VĂ­tejte na eshopu ARTA Music cz en

AD MATREM VENITE
Capella ornamentata, Richard Šeda

 

F10239   [8595017423925]   vyšlo 11/2019

Mariánská moteta a instrumentální hudba z arcibiskupských archív? v Krom??íži:

1 Johann Heinrich Schmelzer (1623–1680) : Sonata à 4 detta la Carolietta 
2 Bonifazio Graziani (c.1604–1664) : Ad Matrem venite (Per la Madona)  
3 Giovanni Valentini (c.1582–1649) : Canzon à doi Cornetto e Trombone 
4 Alberik Mazák (1609–1661) : Ave Maria 
5 Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644–1704) : [Zv?stování] 
6 Giovanni Antonio Rigatti (c.1613–1648) : Laudate pueri à voce sola 
7 Georg Arnold (1621–1676) : Canzon à 4 
8 Georg Muffat (1653–1704) : Ciacona 
9 Adam Michna z Otradovic (?1600–1676) : Zdrávas Maria Panno 
10 Giovanni Legrenzi (1626–1690) : Sonata à due violini LA PIA 
11 Anonym : Salve Regina à 4 
12 Pavel Josef Vejvanovský (1639/40–1693) : Sonata à 4 
13 Alexandro de Poglietti (? –1683) : Sonata à 3

Capella Ornamentata  
Richard Šeda: um?lecký vedoucí

Marie Rosová: soprán  
Lucie Sedláková H?lová: barokní housle 
Richard Šeda: cink, zobcová flétna
Jaroslav Koc?rek: clarina 
Jakub Zívalík: renesan?ní trombon
Michaela Bieglerová: dulcian 
Tereza Samsonová: teorba  
Marek ?ermák: varhanní pozitiv, cembalino 
Miloslav Študent: arciloutna, barokní kytara

Ad matrem venite 56:39
1.
Sonata a 4 detta la Carolietta 6:03
2.
Ad Matrem venite (Per la Madona) 4:54
3.
Canzon a doi Cornetto e Trombone 3:46
4.
Ave Maria 2:45
5.
[Zv?stování/ The Annunciation] 4:43
6.
Laudate pueri a voce sola 3:45
7.
Canzon a 4 3:01
8.
Ciacona 5:31
9.
Zdrávas Maria Panno 4:14
10.
Sonata a due violini LA PIA 4:55
11.
Salve Regina a 4 2:55
12.
Sonata a 4 4:10
13.
Sonata a 3 5:17


