VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini II 
Ensemble Inégal, Adam Viktora

Zelenka _ Missa Paschalis     

DNI163   [8595056601636]   digipack     

Gabriela Eibenová, Lenka Cafourková – soprán; 
Filippo Mineccia – alt; Tobias Hunger – tenor; 
Marián Krej?ík, Ji?í Miroslav Procházka – bas

Ensemble Inégal, Pražští barokní sólisté
?ídí Adam Viktora

J.D.Zelenka: Psalmi Vespertini II - Ensemble Inégal 65:29
1.
Dixit Dominus 9:03
2.
Sicut erat in principio 1:07
3.
Amen 1:53
4.
Beatus vir 4:30
5.
Gloria Patri 1:21
6.
Amen 1:22
7.
Laetatus sum 7:12
8.
Nisi Dominus 5:33
9.
Lauda Jerusalem 6:48
10.
Magnificat anima mea Dominum 4:35
11.
Esurientes implevit bonis 2:32
12.
Magnificat/ Gloria Patri 1:57
13.
Amen 1:51
14.
Credidi 5:24
15.
De profundis 5:17
16.
Sustrinuit anima mea 2:24
17.
Gloria Patri 2:08

Dixit Dominus ZWV 68
Beatus vir ZWV 76 
Laetatus sun ZWV 88 *
Nisi Dominus ZWV 92 * 
Lauda Jerusalem ZWV 104 *
Magnificat ZWV 107
Credidi ZWV 85 *
De profundis ZWV 96

Sv?tová premiéra kompletní nahrávky
* První nahrávka v?bec

dirigent – Adam Viktora

Pražští barokní sólisté
soprán – Simona Jindráková, Karolína Jan?, Stanislava Mihalcová, Yvetta Fendrichová,
Kamila Zbo?ilová, Lenka Cafourková
alt – Martin Ptá?ek, Pavla Št?pni?ková, Daniela ?ermáková, Nadia Ladkany
tenor – Tobias Hunger, Václav ?ížek, Ond?ej Mú?ka, Hasan El Dunia, Stanislav Mistr
bas – Ji?í Miroslav Procházka, Michael Adair, Martin Vacula, Karel Václav Je?ábek

Ensemble Inégal
housle – Lenka Torgersen, Simona Hurníková, Veronika Manová, Jana Anýžová, Vojt?ch Jakl, Jan Hádek, Simona Tydlitátová, Martina Stillerová, Petra Š?evková, Petr Zemanec
viola – Lýdie Cillerová, Ivo Anýž, Elen Machová
violoncello – Libor Mašek, Hana Fleková
kontrabas – Ond?ej Štajnochr, Ján Prievozník
fagot – Kryštof Lada
hoboj – Markus Müller, Inge Marg
teorba – Jan Krej?a
varhany – Lukáš Vendl
tympány – Pavel Rehberger
klarina – Nicolas Isabelle, Almut Rux

