Vítejte na eshopu ARTA Music cz en

PROBUĎTE SE, PASTUŠKOVÉ!
České a moravské pastorely 18. století

 

F10284   [8595017428425]   vyšlo 11/2023 

Victoria Ensemble, umělecké vedení Viktorie Kaplanová

Viktorie Kaplanová: soprán; Michaela Králová: alt; Jarmila Vantuchová: alt 
Ondřej Benek: tenor; Štěpán Pokorný: bas; Martin Vacula: bas 
Anna Špelinová: historické flétny; Jan Hádek: housle; Magdalena Malá: housle
Jana Vavřínková: viola, viola d`amore; Helena Matyášová: violoncello
Tadeáš Mesany: kontrabas; Filip Dvořák: varhanní pozitiv
Markéta Heřmanová: trubka, poštovský roh; Jiří Tarantík: trubka, lesní roh 
Jana Švadlenková: lesní roh; Michael Pospíšil: pastýřská trouba, ponocenský roh

play all Probuďte se, pastuškové! 58:25
1.
ČUJEŠ, BRATRE? Gloria 0:56
2.
ČUJEŠ, BRATRE? Recitativo 2:44
3.
ČUJEŠ, BRATRE? Sonata. Aria 2:14
4.
ČUJEŠ, BRATRE? Chorus 1:20
5.
IN BETLEHEM EAMUS 3:40
6.
ČUVAJ, ONDRÁŠI, NOVINY Aria 2:23
7.
ČUVAJ, ONDRÁŠI, NOVINY Chorus 2:00
8.
PROBUĎTE SE, PASTUŠKOVÉ Adagio. Gloria 4:21
9.
PROBUĎTE SE, PASTUŠKOVÉ Aria 1:42
10.
PROBUĎTE SE, PASTUŠKOVÉ Chorus 2:04
11.
PASTORELA NA JITŘNÍ Pastorela 1:44
12.
PASTORELA NA JITŘNÍ Chval každý duch Hospodina 1:35
13.
PASTORELA NA JITŘNÍ Recitativo 0:45
14.
PASTORELA NA JITŘNÍ Chorus 0:58
15.
HEJ, ZDRYČNA, CHASO, VZHŮRU Adagio. Andante 3:01
16.
HEJ, ZDRYČNA, CHASO, VZHŮRU Chorus 1:17
17.
VZHŮRU, MACKU, VZHŮRU, TOMŠI 5:12
18.
NOVA DUM PASTOR VIGILO 7:10
19.
TATO, SPÍŠ? Gloria 3:06
20.
TATO, SPÍŠ? Aria 1:01
21.
TATO, SPÍŠ? Recitativo 0:31
22.
TATO, SPÍŠ? Chorus 2:41
23.
DOBROU NOC TI VINŠUJI 5:14

Po mnoha letech bádání a příprav se na základě mého celoživotního zájmu o vánoční hudbu českých kantorů zrodila tato studiová nahrávka, jejímž prostřednictvím vám chceme představit pestrý výběr pastorel a pastorálních ofertorií 18. století z různých koutů naší země. Tyto skladby, jejich texty i hudba, jsou v mnoha směrech zcela unikátní a významně přispívají k hlubšímu poznání pojetí vánočních svátků té doby i našich tradic obecně. Mým přáním je, aby vás oslovily stejně jako nás všechny, co jsme tuto nahrávku připravovali.

Vývoj pastorely ve smyslu skladby s vánoční tematikou je velmi spletitý a dlouhý. Jakýsi základ můžeme hledat v renesanční Itálii, kde se v literatuře, výtvarném umění i hudbě rozšířil zájem o náměty zpracovávající idylický, prostý a s přírodou spjatý život pastýřů. Postupně vznikl literární žánr, pro nějž se v evropských jazycích ustálilo označení pastorale. Již v této době jsou pastorální texty zhudebňovány a postupně se vytváří typické hudební znaky, jež jsou obvykle odvozeny z prvků lidové hudby. Druhým celoevropským zdrojem je až do středověku sahající tradice vánočních a adventních písní, a to v latině i v národní jazycích. Také zde se postupně objevují pastýřské motivy, nalézt je můžeme dokonce i v nejstarších českých vánočních písních (Jistebnický kancionál apod.). Velkou oblibu těchto písní a rozvoj jejich forem až do podoby malých kantát přinesla doba baroka. V českém prostředí můžeme první stopy sledovat již od konce 17. století, s texty nejen latinskými, ale také českými i německými. Během 18. století se pastorely na českém venkově zabydlely a staly se charakteristickým žánrem tvorby kantorů a lokálních hudebníků až do hloubi 19. století.

