?ka. Vzpome?me na dodnes živou tradici chlapeckých sbor?, schol cantorum. Jak vhodn? za?azovali jezuité do svého systému vzd?lávání jako ú?inný nástroj formace p?stování um?ní a hudby!
Zp?v je ventilem duše. I my umíme oddechov? „spustit z plných plic na lidovou notu“, vyplavit emoce a pnutí duše nebo touhy a n?hu srdce. Mnozí z nás se umí p?idat k „chorál?m“ fanoušk? fotbalových klub?. Váše?, nadšení i bolest a smutek nachází cestu z duše jedine?ným projevem lidského hlasu. 
Hudba a zp?v nás t?íbí. U?í nás jednoduše vnímat a rozlišovat. „Um?ní naši smyslovou zkušenost sv?ta zintenziv?uje, ký? ji uspává ?i zploš?uje. Ký? je bytostn? parazitní, krásu nevytvá?í. Jeho líbivost není zp?sobena jeho estetickými kvalitami, ale jeho emocionální ?i sentimentální vlezlostí.“ (Tomáš Kulka) 
Zp?v dokáže sjednocovat. Nejen nás lidi navzájem ale umí „chytit“ za srdce a pozdvihnout jej. Obdobn? jako modlitba. Má schopnost sjednocovat ?lov?ka s Bohem. Liturgické slavení a vr?stání do osobní i spole?né zpívané modlitby, jako odpov?di víry živé a žité, to je seminární formace. Každodenní atmosféra zpívané modlitby vytvá?í bohoslovc?m, budoucím kn?žím, podmínky pro „vyrašení“ živé osobní zkušenosti vyr?stající ze setkání s Krásou samou a s pravým um?ním z ní vyv?rajícím – via pulchritudinis.
Hudba a zp?v je d?ležitou zkušeností zanedbávaného tématu v teologické antropologii, jímž je extatický rys lidských bytostí. „Všichni víme, že extatický smyslový zážitek m?že být velmi duchovní. Extatickou sílu zakoušíme v hudb?, v um?ní, p?i bohoslužbách, v intenzivním pocitu lásky, v kreativit?, ve sportu, hrách a tanci, v souzn?ní s p?írodou a v p?itažlivosti a vášni s lidskými ?i božskými milenci. Lidské bytosti jsou stvo?ené pro takovýto vztah, pro takovouto sebetranscendenci.“ (Janet K. Ruffing)
Radostná zv?st evangelia s sebou vždy p?inášela, jako vedlejší produkt, krásu a dobrou um?leckou formu – výraz Božím Duchem uchváceného ?lov?ka. Tato nahrávka snad nese „stopové prvky“ on?ch výše zmín?ných vliv?. Sv. Augustin ve svých Vyznáních píše: „Jak jsem plakal p?i Tvých písních a hymnech, nesmírn? dojat líbezným hlasem Tvé p?jící církve! Ty zp?vy vnikaly v mé uši a do mého srdce prýštila z?išt?ná pravda, z níž vzplanul mocný ohe? zbožnosti a proudily slzy, a mn? bylo v nich tak dob?e!“ Poslech tohoto CD kéž je jednou z cest k naslouchání Božímu šeptání v tichu našeho srdce.

Christian Martin Pšeni?ka O. Praem
vicerektor

Hudba je zvláštní ?e?í, jíž ?lov?k umn? vyjad?uje a sd?luje hloubku svého vnit?ního života: radost i bolest, št?stí i nešt?stí, ale i své nejistoty – prost? sv?j život. ?lov?k dnešní, stejn? jako v?erejší.
     Lidé nadaní t?mito h?ivnami tak komunikují se sv?tem a vytvá?ejí nebo spoluvytvá?ejí živou krásu, která není trvale vystavena lidským smysl?m tak jako výtvarné um?ní. Hudba se musí vždy znovu k životu probouzet. Živé muzicírování je dialogem, v n?mž um?lec obdarovává krásou. I ono m?že být vlastn? preevangelizací – p?ípravou cesty dobru.
     Biblické a liturgické texty byly nejvd??n?jším tématem mnoha skladatel? všech dob. Není proto ani divu, že bohoslovci v seminá?i muzicírují. Vždy? pravda, krása a dobro vyv?rají z téhož pramene. Jsou rodnými sestrami.
     ?lov?k se p?irozen? touží sdílet s druhými o své hluboké prožitky, chce rozdávat z dar? a h?iven, které má, pon?vadž vnit?n? roste ani ne tím, co má, jako tím, co dá. A tak vznikla idea tohoto CD: vyjád?it sv?j život, své radosti a snad i bolesti, a o n? se s vámi rozd?lit.

 
+ Miloslav kardinál Vlk
arcibiskup pražský

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net