Mezi polovinou roku 1725 a prosincem 1728 složil Jan Dismas Zelenka (1679-1745), ?eský hudebník p?sobící u dráž?anského dvora, t?i cykly celkem 33 žalm? a Magnificat ur?ených pro nešpory. Každý z t?chto cykl? zahajuje zhudebn?ný žalm Dixit Dominus, na n?jž posléze navazuje jedna ?i více žalmových sekvencí tak, že jsou pokryty tém?? všechny nešpory v pr?b?hu liturgického roku (Zelenka nezhudebnil pouze žalmy pro nešpory v sobotu p?ed Adventem, v sobotu p?ed postem a pro st?ede?ní nešpory pašijového týdne). V roce 1726 Zelenka zapo?al se zapisováním t?chto zhudebn?ných žalm? do svého osobního inventá?e duchovní hudby (Inventarium rerum musicarum Ecclesiae servientium), který založil 17. ledna téhož roku. Tyto záznamy potvrzují, že Zelenka svých 33 nešporních skladeb koncipoval ve t?ech cyklech a zkomponoval je pro dráž?anský katolický dv?r, konkrétn? pro královskou kapli zasv?cenou Nejsv?t?jší Trojici. Na základ? t?chto informací m?žeme usoudit, že se jednalo o dob?e promyšlený zám?r. Zajímavé je, že jej Zelenka za?al realizovat v dob?, která se tém?? p?esn? shoduje s jeho návratem z pouti do svatyn? Panny Marie Bolestné v Krupce v severních ?echách, který p?ipadl na 12. zá?í 1725. Tato pou? byla s podporou dráž?anského dvora zahájena v Krupce o den d?íve mariánským procesím, b?hem n?hož jedenáct mladých hudebník? (Kapellknaben) z dvorní katolické kaple v Dráž?anech, spravované jezuity z ?eské provincie, zpívalo Zelenkovy mariánské litanie (Litaniae de Beatissima Virgine, ZWV 150). V návaznosti na tento sv?j plán realizovaný v letech 1725-1728 Zelenka zhudebnil i dalších osm nešporních žalm?, které ve svém inventá?i zaznamenal odd?len? pod názvem Psalmi varii. Vypadá to tedy, že od poloviny roku 1725 se stal Zelenka ?áste?n? zodpov?dným za hudební stránku nešpor v dráž?anské dvorní katolické kapli, což vysv?tluje, pro? si v následujících letech opat?il více než osmdesát žalmových kompozic, zejména od italských a ?eských skladatel?, které zanesl rovn?ž do svého invená?e, a to pod názvem Psalmi varioru[m] authorum. Sv?j soubor 33 zhudebn?ných žalm? Zelenka v inventá?i ozna?il jako „nešporní žalmy pro celý rok“ (Psalmi Vespertini | totius anni. | Joanni Dismae Zelenka. | qui habentur in libris). Jeho záznamy p?ekvapiv? neza?ínají nejran?jšími kompozicemi z roku 1725 (které jsou již nahrány a vydány na CD Jan Dismas Zelenka: Psalmi Vespertini I. Ensemble Inégal, Prague Baroque Soloists cond. Adam Viktora, Nibiru, 2015), ale práv? t?mi, které m?žeme slyšet na této nahrávce – tedy druhým nešporním cyklem, který Zelenka za?al skládat v roce 1726.


Tento cyklus tvo?í jedenáct skladeb (t?i se nedochovaly), p?i?emž úvodní z nich mohly být zapojeny do obvykle p?tižalmových nešpor de Confessore (Vesperae de Confessore), tvo?ených žalmy ?. 109 (Dixit Dominus), ?. 110 (Confitebor tibi, Domine), ?. 111 (Beatus vir), ?. 112 (Laudate pueri), ?. 116 (Laudate Dominum) a záv?re?ným Magnificat. Na základ? chronologických údaj?, které si Zelenka zapsal do partitur, m?žeme dv? z t?chto prvních ?ty? skladeb datovat do b?ezna roku 1726:
1. Dixit Dominus (ZWV 68): „Dresda 1726 li 23 Marz:“;
2. Confitebor (ZWV 74): ztraceno;
3. Beatus vir (ZWV 76): „Dresda 11 Marti 1726“;
4. Laudate pueri (ZWV 78): ztraceno.
Pak si Zelenka do svého inventá?e zapsal skladby z let 1726 a 1727: konkrétn? se jedná o žalmy ?. 121 (Laetatus sum), ?. 126 (Nisi Dominus), ?. 147 (Lauda Jerusalem), Magnificat a žalm ?. 116 (Laudate Dominum).
Pokud vezmeme p?edchozí žalmy Dixit Dominus a Laudate pueri a p?idáme k nim Laetatus sum, Nisi Dominus, Lauda Jerusalem a Magnificat z této skupiny, dostaneme kompletní cyklus pro mariánské nešpory (Vesperae BVM). Toto po?adí je p?itom vyžadováno pro všechny mariánské slavnosti, svátky sv?tic, Ob?ezání Pán? (1. ledna) a na Archand?la Gabriela – stejn? jako druhé nešpory pro svátky Apoštol?, Evangelist? a T?la Pán?.
5. Laetatus sum (ZWV 88): cca. 1726;
6. Nisi Dominus (ZWV 92): cca. 1726;
7. Lauda Jerusalem (ZWV 104): „1mo Mart[ii] 1727“;
8. Magnificat (ZWV 107): cca. 1727;
9. Laudate Dominum omnes gentes (ZWV 86): ztraceno.
P?edkládaný cyklus uzavírá zhudebn?ní žalmu ?. 115 (Credidi) z p?elomu let 1727 a 1728, tj. v po?adí pátého žalmu pro první a druhé nešpory na svátek Nejsv?t?jšího Jména Ježíšova a t?etího žalmu pro první a druhé nešpory na Oktáv T?la Pán?. Stejn? tak to byl t?etí žalm pro první nešpory na svátky Apoštol? a Evangelist? a pátý žalm pro druhé nešpory na svátek Mu?edník?; toto jediné Zelenkovo zhudebn?ní Credidi, bu? z konce roku 1727, nebo ze za?átku 1728, se tedy muselo rozléhat dvorní katolickou kaplí v Dráž?anech pom?rn? ?asto.

