Welcome to the on-line-store ARTA Music cz en

HISTORIC ORGANS OF THE KNIGHTS OF THE CROSS
Jakub Janšta

 

F10237   [8595017423727]   released 6/2019

Praha, Starck 1702 – kostel sv. Františka
Georg Muffat (1653–1704): Toccata duodecima et ultima
Josef Seger (1716–1782): Toccaty a fugy

ÄŒeský Krumlov, Christeindl-Wollers 1682 – kostel Božího TÄ›la
Georg Muffat (1653–1704): Toccata decima
Jakub Janšta (1979): Improvizace – Partita

Wien, anonym 1739 – kostel sv. Karla
Jan KÅ™titel Vaňhal (1739–1813): Fuga C dur, F dur
Jakub Janšta (1979): Improvizace – Physharmonica
Jan KÅ™titel KuchaÅ™ (1751–1829): Fantasie d moll

Karlovy Vary, Zaus 1899 – kostel sv. MáÅ™í Magdalény
Johannes Brahms (1833–1897): Es ist ein Ros‘ entsprungen, Herzlich tut mich erfreuen

Chlum Sv. MaÅ™í (Maria-Kulm), Zaus 1895 – poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Adolf Hesse (1809–1863): Einleitung, Thema und Variationen in A dur, op. 47

Tachov, Rieger 1929 – kostel Nanebevzetí Panny Marie
Max Reger (1873–1916): Fantasie und Fuge d moll, op. 135b

Jakub Janšta, organ 

play album Historic Organs of the Knights of the Cross 77:09
1. Toccata duodecima et ultima 7:46
2. Toccata a moll 1:59
3. Fuga a moll 1:28
4. Toccata d moll 2:09
5. Toccata D dur Pastorell 2:18
6. Fuga G dur 2:14
7. Toccata decima 6:15
8. Improvizace - Partita 6:32
9. Fuga C dur 2:54
10. Fuga F dur 2:08
11. Improvizace - Physharmonika 1:24
12. Fantasie d moll 7:42
13. Es ist ein Ros' entsprungen 2:52
14. Herzlich hut mich erfreuen 3:03
15. Einleitung 1:31
16. Thema 0:52
17. Variation I 1:11
18. Variation II 1:15
19. Variation III 1:19
20. Variation IV - Minore 1:12
21. Variation V 2:44
22. Fantasie d moll op. 135b 7:31
23. Fuge. Molto sostenuto d moll op. 135b 3:59
24. Fuge. Quasi vivace d moll op. 135b 4:47