Pastorely mají sice přímo náboženskou tematiku – ať už se jedná o zvěstování narození Ježíše Krista pastýřům, ukolébavky pro Ježíška či tříkrálový námět – zároveň ale mají velmi světský charakter. Jsou psány v národním jazyce (často velmi zemitě), bývají zasazeny do českého lidového prostředí a citelně se do nich promítají prvky lidové hudby dané oblasti. Vánoční pastorely proto mohou být nejen půvabným hudebním dílkem, ale mnohdy také cenným, ba i jediným pramenem pro poznání lidové hudby z doby, kdy ještě neexistovaly sbírky lidových písní. Tyto drobné klenoty naší hudební historie si bezpochyby zaslouží naši pozornost stejně jako jejich autoři. Byli to čeští a moravští varhaníci, kapelníci, skladatelé a zpravidla i učitelé, kteří se vedle školních povinností starali o běžný hudební provoz na kůrech venkovských kostelů. Od jejich povinnosti v kostele předzpívávat během bohoslužeb také vzniklo označení kantor. Mnozí z nich trávili celý život na jednom místě v neutěšených materiálních podmínkách a jejich hudební činnost byla považována za samozřejmost. O jejich životech často mnoho nevíme, někdy se nedochovala ani jména. Zůstaly však naštěstí jejich skladby, které – jak jsou postupně objevovány v různých archivech a sbírkách – přináší stále nové a nové svědectví o této svébytné hudební kultuře.

Zásadní inspirací pro tuto nahrávku mi byla dvoudílná kritická edice Moravské vánoční pastorely muzikologa Františka Malého z let 2009 a 2010, se kterou jsem pracovala při svých prvních koncertních produkcích již v dobách jejího vydání. Právě v této edici nalezneme spartované pastorely „Gloria in excelsis Deo! Probuďte se, pastuškové!“, „Gloria in excelsis Deo! Tato, spíš?“, „Gloria in excelsis Deo! Hej, zdryčna, chaso, vzhůru!“, „Gloria in excelsis Deo! Čuješ, bratre?“ a „Čuvaj, Ondráši, noviny!“, všechny pocházející z 2. poloviny 18. století. Jak již napovídají samotné názvy, první čtyři z těchto kantátových pastorel mají velmi podobné schéma. Začínají andělským zpěvem Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu), do něhož se ozývá hlas překvapených či přímo vylekaných pastýřů. V další části uklidňují andělé pastýře a oznamují jim narození Mesiáše, Vykupitele. Následně vybízí první pastýř ostatní k cestě do Betléma. V závěrečném sboru pastýři přinášejí dary a klanějí se Jezulátku. Autorem první pastorely je Josef Schreier (1718-?), kantor a významný moravský skladatel pocházející z Dřevohostic. Jeho osudy jsou spjaty zejména s Bílovicemi u Uherského Hradiště a se Slovenskem, kde patrně dožil. Ostatní zmíněné moravské pastorely, nalezené v kostelních sbírkách na Moravě či blízkém okolí, jsou anonymní, některé však nápadně připomínají části Schreierovy vánoční mše či některých jeho zpěvoher.

Kantátovou formu má také Linkova Pastorela na jitřní. Jiří Ignác Linek (1725-1791) je jedním z nejvýznamnějších a také nejplodnějších představitelů české kantorské hudby, o čemž svědčí téměř tři sta (převážně duchovních) dochovaných skladeb nesoucích jeho jméno. Od roku 1747 až do konce svého života působil v Bakově nad Jizerou. V tvorbě se celoživotně inspiroval lidovou melodikou a téměř čtvrtina jeho díla je psaná na české texty. Pastorel se dochovalo více než 30.

V Přešticích (a blízkém okolí) působil ve stejné době Tadeáš Pětipeský. Čtyři z jeho devíti dochovaných pastorel jsou datované a spadají do 50.-70. let 18. století. Jeho líbezně zpěvná melodika, ale také často neobratné vedení hlasů a prosté harmonické dění jsou typickým dokladem rustikální produkce té doby. Pro naši nahrávku jsme vybrali rytmicky výraznou skladbičku Vzhůru Macku, vzhůru Tomši, vtipně zhudebňující stručné desetiverší.