Vypadá to, že Zelenka z?ejm? omylem opomenul v rámci tohoto cyklu zapsat do svého inventá?e zhudebn?ní žalmu De profundis (ZWV 96), což napravil pozd?ji, když je tam p?ipojil pod ?íslem 18. Na základ? zvláštností v Zelenkov? notovém zápisu m?žeme tuto skladbu s jistotou datovat do konce roku 1727, kdy snad zazn?la v rámci váno?ního oktávu – tedy p?i jediné p?íležitosti, kdy je De profundis pro nešpory vyžadováno (s výjimkou zádušních nešpor): 10. Credidi (ZWV 85): cca. 1727, nebo za?átek roku 1728; 18. De profundis (ZWV 96): cca. 1727 (konec). Každá z dochovaných prací v tomto cyklu nese Zelenkovu základní dedika?ní formuli: „A M D G V M OO SS H AA P J R“ (p?ípadn? „P i R“), tedy sekvenci písmen velebící Boha (A M D G = „Ad Maiorem Dei Gloriam“), Pannu Marii (V M = „Virgini Mariae“), sv?tce (OO SS H – „Omnibus Sanctis honori“) a rodinu Zelenkova patrona, saského kurfi?ta (AA P J R – „Augustissimis Principibus in reverentia“). S výjimkou Dixit Dominus (které navíc vyžaduje trubku a tympánový sbor) jsou pro provedení všech skladeb zapot?ebí vokální sólisté a sbor (SATB), první a druhé housle; viola, resp. violy, ripieno hoboje a fagoty a nástroje realizující basso continuo.

Tyto nešpory, které Zelenka zkomponoval v letech 1726-1727/28, sice možná nedosahují svou délkou a hudební kvalitou úrovn? p?edešlého cyklu z roku 1725, nicmén? i tak jsou sv?dectvím o pé?i, kterou autor v?noval provázanosti hudební struktury s podloženým textem. Úvodní skladba Dixit Dominus (ZWV 68) má t?i v?ty a p?ipojené trubky a tympány nazna?ují, že byla ur?ena – spole?n? s Magnificat z roku 1725 (ZWV 108) – pro svátek velké d?ležitosti. Nejran?jší kompozice celého cyklu, Beatus vir (ZWV 76), má rovn?ž t?i v?ty; první z nich p?ináší celý text žalmu, jehož ?ásti do sebe ?asto „teleskopicky“ zapadají – tzn., že jeden nebo i více verš? je rozprost?eno p?es vokální party tak, aby byly zpívány sou?asn?, zatímco devátý verš je zhudebn?n jako dramatická Szene. Doxologický text Gloria Patri je obzvlášt? nádherné arioso pro sólový soprán, doprovázený houslemi a bassem continuem hrajícími unisono figuru p?ipomínající ostinato.
D?kladn? prokomponované Laetatus sum (ZWV 88) zahajuje figura, kterou Zelenka použil jako první fugové téma v?ty „Amen“ ve skladb? Dixit Dominus (ZWV 68, viz výše), což nazna?uje, že skladatel tyto dv? skladby zám?rn? tematicky propojil, když je promýšlel. Zmín?ná figura se poprvé objevuje v úvodu ritornelu, kde je okamžit? zpracována kánonov?. I když je tato skladba ur?ena pro vokální sopránové a altové sólo, je to práv? alt, který nese b?ím? hlavního vokálního sóla.
Nisi Dominus (ZWV 92) je nádhern? prokomponovaná kompaktní skladba o 202 taktech. Chorální a sólové vokální pasáže jsou posazeny nad instrumentálním unisonovým ostinatem o délce osmi takt?, které dodává skladb? dynamickou energii od za?átku až do konce. Ostinatový model prochází p?evážn? mollovými tóninami: a moll – d moll – e moll – b moll – G dur – b moll – a moll. Jediné vybo?ení do durové tóniny p?ichází p?esn? v polovin? skladby ve 101. taktu, tedy p?i devátém zazn?ní ostinata. S dovedností a genialitou sob? vlastní se Zelenkovi poda?ilo p?enést se ?es tento harmonický cyklus, aniž by jakkoliv oslabil dynamiku, kterou vytvo?il za pomocí ostinat. V hudb? k Lauda Jerusalem (ZWV 104) Zelenka propojil t?i r?zné prvky – refrén, ostinato a reprízu –, aby dosáhl mimo?ádn? silné tematické a strukturní provázanosti. Doprovodné kvintakordy, které zn?jí po celou dobu skladby, vytvá?ejí rytmické ostinato. Úvodní chorální sazba se v pr?b?hu skladby rovn?ž neustále objevuje jako refrén, který se s pozd?jšími opakovaními stále více rozpadá. Za?átek nejvýše položené ?ásti tohoto refrénu se pak vrací jako hlavní fugové téma pro text „Sicut erat in principio“ („Tak jak bylo na po?átku“) a vytvá?í tak velký strukturální oblouk p?eklenující celou skladbu. V pr?b?hu záv?re?né dvojité fugy se pak se slovem „Amen“ vrací malé ostinato jako druhé téma. Takto se Zelenkovi poda?ilo v této krátké, avšak d?kladn? prokomponované skladb? dosáhnout nejvyššího stupn? hudební soudržnosti. V dedikaci „A M D G VV M OO SS AA P i R“, kterou Zelenka p?ipojil na záv?r notového zápisu Lauda Jerusalem, se objevuje neobvyklá formulace, v níž je užit plurál „Panny“ (VV = „Virgines“). U Magnificat (ZWV 107, cca. 1727) okamžit? zaujme využití gregoriánského chorálu jako hlavního tématu refrénu, který b?hem první v?ty zazní hned p?tkrát nad hlavní basovou linkou. Tento refrén je složen z dvojitého kontrapunktického osmitaktového bloku, jehož první téma se v rámci gregoriánského žalmového zp?vu Magnificat objevuje na t?etím tónu, v podání sborových soprán?. Pod ním se line druhé téma (úzce provázáné se žalmovým zp?vem Magnificat na jeho pátém tónu, transponovaném o kvintu výše) v podání sborových alt?. Tento dvojitý kontrapunkt napodobují i sborové tenory a basy. Kopie tohoto Zelenkova Magnificat jsou nyní uloženy v Berlín? (Amalienbibliothek, spolu s další verzí, zhotovenou Johannem Gottlobem Harrerem, Zelenkovým bývalým studentem a Bachovým nástupcem v Lipsku) a v Londýn? (Royal College of Music). Credidi je pouze dalším p?íkladem pevné tematické konstrukce s využitím dvou témat, zatímco De profundis (ZWV 96) má t?i odlišné v?ty. Tenorové a basové sólové party v De profundis nazna?ují, že Zelenka m?l v dob? kompozice k dispozici vynikající p?vce.