O nástrojích a o programu
     Hlavním úÄelem této nahrávky je pÅ™edstavení zajímavých historických nástrojů kÅ™ižovnických kostelů. Tomuto cíli je zcela podÅ™ízen výbÄ›r repertoáru i jeho interpretaÄní uchopení, a to vÄetnÄ› volby registrace. Program sestává výhradnÄ› z dÄ›l skladatelů Äeské a nÄ›mecké provenience, jejichž hudba na dané nástroje nejlépe vyznívá.
     Je potÄ›šující a pozoruhodné, že se vzácné varhany zachovaly v tak významných lokalitách.
Zároveň je zÅ™ejmé, že mezi nimi není žádná vzájemná spojitost. Vznikaly v různých obdobích
a v různých historických souvislostech. Je potÅ™eba podotknout, že v kostelích patÅ™ících Řádu
se nacházejí i další pozoruhodné nástroje, které se na nahrávku kvůli momentálnímu horšímu
stavu nedostaly (napÅ™. romantický nástroj z dílny E. Š. Petra u sv. Petra v Praze na PoÅ™íÄí Äi barokní Burkhardovy varhany v Lokti).
     Varhany v hlavním Å™ádovém kostele sv. Františka z Assisi v Praze na Starém MÄ›stÄ› postavil
roku 1702 Abraham Starck z Lokte. Nedávno prošly úspÄ›šným restaurováním v dílnÄ› Kánský-
-Brachtl, a jejich stav je proto bezvadný. Naprosto nevšední obsazení pozitivu svádÄ›lo dlouho
k domnÄ›nkám, že dispozice není původní. To ale expertíza pÅ™i restaurování definitivnÄ› vylouÄila
a potvrdila neobvyklou dispozici se zjevným zaměřením na možnost pestré registrace
continua v komorní hudbÄ›. ZvukovÄ› jde o mimoÅ™ádnÄ› hodnotný nástroj svÄ›tové úrovnÄ›, který
je téměř kompletnÄ› dochován, jen Mixtura v pozitivu musela být novÄ› dostavÄ›na. Josef Ferdinand Norbert Seger, jeden z nejlepších Äeských varhaníků a pedagogů 18. století, působil na kůru kostela sv. Františka 37 let. Jeho hudbu můžeme nyní slyšet na tentýž nástroj, na kterém je interpretoval on sám. Už jen proto nesmí jeho toccaty a fugy na této nahrávce chybÄ›t.
     Savojský rodák Georg Muffat je skladatelem jihonÄ›mecké varhanní provenience, který
dlouho působil v PasovÄ›. V jeho dílech se však odráží také vliv italské, severonÄ›mecké
i francouzské hudby. Apparatus musico-organisticus vyšel v roce 1690 a je doslova pokladnicí různých hudebních stylů své doby. DvÄ› Toccaty z tohoto cyklu dávají svou Älenitostí vyniknout rozliÄným barvám královského nástroje.
     Druhou z nich můžete slyšet na unikátní varhany Äeskokrumlovského klášterního kostela
Božího TÄ›la. Ty jsou patrnÄ› z roku 1682, pocházejí z dílny ÄeskobudÄ›jovických mistrů Nicolause
Christeindla a Bernhardta Wollerse a jsou jednÄ›mi z nejstarších takÅ™ka zcela dochovaných
nástrojů u nás. V 18. století zde probÄ›hla jen drobná úprava rozsahu pedálu a pravdÄ›podobnÄ›
dostavba jedné Å™ady v MixtuÅ™e hlavního stroje. ÄŒásteÄné restaurování provedl v 80. letech
Vladimír Šlajch. Varhany nejsou momentálnÄ› v úplnÄ› nejlepším stavu, pÅ™esto však velmi dobÅ™e
slouží liturgickým i koncertním úÄelům. Kuriozitou je jejich umístÄ›ní za hlavním oltáÅ™em,
v důsledku Äehož nejsou z lodi kostela vůbec vidÄ›t. Jejich plnému a sytému zvuku to však na
nádheÅ™e vůbec neubírá. Improvizovaná Partita v jihonÄ›meckém stylu se snaží využít nepÅ™eberných kombinací zdejších barev.
     Varhany ve vídeňském kostele sv. Karla Boromejského z roku 1739 pochází od neznámého
barokního stavitele. V roce 1847 Josef Seyberth dostavÄ›l boÄní kÅ™ídla a dispozici rozšíÅ™il
o pozitiv, který hlavní stroj zvukovÄ› dobÅ™e doplňuje zcela v intencích pozdního baroka. Z této
doby pochází také místní zajímavost - harmoniový rejstÅ™ík (Physharmonica) vestavÄ›ný v hracím stole, kterému je na nahrávce vÄ›nována krátká improvizace. Varhany byly opraveny v roce 1989 Gerhardem Hradetzkym a bezproblémovÄ› slouží liturgickým a koncertním úÄelům. Jejich ušlechtilý zvuk snoubící se s nádhernou akustikou mÄ› inspiroval k zaÅ™azení klasicistního repertoáru.
     Jan KÅ™titel Vaňhal působil padesát let ve Vídni jako jeden z prvních nezávislých umÄ›lců