Hudební sbírka arcibiskupského zámku v Krom??íži byla pro m? vždy velkým lákadlem. Shodou okolností jsem si sv?j první cink koupil práv? v Krom??íži. Když jsem v  roce 2008 v koda?ské královské knihovn? studoval sólová mariánská moteta Bonifazia Grazianiho, netušil jsem, že narazím na jednu zvláštnost týkající se práv? krom??ížské hudební sbírky. Díky tomuto skromnému objevu vznikla myšlenka vytvo?it „krom??ížské“ CD sestavené z komorních sopránových mariánských motet dopln?ných instrumentální hudbou zohled?ující obsazení souboru.  Ve stru?ném pr?vodním textu Vám nabízím n?kolik základních informacích o autorech nahraných skladeb a jejich souvislost s krom??ížským archivem. 
     Krom??ížská kapela biskupa Karla z Lichtensteinu - Castelcorna je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické ve?ejnosti. Bohatostí repertoáru i dob?e vybaveným instrumentá?em se za?adila mezi nejvýznamn?jší hudební t?lesa v ?eských zemích v pob?lohorském období. Zásadní vliv na formování kapely m?l nesporn? skladel, truba? a kapelník Pavel Josef  Vejvanovský (1639/1643–1693), jehož osobní sbírka dnes tvo?í základ nejstarší ?ásti krom??ížského archivu. Touto nahrávkou bych cht?l vzdát hold biskupu Karlu i Pavlu Vejvanovskému.
     Dvorní císa?ský kapelník a jeden z nejvýznamn?jších houslist? své doby Johann Heinrich Schmelzer, byl v mládí hrá?em na cink ve víde?ské katedrále sv. Št?pána. Jeho Sonata à 4 detta la Carolietta, ve svém názvu skrývající jméno krom??ížského biskupa Karla, je dochována unikátn? v rukopise pouze v Krom??íži. V této sonát? mistrn? využil ?tve?ici v tehdejší dob? velmi užívaných nástroj? – housle, cink, trombon a dulcian. Každý z nástroj? se postupn? p?edstaví i sólov?.
     15. srpna 1669 vyšla v ?ím? sbírka Motetti à voce sola Bonifazia Grazianiho obsahující mariánské moteto Ad Matrem venite pro soprán a basso continuo, jež pozd?ji vyšlo tiskem tamtéž v roce 1684. Zvláštností je, že v lichtenštejnské krom??ížské sbírce se pod autorstvím Alessandra Pogliettiho nachází Moteto à 6, které je (až na malou odlišnost v ritornellu) zcela shodné s Grazianiho Ad Matrem venite, které vzhledem k roku vydání s jistotou zkomponoval Graziani. Poglietti k motetu mistrn? dokomponoval 5 viol, ?ímž dodal skladb? slavnostn?jší charakter. Nabízí se otázka, co vedlo Pogliettiho k této „aranži“ a navíc nep?iznání Grazianiho autorství. Poglietti byl od roku 1661 dvorním a komorním varhaníkem císa?e Leopolda I 
ve Vídni, ale pozd?ji se ucházel o místo u biskupa Karla, což se mu však nepoda?ilo.
     Dvorní císa?ský kapelník  Giovanni Valentini se t?šil mimo?ádné pov?sti a byl up?ednost?ován ob?ma po sob? vládnoucími císa?i – Ferdinandem II i Ferdinandem III, jehož vyu?oval hudb?. Valentiniho Canzon à doi Cornetto e Trombone, datovaný kolem roku 1630,  je dochovaný v rukopise unikátn? v rakouském benediktinském klášte?e Kremsmünsteru. N?kolik Valentiniho vokálních kompozic ve velkém obsazení se dochovalo unikátn? též v Krom??íži. Soud? podle náro?nosti part? cink?, musel mít ve Vídni k dispozici velmi schopné hrá?e. 
     Alberik Mazák je rodák ze slezské Ratibo?e (dnešní Polsko), která pat?ila k zemím ?eské koruny. Ve dvaceti letech vstoupil do cisterciáckého kláštera v Heiligenkreuz u Vídn?, kde žil v ústraní asketického ?ádu až do smrti. O Mazákov? život? neexistují tém?? žádné informace. Úlomkovité zprávy známe pouze z klášterních kronik v Heiligenkreuz a ze dvou dopis? Mikuláše Reitera v archivu v Krom??íži. Zásluhou Ond?eje Šmída, je kompletní edice Mazákových skladeb voln? ke stažení na webu. Mariánská antifona Ave Maria je obsažena v Maz tišt?né sbírce CULTUS HARMONICUS vydané ve Vídni v roce 1649. Stejná sbírka se dochovala též v Krom??íži. 
     ?eský rodák Heinrich Ignaz Franz von Biber, žák J. Schmelzera, byl p?ítel a spolupracovník Pavla Vejvanovského. Do Krom??íže p?išel z Vídn? patrn? v roce 1668, kde pobyl necelé 2 roky. Ze služeb biskupa však odešel bez p?edchozí výpov?di a bez biskupova v?domí do služeb arcibiskupa Maxmiliana do Salzburgu. Ze Schmelzerových dopis? víme, že biskupa Biber?v odchod velmi roztrp?il, protože v n?m spat?oval projev nevd?ku. Biber však do Krom??íže zasílal skladby, vesm?s autografy, které jsou dnes ozdobou Liechtensteinovy sbírky. Biberova houslová sonáta „Zv?stování“ pochází z rukopisné kolekce tzv. R?žencových sonát z roku 1678. 
     Giovanni Antonio Rigatti se narodil se v Benátkách, kde také prožil v?tší ?ást svého krátkého života. Byl kn?zem v bazilice sv. Marka a v kostele Santa Maria Formosa. Laudate pueri à voce sola con due violini pochází z tišt?né sbírky Messa e salmi concertati z roku 1640 a je v?novaná císa?i Ferdinandu III., patrn? v nad?ji na získání místa u víde?ského dvora. 
     Hudební skladatel a varhaník Georg Arnold se narodil v roce 1621 ve Valticích (Feldsberg) na Jižní Morav? na panství Lichtenstein?. Byl varhaníkem farního kostela sv. Marka ve m?st? Wolfsbergu a od roku 1649 se stal dvorním varhaníkem v Bamberku u biskupa knížete Melchiora Otto Voit von Salzburg. Pozd?ji p?evzal povinnosti regenschoriho katedrály v Bamberku. Jeho Canzon à 4 se dochoval v tišt?né sbírce Canzoni, ariae et sonate pro 1 až 4 hlasy vydané v Bamberku v roce 1659 a v Krom??íži v opisu kolem roku 1660. 
     N?mecký skladatel Georg Mufatt p?i svém pobytu v Praze v roce 1677 složil úchvatnou houslovou sonátu pro housle a basso continuo (Sonata Violino Solo) a neúsp?šn? se s ní ucházel o místo v krom??ížské kapele biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v té dob? obsazené Pavlem Josefem Vejvanovským. Jeho varhanní Ciacona, jež byla tehdy velmi oblíbenou hudební formou, se v rukopise dochovala ve sbírce APPARATUS MUSICO ORGANISTICUS  v roce 1690 a je dedikována císa?i Leopoldu I. 
     Jind?ichohradecký skladatel a básník Adam Michna z Otradovic je jedním z nejvýznamn?jších ?eských osobností 17. století a iniciátorem rozmachu ?eské barokní hudební kultury. Stal se inspirací mnoha dalších generací skladatel? pro rozvoj tradice ?eské národní hudby. V Krom??íži se od n?j unikátn? dochoval rukopis MISSA SANCTI WENCESLAI à 2 tišt?né sbírky. Melodicky i obsahov? úchvatná píse? Zdrávas Maria Panno je ur?ena ke svátku Nanebevzetí Panny Marie a pochází z Michnovy sbírky SVATORO?NÍ MUZIKA vydané v Praze v roce 1661. 
Maestro di capella od sv. Marka v Benátkách Giovanni Legrenzi vydal v roce 1664 v Benátkách sbírku, ze které pochází Sonata LA PIA à due violini. Stejná sonáta se dochovala ve Víde?ské národní knihovn? v anonymní rukopisné sbírce 15 sonát. Jedna z tišt?ných Legrenziho sbírek se dochovala i v Krom??íži.
     Mariánská antifona Salve Regina à 4 Alto solo et 2 violini, tenore trombon o viola se dochovala unikátn? pouze v Krom??íži díky spartaci Pavla Vejvanovského. Pro ú?ely obsazení našeho souboru  jsme tuto mariánskou antifonu transponovali o kvintu výš, což se zvláš? nevymyká tehdejší dobové praxi. N?které ?ásti této intimní skladby jsou komponované ve stylu ciacony, jakési ukolébavky, napovídající za?azení na záv?r nešpor. 
     Z roku 1667 se v krom??ížském archivu dochovala Sonata à 4 pro 2 housle a 2 violy da brazza Pavla Josefa Vejvanovského. Obsazení smy?cových skladeb se v 17. století mohlo, v závislosti na technických možnostech, alternovat i dechovými nástroji. Nahrávka této sonáty je zárove? sv?tovou premiérou.
     Záv?r CD pat?í již v úvodu zmín?nému Alessandru de Poglietti a zajímavému spojení zvuku clariny a cinku. Jeho Sonata à 3 Cornetto, Flauto, Fagotto con Organo se dochovala unikátn? pouze v Krom??íži. Part cornetto p?ímo vybízí k užití clariny, protože obsahuje veškeré tóny hratelné na tomto nástroji. Naopak part Flauto se jeví jako part pro cink. Pogliettiho hudba bezesporu pat?í k nejlepší tehdejší tvorb?. Pro podrobn?jší informace o arcibiskupském archivu odkazuji na práce Ji?ího Sehnala nap?. Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Krom??íži (1993), nebo Pavel Vejvanovský and the Krom??íž music collection (2009).etr Veber, zá?í 2019

