V PÚLNOČNÍ HODINU...
SLOVACZECH

vánoční písně v originální interpretaci zpívajícího smyčcové kvarteta s basou místo cella

SLOVACZECH
Josef Žák – housle, zpěv Adéla Mišoňová – housle, zpěv Eva Šušlíková - viola, zpěv Viktor Slezák - kontrabas, zpěv
a hosté: Jan Rokyta - zpěv, zobcová flétna, bicí Michal Horsák - cimbál

1. V půlnoční hodinu. Splnilo se písmo svaté - z Čech
2. Ježíš, náš Spasitel - česká; Jistebnický Kancionál, 1420
3. Čas radosti, veselosti - česká; Kancionál Cantus catholici, Trnava 1655
4. Es ist ein Ros‘ entsprungen - německá; Špírský kancionál Kolín n. Rýnem 1599
5. - Pastýřské
   - Vyletěla sojka - z Moravy
   - Vondráši, Matóši - z Moravy
   - Pásli ovce valaši - z Moravy
6. Hopsa pacholátka - z Čech
7. Křestění Ježíškovo
   - Co se této noci stalo - z Moravy
   - A teče vodička - Lesnice u Zábřeha - Haná
   - Padla rosa studená - Mysliboř – Horácko
8. Ez Karácsony - z Maďarska
9. Bude zima, bude mráz - z Čech
10. Krká žába - Vysoké Pole - Valašsko¨
11. Krkonošské
    - Radostnou píseň - z Benecka
    - Poslechněte malou chvíli - z Vysokého nad Jizerou
    - Aj, co to nového - ze Stromkovic
12. Kristus Pán se narodil – Trnávka - Příborsko
13. Poslechněte národové - z Čech
14. Búvaj dieťa - ze Slovenska
15. Panenka Maria - z Moravy
16. Andělové, andělové - česká; Franusův kancionál, 1505
17. Pokoj, štěstí, zdraví - Dolní Dušnice - Krkonoše
18. Narodźil śe Kristus Pan - Studénka – Slezsko
19. A nai Naoihm - z Irska

Temperamentní folklórní hudva z Čech, Moravy a východní Evropy ve vlastních jedinečných úpravách SlovaCzech tvoří čtyři mladí hudebníci, kteří se setkali na studiích za hranicemi své vlastní domoviny. Jejich vlastní přepracování a jedinečná aranžmá propůjčuje známým i méně známým lidovým písním nezaměnitelný zvuk a charakter bez nároku na etnomusikologicky správnou interpretaci. V úpravách skupiny SlovaCzech se najdou prvky klasické hudby, působivá harmonie i vlivy jiných hudebních stylů, např. jazzu a folku.Jak už sám název napovídá, vychází repertoir skupiny SlovaCzech - spojení anglických pojmenování „Slovakia“ a „Czech Republic“ - hlavně z folklórní hudby Moravy a Slovenska. Obohacují ho však i skladby, tance a písně z Maďarska, Rumunska a jiných středoevropských a východoevropských zemí.

Adéla Mišoňová
V mých rodných Krkonoších se nikdy nezpívalo u sklínky lahodného vínka tak zvesela, jako tomu bývá na Moravě. Většinu roku tam opanuje zima a nevlídno. Vinná réva tam neroste a slavnosti vinobraní s cimbálovou muzikou znají místní lidé často jen z televize. Naštěstí mě cesty mých dvaceti houslových let nesčíselněkrát přivedly na Moravu, kde jsem mohla prožít nespoutanost a živelnost lidových cimbálových muzik (i těch nezapomenutelných slavností dobrého vína) na vlastní kůži. Paradoxně se můj život s folklórní hubou intenzívně spojil až během mých studentských let v zahraničí. A až teprve tady jsem zjistila, že lidové písně z Krkonoš jsou i přes tu dlouhotrvající zimu velmi rozverné a poučné.

Josef Žák
Lásku k hudbě jsem zdědil po svých rodičích, zvláště po mé mamince, rodačce z Břeclavi, která mi zpívala ještě dlouho předtím, než jsem se narodil. Maminka naučila mě a mé sourozence mnoho lidových písní českých i moravských, které jsme pak společně hráli a zpívali při nejrůznějších příležitostech. Vedle lidové hudby naší vlasti mě okouzluje zvláště tzv. fiddle music, lidová hudba z jihovýchodu Spojených států amerických s kořeny irské a skotské hudby, ve kterých se ještě intenzivněji projevují housle jako lidový nástroj a improvizace zde hraje důležitou roli. Přes své klasické hudební vzdělávání jsem nikdy nepřestal tíhnout k lidové hudbě a improvizaci, které mě dodnes velice oslovují a inspirují. Vidím v tom svou přirozenost, dodává mi to pocitu svobody v hudebním tvoření, avšak i k této hudbě je třeba přistupovat s veškerou úctou a pokorou, neboť hudba je překrásný dar z nebe.

Eva Šušlíková
Vyrůstala jsem v Hranicích na Moravě a už jako školačka jsem byla vedena nejen ke klasické hudbě. V místní hudební škole jsem navštěvovala hudecký soubor, díky němuž jsem mohla poznávat i kouzla folklóru. Ani na Konzervatoři v Ostravě mne folklórni hudba neopustila. Během pětileté spolupráce s cimbálovou muzikou „Friš“ jsem nasbírala cenné zkušenosti. Když jsem nastoupila na Vysokou hudební školu v Drážďanech, dlouho netrvalo a vznikl SlovaCzech. Nyní působím v Enschede (Netherlands Symphony Orchestra) jako zástupce vedoucího skupiny viol. Disciplinovaná klasická hudba a temperamentní folkór jdou v mém životě ruku v ruce. Kombinace těchto dvou světů mě naplňuje. Bez jednoho či druhého si svůj hudební život už ani nedovedu představit.

Viktor Slezák
S folklórem jsem se poprvé setkal na studiích v Praze. Ačkoli byl mým hlavním oborem klarinet, začínal jsem v té době hrát i na kontrabas a nějakou náhodou jsem se připletl do cesty souboru „Jaro“ a muzice „Jara“. Byli tam báječní muzikanti a přátelé, kteří mi ukázali krásu lidové hudby a tance. Když jsem odešel z Prahy na studia do Německa, chyběly mi ty naše krásné písničky tak moc, že jsem se rozhodl zkusit vyhledat v Drážďanech nějaké muzikanty z Čech a vznikl SlovaCzech. Přestože jsem profesně konvertoval ke kulturnimu managementu a marketingu, je folklor a SlovaCzech i nadále nedílnou součástí mého života, které se nechci vzdát.