bez oficiálního postavení. Jeho svěžích 12 fug bylo nÄ›kolikrát vydáno už za jeho života, což
svÄ›dÄí o jejich oblíbenosti. Jeho jmenovec Jan KÅ™titel KuchaÅ™ studoval mj. i u Josefa Segera
a působil 39 let v pražském strahovském klášteÅ™e. Byl cenÄ›n zejména jako pedagog a varhaník.
     Je vysoce pravdÄ›podobné, že se v Praze setkal s W. A. Mozartem. KaždopádnÄ› byl jeho hudbou ovlivnÄ›n - jeho drobné rokokové skladby jsou psány právÄ› v mozartovském duchu. Fantasie d moll, která díky Äastému stÅ™ídání charakteru dobÅ™e umožňuje pÅ™edstavení varhan, není v tomto ohledu výjimkou.
     Johannes Brahms byl již za svého života mnohokrát oceňován jako vůdÄí všestranná hudební osobnost své doby. Známý je ovšem jeho výrok: „Když mÄ› napadne pÄ›kná melodie,
znamená to pro mÄ› víc než císaÅ™ský Leopoldův Řád.“ Chorální pÅ™edehry pro varhany napsal
v posledním roce svého života. Půvabná vánoÄní „Aj, růže rozvila se” zpracovává téma téměř
nepostÅ™ehnutelnÄ› - zdobí melodii vloženými následnými osminovými notami. Slova druhé
chorální pÅ™edehry jsou pÅ™ebásnÄ›na z původní svÄ›tské poezie. Mluví o druhém pÅ™íchodu KristovÄ›
a pÅ™ináší pÅ™ehlednÄ› zpracovanou melodii s až klavírnÄ› stylizovanými mezihrami.
     Tyto drobné skvosty jsem se rozhodl interpretovat na varhany v karlovarském kostele
sv. MáÅ™í Magdalény. Pocházejí z dílny chebského varhanáÅ™e Martina Zause a byly postaveny
roku 1899. Dispozice není zcela originální, pÅ™i opravÄ› v devadesátých letech minulého století
byly novÄ› pÅ™istavÄ›ny nÄ›které registry a postaven nový hrací stůl. Pro úÄel této nahrávky jsem
použil osmistopé registry, které zní nejpůvodnÄ›ji. Nástroj je v dobrém stavu, je pravidelnÄ›
používán pÅ™i liturgii i koncertnÄ›. Zaus však v roce 1895 postavil také varhany na proslulém
kÅ™ižovnickém poutním místÄ› Chlum Sv. MaÅ™í (Maria-Kulm). PÅ™ed nÄ›kolika lety v nich sice byly
naneštÄ›stí provedeny nÄ›které dispoziÄní zmÄ›ny (viz dispozice), nástroj zní však pÅ™esto stále
jednolitÄ›. Používá se pouze pÅ™íležitostnÄ› pÅ™i liturgii, pÅ™esto je však v relativnÄ› dobrém stavu.
Jedná se o intonaÄnÄ› jeden z nejlepších Zausových nástrojů, jednotlivé registry i jejich kombinace znÄ›jí velmi osobitÄ›.
     Vratislavský NÄ›mec Adolph Friedrich Hesse býval nazýván „slezský Bach”. Byl nejen velmi plodným skladatelem, ale byl velice oceňován i jako virtuóz. To zejména pro svou brilantní pedálovou hru, která za jeho života ještÄ› nebyla obvyklá. Jeho Variace A dur nezapírají virtuozitu jejich autora. Jsou psány v klasicistní formÄ›, ale v ranÄ› romantickém zvukovém hávu, a s Zausovým nástrojem si dobÅ™e rozumí.
     „Na námitky, že píši úmyslnÄ› složitÄ›, odpovídám jen tolik, že v mé hudbÄ› není ani nota navíc.“ S touto vÄ›tou bouÅ™liváka Maxe Regera by se jistÄ› dalo polemizovat. Jeho varhanní kompozice jsou každopádnÄ› Äasto interpretaÄnÄ› velmi nároÄné a zaměřené na složitý kontrapunkt. Typickým pÅ™íkladem je Fantazie a fuga d moll. Ta je psána v posledních letech Regerova života. Skladatel byl zde již ovlivnÄ›n nastupujícími smÄ›ry 20. století (dvanáctitónová Å™ada), pÅ™esto však zůstává vÄ›rný své oblíbené rozšíÅ™ené tonalitÄ›.
     V hlavním tachovském chrámu se nachází romantický nástroj firmy Rieger. Postaven byl
roku 1929 do původní barokní skÅ™ínÄ›. SpolehlivÄ› slouží potÅ™ebám farnosti i pÅ™i pÅ™íležitostných
koncertech. DispoziÄnÄ› i zvukovÄ› je dochován v původním stavu a pÅ™edstavuje krnovskou dílnu
v nejlepším svÄ›tle. Je rejstÅ™íkovÄ› bohatÄ› obsazen a vyhovuje regerovské estetice. Zvukový
výsledek jednoho z absolutních vrcholů varhanní literatury je tak zcela uspokojivý.

Jakub Janšta, bÅ™ezen 2019


 Varhany u sv. Ludmily v Praze na Královských Vinohradech
 další nahrávka Jakuba Janšty 




 


HISTORICAL ORGANS IN DOBRUŠKA (East Bohemia)

 

© Studio Svengali, April 2021
coded by rhaken.net