Richard Šeda
 

Richard Šeda absolvoval obor hra na trubku na Konzervato?i v ?eských Bud?jovicích ve t?íd? Ji?ího Pelikána. Již b?hem tohoto studia se zajímal o tzv. historicky pou?enou interpretaci staré hudby. Ve h?e na cink byl zpo?átku samoukem a své první koncertní zkušenosti získával v souboru Ritornello pod vedením Michaela Pospíšila. V roce 2005 zahájil své soukromé studium hry na cink na n?kolika interpreta?ních kurzech v Praze a ve Francii u francouzské cinkenistky Judith Pacquier. Z jeho p?sobení  v mnoha zahrani?ních souborech staré hudby jmenujme nap?íklad Concerto Copenhagen, Marini Consort Insbruck, L´Arpa  Festante München, Wiener Hofburgkapelle, Clemencic Consort Wien. V ?eské republice spolupracuje nap?íklad se soubory Cappella Mariana, Collegium Marianum, Ensemble Inégal, Collegium 1704 a další. Nedílnou sou?ástí hudebního života Richarda Šedy je i jeho rodné m?sto Da?ice. V místní Základní um?lecké škole vyu?uje hru na zobcovou flétnu, cink a trubku a krom? ?astých vystoupení se svými žáky dosahuje také úsp?chy v celostátních sout?žích ZUŠ. Je spoluzakladatelem a hudebním dramaturgem regionálního barokního festivalu barokních um?ní Da?ické barokní dny. V?nuje se také hudebn? badatelské ?innosti a spartaci starých tisk?. Jeho badatelský p?ínos v oblasti hudby v Krom??ížském archivu byl zmín?n i knize Ji?ího Sehnala „Pavel Josef Vejvanovský and the Krom??íž music collection“.

Soubor Capella Ornamentata založil v roce 2007 hrá? na cink Richard Šeda. Hlavním posláním ansámblu je snaha o autentickou interpretaci p?evážn? duchovní hudby 16. a 17. století. Jeho ?lenové p?sobí v renomovaných ?eských i zahrani?ních souborech staré hudby. Má na svém kont? ?adu vystoupení na prestižních festivalech v ?eské republice i v zahrani?í a do svých projekt? zve zahrani?ní hudebníky. Capella Ornamentata se prezentuje v rozhlasovém a televizním vysílání.

© Studio Svengali, září 2021
coded by rhaken.net