***
Ani Diarium dráž?anských jezuit?, ani jejich výro?ní zprávy (litterae annuae) zasílané do ?íma neobsahují žádné podrobnosti o tom, kdy Zelenkovo zhudebn?ní žalm? z roku 1726 mohlo poprvé zaznít. Žádný záznam v Diariu z roku 1726 nezmi?uje Zelenkovo zapojení do hudební p?ípravy nešpor a výro?ní zpráva uvádí pouze, že „jsme ?ádn? – jak se na jejich syny sluší – uctili památku našeho svatého Otce [Ignáce z Loyoly] a svatého apoštola Indií [Františka Xaverského], našich sv?tc? a patron?, a to zpívanou mší s kázáním a s nešpory, jak je zvykem o svátcích a slavnostech”. Avšak již v roce 1727 nás Diarium zpravuje, že Zelenka byl zodpov?dný za nešpory o t?chto významných svátcích: na O?iš?ování Panny Marie (2. února: „Vesperas cum assistentia; musicam produxit D. Zelenka“); druhou ned?li po Velikonocích (14. dubna: „Musicam produxit D. Zelenka in Sacro et Vesperis“); na Nanebevstoupení Pán? (22. kv?tna: „Vesperae hora 4. cum assistentia ... Musicam fecit D. Zelenka“); na Narození sv. Jana K?titele (24. ?ervna: „Musicam fecit mane et post meridiem D. Zelenka“) a na Narození Panny Marie (8. zá?í: „Cantatum et Vesperas cum assistentia ... Musicam elegantem produxit Dominus Zelenka“). Je tedy pravd?podobné, že na konci roku 1727 a na za?átku 1728 (kdy mohlo být provedeno i Credidi) již všechny skladby z tohoto druhého Zelenkova cyklu nešporních žalm? zazn?ly v prostorách katolického chrámu u dráž?anského dvora.

Janice B. Stockigt
The University of Melbourne


Zelenka: Psalmi vespertini I

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net