Jiří Stivín: zobcová flétna, Petr Hejný: viola da gamba, Pro arte antiqua Praha (dobové nástroje)

Ivana Bilej Brouková: soprán, Markéta Cukrová: mezzosoprán, Hipocondria Ensemble, um. vedoucí Jan Hádek

Na svatovítském kůru zněla italská hudba pravidelně, což nebylo nic výjimečného, protože Itálie udávala tón prakticky po celé 18. století a italská hudba, či alespoň skladby v italském střihu, tvoří součást téměř všech českých hudebních archivů této doby. Pozoruhodné je však množství a zejména výběr skladeb, které se u sv. Víta dochovaly...

Litanie lauretanae - Regina coeli a 8 - Vesperae minus solenne - Fuga F dur - Quare Domine irasceris - Fuga a moll - Regina coeli - Toccata C dur - Quem lapidaverunt - Laudetur Jesus Christus

Černohorský žil dlouho v povědomí především jako varhanní skladatel, až jej hudební dějepisectví nakonec povýšilo na českého Bacha… Jen náročnou, takřka detektivní prací se podařilo rekonstruovat základní okamžiky jeho života a rozluštit alespoň zčásti otázku, která dodnes nepozbývá na dráždivosti – kdo byl Bohuslav Matěj Černohorský?

Sonatæ, Balletti scordati, Aria et variationes

...jeho hudba se odlišuje od kterýchkoli jiných skladeb pro violu da gamba a konečně nám dává možnost poznat Fingera, olomouckého rodáka jako jednoho z největších virtuózů své doby...

Slavná sbírka písní TRUTZ-NACHTIGAL jesuity Fridricha Spee von Langenfeld, dokončená 1634, se v němčině dočkala mnoha reedic. Do češtiny ji krásně přeložil český jesuita FELIX KADLINSKÝ (1613 – 1675) a vyšla pod jménem ZDORO-SLAVÍČEK poprvé r. 1665. Obsahuje 52 textů písní na 25 melodií. Některé melodie i texty je možné vzájemně vyměňovat, jak to ostatně činíme i my. Jednotlivé písně se hned rozšířily i do „normálních“ kancionálů, věrně převzaté anebo upravené, v nich pak přežily nejméně do 19. století. Paradoxně - hudba typicky komorní, delikátní, určená privátní modlitbě, kontemplaci, se díky své oblíbenosti ocitla mezi chorály pro dav…

nešpory

Capella regia, řídí Robert Hugo
světová premiéra nahrávky na dobových nástrojích

varhany Smetanovy síně Obecního domu v Praze

Další část tvorby českého varhanního symfonika Josefa Kličky navazuje na před rokem vydané album kompletu pěti koncertních fantasií pro varhany. Tři Legendy (op. 49, 54, 98) doplňuje rozsáhlá 38 minutová Sonáta fis moll z roku 1917.

Jiří Krejčí a Luigi Magistrelli: klasicistní klarinety, Petr Hejný: violoncello
světová premiéra nahrávky