Venkovská pastorální hudba kulminuje na přelomu 18. a 19. v tvorbě chvalně známého kantora Jakuba Jana Ryby (1765-1815). Z jeho pastorálních skladeb, kterých se dochovalo kolem padesátky, se dočkaly vydání a záznamu již mnohé. Mezi jeho vánoční skladby menších forem s latinským textem patří pastorální ofertorium In Betlehem eamus (Již do Betléma spějme), které, podobně jako většina Rybových pastorel, disponuje větším nástrojovým obsazením. Kromě koncertantní příčné flétny a lesních rohů se zde vyskytuje part poštovského rohu (posthornu), zatočeného žesťového nástroje zvukem připomínajícího lesk trubky, jehož užití je v českém prostředí té doby výjimkou.

Pastorální tvorba ale nevzkvétala pouze na venkovských kůrech. S metropolitním chrámem sv. Víta na pražském Hradě je spjato jméno Josefa Antonína Sehlinga (1710-1756), od něhož se dochovalo asi 15 natalitií. Na rozdíl od zmíněných venkovských skladatelů měl Sehling k dispozici soubor profesionálních zpěváků a instrumentalistů. Jeho styl je také díky studiu u Antonia Caldary ve Vídni mnohem více ovlivněn italskou školou, jak je patrno i z jeho pastorálního ofertoria Nova dum pastor vigilo s německými vsuvkami. Sehlingovo autorství skladby Dobrou noc ti vinšuji, která jako jedna z mnoha ukolébavkových pastorel své doby cituje evropskou migrační melodii, u nás známou jako „Hajej můj andílku“, je ale při nejmenším problematické. Opis z 19. století je sice nadepsán jeho jménem, ale jednak by se jednalo o jedinou Sehlingovu skladbu s českým textem, zadruhé má velmi pozoruhodné nástrojové obsazení. Housle jsou psané o kvintu výše (mohlo by se jednat o pětistrunnou violu zvanou kvinton) a navíc se zde objevuje part violy d’amore, což je v české pastorální produkci zcela ojedinělé. V každém případě se jedná o půvabnou ukolébavku, která uzavírá naši hudební cestu za českými Vánoci 18. století.

Mgr. Viktorie Kaplanová

Komorní soubor Victoria Ensemble založila sopranistka, muzikoložka a sbormistryně Viktorie Kaplanová v roce 2016. Během této doby se těleso etablovalo na domácí profesionální scéně. Zaměřuje se zejména na historicky poučenou interpretaci hudby renesance, baroka a klasicismu, kterou často propojuje s možnostmi dnešní doby (koncerty s živou digitální malbou, autorská hudebně dramatická představení s přesahem do současnosti apod.). Zabývá se především hudbou zapomenutou či zřídka provozovanou, jeho činnost je podložena soustavným muzikologickým bádáním. Victoria Ensemble spolupracuje se soubory dobových tanců, historického divadla či pantomimy, ale také s orchestry, dirigenty, současnými skladateli a s umělci z oblasti výtvarného umění. Prezentuje se pravidelně v rámci českých i zahraničních koncertních cyklů a festivalů, soustavně uvádí novodobé koncertní premiéry. V roce 2020 vydal soubor ve spolupráci s orchestrem Musica Florea u Arta Music album vokálně instrumentálních skladeb českého barokního skladatele Antonína Reichenauera ve světové premiéře (CD Antonín Reichenauer: Missa di Requiem). Spolek Victoria Ensemble, z. s. je také pořadatelem koncertní sezóny a festivalu vokální hudby Hlasy tří světů.

Viktorie Kaplanová vystudovala Sbormistrovství chrámové hudby na Týnské škole pod záštitou PedF UK (Bc.) a Hudební vědu na FF UK se zaměřením na českou hudbu 18. století (Mgr.). Část studií strávila na pařížské Sorbonně, kde se věnovala především francouzské hudbě období renesance a baroka. Klasický zpěv studovala u prof. Daniely Šounové Broukové, prof. Jiřího Kotouče a prof. Pavly Zumrové. Absolvovala celou řadu interpretačních pěveckých kurzů z oblasti barokní hudby, opery a divadla (CZ, FR, IT, A). Tento zájem ji přivedl k založení souboru Victoria Ensemble, jehož ideou je znovuobjevování hudby zapadlé v dějinách a její přínos dnešní době. Se souborem vystupuje jako sólová i ansámblová pěvkyně a jako jeho umělecká vedoucí. Coby sólistka se intenzivně věnuje taktéž písňové tvorbě a soudobé klasické hudbě. Soustavně vystupuje také jako interpretka francouzských šansonů a jazzu (uskupení Viktorie & František Band). V roce 2021 se stala ředitelkou a dramaturgyní koncertní sezóny Hlasy tří světů.

  www.victoria-ensemble.com


Další nahrávky souboru Victoria Ensemble:

 

© Studio Svengali, duben 2024
coded by rhaken.net